Hlavní hrdina naší knihy je pomalý obr. Začíná den prací, pokračuje procházkou a končí odpočinkem stejně jako my, lidé. Je tu jen malý rozdíl: během obrova dne se totiž vystřídá čtvero ročních období. Vstává na jaře a ke spánku uléhá v zimě. Obr se pohybuje tak pomalu, že ho lidé nejsou schopni postřehnout, a to ani když je těsně za okny jejich kanceláří. Možná právě proto je nejradši v přírodě. Žije si úplně jinak než celé to uspěchané, do sebe zahleděné město. Co takhle spolu s obrem na chvíli zpomalit, zaostřit a vychutnat si život? Možná se nám svět kolem začne zdát trochu větší a zábavnější!
Život mladé Amélie se obrátí vzhůru nohama, jakmile se její nejlepší kamarádství zničehonic promění v drsnou a nelítostnou šikanu. Traumatizující vzpomínky ale dokáže překonat, když jí rodiče pořídí koně, s nímž se dostává na prestižní jezdeckou školu. Zde se jí naskytne jedinečná příležitost v podobě světového dostihu Golden Oval, kterou s obrovským nadšením přijímá. Avšak netrvá dlouho, a její priority se vmžiku změní poté, co shodou okolností potkává charismatickou a neobyčejně krásnou učitelku. Amélie se do ní bezhlavě zamiluje, a zatímco balancuje na tenké linii mezi rozumem a srdcem, neúnavně se snaží navenek nedostupnou ženu přesvědčit o své lásce. Její snaha ovšem ne vždy vyjde tak, jak si představovala, vinou čehož se dostává do spousty trapných i humorných situací.
Dvanáct autorů a jejich svědectví o tíze svobody. Jak události přelomových
devadesátých let minulého století zasáhly do životů dvanácti romských autorů,
jejich blízkých a tehdejší romské společnosti vůbec? Více než třicetiletá
perspektiva a motivy prostupující celou sbírkou Samet blues - Drsná devadesátá
v povídkách Romů umožňují nahlédnout, jak se v čase proměňovala a na Romy
dopadala společenská atmosféra. Její odraz zde má podobu porevoluční euforie z
nabyté svobody a možnosti etnoemancipace přes záhy zakoušenou existenční
nejistotu, sociální vyloučení, ohrožení vzestupem rasismu a patologickými jevy
až po ztrátu tradičních romských hodnot, které jen těžko odolávaly požadavkům
na individualismus a úspěch měřený majetkem. Různorodé autorské hlasy se tu
skládají v jednolitý chór, obdobu amerického černošského blues žalujícího na
těžký úděl nerovnoprávné menšiny. Autoři Gejza Demeter, Eva Danišová, Michal
Šamko a Květoslava Podhradská se v té době museli postarat o své rodiny.
Příběhy podobné těm jejich, avšak zachycené z pohledu dětí – autorskou
generací Husákových dětí a mileniálů, do sbírky vnáší Iveta Kokyová,
Stanislava Ondová, Rena Horvátová, Maria Siváková, Věra Horváthová Duždová,
Patrik Banga, Lubomír Čipčala a Martin Kanaloš. Zaznívá v nich nejen zklamání
z promarněných šancí, které demokracie nabídla, ale i naděje, že je možné vést
důstojný a plnohodnotný život, pokud je Romům umožněno vzdělávat se
nesegregovaně a získat naplňující profesní uplatnění.
