Zuzana Vítková Livres

We can see the fruits of genetics all around us. Just look at your siblings, parents, grandparents, or other relatives. You will always find some shared feature, which is typical for the given family and which has been inherited for many generations. Be it the colour of the eyes, the shape of the ears, or the thumbs. But where does genetics come from? Where lies the essence of all these phenomena? Why, in our cells – or more precisely, in our genes. This comics will guide you through the fascinating world hidden away in the nuclei of our cells. A world that keeps going day and night, making sure that our whole body works the way it’s supposed to. Read about the discoveries of scientists that have brought us insulin to treat diabetes, or DNA multiplication for medical and forensic purposes. GENETICS, the science built on the 19th-century foundations of Gregor Mendel, is waiting to be discovered by YOU! -------------------------- Broušková Dana, Chocholová Eva, Křížová Blanka, Svobodová Eliška, Štaffa Olga, Vítková Zuzana

Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek tohoto výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka výroků Ježíše navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi a částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3./začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatým asketismem.

Druhý svazek Rukopisů z Nag Hammádí přináší komentované překlady pěti raně křesťanských a gnostických traktátů, které byly součástí významného nálezu rukopisů v Hornoegyptu. Obsahuje celý kodex IX a dva spisy z kodexu VI, a všechny texty vycházejí poprvé v českém překladu. Text Melchisedek popisuje zjevení, které anděl předal starozákonnímu veleknězi, a navazuje na tradici spekulací o této postavě, zmíněné v hebrejské bibli. Traktát odsuzuje doketismus, nauku, že Kristus trpěl a zemřel pouze zdánlivě. Svědectví pravdy, sepsané křesťanským gnostikem enkratického zaměření, kritizuje nauku obecné církve a podává unikátní výklad Kristova života. Nórea je hymnický spis o záchraně mytické pramáti gnostiků, která byla ujištěna o plnosti božského světa. Tento text se odvolává na gnostické příběhy a mohl být recitován během gnostických svátostí. Hrom: Dokonalá Mysl obsahuje promluvu ženské božské bytosti, která se představuje paradoxně. I když není zařaditelný k žádné konkrétní gnostické nauce, je to ryze gnostický spis. Pochopení naší veliké moci stručně shrnuje dějiny světa od stvoření po eschatologický zánik a záchranu věřících, přičemž obsahuje stoické motivy a interpretace biblických pasáží. Úvod k celému svazku napsal Wolf B. Oerter.

Kniha přináší v českém komentovaném překladu další tři spisy z nálezu rukopisů z Nag Hammádí: Požehnaný Eugnóstos, Moudrost Ježíše Krista a Zjevení Adamovo. V úvodu k celému svazku se W. B. Oerter zabývá historií nálezu a vydání, fyzickým vzhledem, jazykem a písmem kodexů, z nichž byly texty vybrány, nalezneme tu ale též zajímavé úvahy o tom, jak byly jednotlivé kodexy komponovány jako celek.

Řecké slovo gnósis znamená „poznání“, které se podle gnostiků týkalo především odhalení skutečné povahy pozemského světa a vlastní spřízněnosti se světem božským. Úkolem člověka je svou božskou část „probudit“, a otevřít si tak možnost pro opravdovou spásu (která představovala návrat do světa božského). Gnostické interpretace se napájely z mnoha tradic (náboženských, filosofických i mytologických), ale základním zdrojem pro ně byl Starý zákon v čele s počátkem knihy Genesis, který je věnován stvoření světa a prvního člověka. Gnostičtí vykladači přistupovali k biblickému příběhu velmi kriticky, ale zároveň byli přesvědčeni, že obsahuje hluboký smysl, který lze náležitou interpretací objasnit. S pomocí řady paralel a interpretačních prostředků proto mezi řádky hledali „pravý příběh“, který se nachází za tím oficiálním. Tato kniha představuje a analyzuje různé verze gnostického mýtu o stvoření Adama a Evy, jejich porušení zákazu jíst ze stromu poznání a vyhnání z ráje, které jsou řazeny k tzv. setovské gnósi.

