Ota Dub Livres

Podtitul: Josef Thomayer - lékař a spisovatel Vyprávění o velkém českém lékaři, který položil základy českému vnitřnímu lékařství.

Co potřebujete vědět o cukrovce, jednoduše a srozumitelně.

Román lékaře a spisovatele Oty Duba zachycuje poválečnou realitu na severu Čech, kam přichází hrdina, lékař Albert, aby zde začal nový život. Chce pouze nezištně a obětavě plnit závažný lékařský slib, jehož formuli nese tento román v názvu. Jako primář interního oddělení však záhypoznává strázně, bolesti, úskalí a problémy doby a nutně se dostává do víru společenských a politických událostí. Hluboké osobní prožitky a zkušenosti dovolily autorovi napsat čtenářsky přitažlivou knihu, v níž postihl etiku lékařské práce a současně podal i věrný obraz poválečných let a svědectví o tom, z čeho se rodila moderní zdravotnická služba a jaké problémy musela překonávat.

Ve své nejnovější knize spisovatel Ota Dub tematicky překračuje hranice své dosavadní tvorby. Autorův román Byt na Vinohradech totiž nečerpá látku z lékařského prostředí, ale dává čtenáři nahlédnout do života řemeslnické rodiny v době od počátku století do hospodářské krize let třicátých. Dějovou osnovu prózy tvoří cesta schopného řemeslníka, ale neúspěšného podnikatele od vzestupu ke krachu. V hlavním hrdinovi románu Ferdinandu Petákovi autor zobrazil postavu člověka, který má řadu dobrých vlastností, pracovitost, šikovnost, organizační schopnosti, ale je současně i prototypem živnostníka a podnikatele, formovaného a nakonec zlomeného dobou a systémem, v němž nelze pracovat a spravovat se poctivě. Autorovo realistické a kritické líčení vztahů mezi podnikateli patří k nejzajímavějším pasážím románu. Kromě Ferdinanda Petáka v knize vystupuje mnoho dalších postav, z nichž je třeba alespoň se zmínit o Petákově manželce Emě, jejich synu Rudolfovi a o Václavu Kramolišovi, Petákovu zaměstnanci a vrstevníkovi, kteří v románovém ději zaujímají důležité místo. Jejich příběhy a osudy se odehrávají na dobovém pozadí a úzce se prolínají se společenskými poměry za Rakousko-Uherska, první světové války a buržoazní republiky. Byt na Vinohradech tak představuje osobitý návrat do naší nedávné historie, který nepostrádá typické znaky autorova vypravěčského umění.

Soubor povídek, v němž známý autor románů z lékařského prostředí soustředil své krátké prózy publikované časopisecky nebo vysílané rozhlasem. Obsahuje : I / Doktorské příběhy II / Zlá doba okupace III / Dobrá doba míru IV / Ohlédnutí do daleké historie .

Jestliže se Marii Tilschové v románu Alma Mater podařilo zachytit svár dvou vynikajících chirurgů pražské univerzity v době po první světové válce, postavil Ota Dub v knize Profesoři podobně vedle sebe dva vědce dnešní doby: rozvážně pracujícího internistu profesora Grunda a rychle k úspěchu se deroucího, o moderní elektronické vyšetřování se opírajícího profesora Krejčího. Jejich životní zápasy plynou v sledu příběhů spíš paralelně, i když život Grundův je zakončen klidným stářím a osud Krejčího tvrdým, až neuvěřitelně odstrašujícím pádem. Ve špičkových chvílích životních příběhů vidí však čtenář před sebou vše: tvrdé mládí kariéristy Krejčího a jeho lidské ztroskotání i vlídné a laskavé prostředí Grundovo na klinice stejně jako doma. Tak jako v románu Přísahám a slibuji vyportrétoval Ota Dub lékařské pohraničí v jeho zakladatelských letech, portrétuje v Profesorech celé prostředí současné pražské klinické medicíny se všemi jejími vazbami. Jsou tu lékaři i pacienti, lékaři neúplatní i hmotařští, pacienti protekční i podplácející, je tu celý onen svět lidí v bílých pláštích, jak jej poznal a dobře prohlédl právě lékař-spisovatel, docent Karlovy univerzity, který vědeckého i autorského úspěchu dosáhl ve zralých letech svého života. (nakladatel)

Román z roku 1982 se odehrává v časovém období od prvních poválečných let až do začátku let osmdesátých. Děj, situovaný zčásti do venkovské nemocnice, zčásti do pražského prostředí, nás provází životními osudy jedné z mnoha lékařek.

Pojednává o dosud nerealizovatelných metodách transplantace lidských orgánů a o možnosti jejich zneužití v souvislosti s novodobým nacismem. Autor nás vede do vymyšlených dějů na exotická místa, kde se chirurgovi daří plnit dávný sen lidstva o prodloužení života a uvažuje už, jak odstranit "hloupý zvyk umírání". Nevyhýbá se obětem ani konfliktům, ve kterých se střetávají zájmy jedněch s právy druhých, kde se tvrdě utkává sobecká bezohlednost s poctivou službou člověka. V podstatě nejde o chirurgickou problematiku, ta je pouze prostředkem, který ukazuje na podstatnější problém: Jak může být krásný výsledek bádání, jež má sledovat prospěch lidstva, zneužit přímo proti člověku. FT varují také před nemístně přehnanými nadějemi, které jsou do této metody vkládány.