V pořadí již pátý svazek ediční řady Rukopisy z Nag Hammádí přináší překlad dalších koptských gnos­tických spisů, které byly nalezeny koncem 40. let minulého století v zapečetěném džbánu nedaleko vesnice Nag Hammádí v Horním Egyptě. Nalezneme zde komentovaný překlad spisů: Tajná kniha Janova (synoptický překlad několika verzí), Evangelium Egyp­ťanů a Poučení Silvanova. Knihu opět uvozuje zasvě­cená studie z pera egyptologa a koptologa Wolfa B. Oertera, která se kromě příslušných kodexů z Nag Hammádí zaobírá i slavným Berlínským gnostickým kodexem.

Genetika a její projevy vidíme všude kolem nás. Stačí se podívat na své sourozence, rodiče, prarodiče nebo jiné příbuzné. Vždy se najde nějaký společný rys, který je pro danou rodinu typický a který se dědí po dlouhé generace. Ať už je to barva očí, vlasů, tvar uší nebo třeba palce. Ale kde se vlastně genetika bere? Kde leží podstata všech těchto jevů? Přece v našich buňkách – a přesněji řečeno v našich genech. Komiks vás provede fascinujícím světem, který se ukrývá v jádrech našich buněk. Světem pracujícím ve dne v noci a pečujícím o to, aby celé naše tělo fungovalo tak, jak má. Začtěte se do příběhů vědců, bez jejichž objevů bychom dnes nemohli připravovat nemocným inzulin anebo nedokázali množit DNA pro lékařské i policejní účely. GENETIKA, jejíž základy položil už v 19. století Gregor Mendel, už netrpělivě čeká na to, až ji objevíte! -------------- Broušková Dana, Chocholová Eva, Křížová Blanka, Svobodová Eliška, Štaffa Olga, Vítková Zuzana

Ako chutí tarantula či kvety petúnie? Kvety petúnie sú jemne pikantné a kvety sedmokrások príjemne aromatické. Poučná aj zábavná kniha rozhovorov s 25 slovenskými vedcami, vedkyňami a odborníkmi, ktorí sa venujú výskumu v oblastiach od astrofyziky cez medicínu či vývoj bioplastov až po skúmanie nových zdrojov potravy a ich nutričnej hodnoty. Zistíte v nej napríklad to, koľko ton materiálu z meteoritov a komét dopadne ročne na Zem, ako sa v Košiciach vyvíja 3D tlač titánových skeletov, ktoré môžu nahradiť kosti, a ako vyzerá elektrická aktivita v mozgu pri rozmýšľaní. Aj slovenskí vedci skúmajú oblasti, ktoré prinášajú svetový pokrok. Robia výskum v odvetviach, aké by vám ani nenapadli a výstupy z ich skúmania môžu byť užitočné pre váš každodenný život. Redaktorka Denníka N Zuzana Vitková vedcom a vedkyniam položila otázky, vďaka ktorým vám fakty z ich výskumov a toho, ako funguje svet, zostanú v pamäti aj bez čítania vysokoškolských skrípt. Vybrať do knihy len 25 rozhovorov bolo náročné, pretože na Slovensku je oveľa viac inšpiratívnych ľudí, ktorí majú o vede čo povedať. Kniha sa snaží priniesť čo najširší záber výskumných tém a cez niektoré rozhovory predstaviť aj osobné príbehy vedkýň a vedcov, ich pohľad na slovenskú vedu a dôvody, prečo sa rozhodli zostať na Slovensku alebo, naopak, odísť do zahraničia.

Den Kern des Buches bilden Beiträge des 3. internationalen Wortkshops „Coptica – Gnostica – Mandaica", der im Herbst 2017 in Prag stattfand. In ihnen werden mit Blick auf Wirkung und Rezeption biblischer Texte in außerbiblischem Kontext jüngste Forschungsergebnisse aus Koptologie, Religionsgeschichte und Theologie präsentiert. Im Mittelpunkt der Untersuchungen stehen Schriften aus dem koptischen Handschriftenfund von Nag Hammadi, doch kommen auch Texte unter anderem zu Manichäismus und Mandäismus zu Wort und werden Überlegungen zu antiker und moderner Übersetzerpraxis angestellt. Insgesamt werden in diesem Band verschiedenartige Themen behandelt, die von allgemeinen Erwägungen, philologischen, literaturwissenschaftlichen und exegetischen Fragestellungen bis hin zu missions- und rezeptionsgeschichtlicher Darstellung in Wort und Bild reichen und das Interesse von Religionshistorikern, Koptologen, Theologen und klassischen Philologen finden dürften.