Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

Jan Jedlička

    1 janvier 1944
    Eine Winterreise ans Meer
    Jan Jedlička, Basilika
    Jan Jedlička, Künstlerbildnisse
    The rose & punchbowl
    Reflections
    Il cerchio
    • Il cerchio

      • 165pages
      • 6 heures de lecture

      Since 1980, Jedlicka has been traveling to Tuscany for a long-term project in which sketches, pigment works, photography, prints, film and video play a role. This collection of 150 black-and-white photographics was created over the course of a year during which Jedlicka returned every other month with his Hasselblad Super Wide.

      Il cerchio
    • Das Buch ist eine künstlerische Recherche eines architektonischen Ortes: Das Gebäude des „Centre for Global Dialogue“ der Swiss Re in Rüschlikon.

      Reflections
    • Katalog k výstavě Jan Jedlička plánované od 28. 4. 2021 v 2. patře Městské knihovny v Praze. Jan Jedlička je malířem, kreslířem, grafikem, fotografem a filmařem, ale také chodcem, pozorovatelem a médiem. Jeho obrazy jsou především záznamem toho, co prožívá při chůzi krajinou a v závislosti na jejích proměnách. Kombinováním nejrůznějších technik a médií vytváří vícevrstevnaté obrazy míst, sledovaných obvykle v dlouhých časových horizontech. Katalog, který doprovází monografickou výstavu, připravenou pro prostory Městské knihovny Galerie hlavního města Prahy, jako první představuje Jedličkovo dílo vcelku. Není koncipován chronologicky, ale jako mapování autorova pohybu krajinou a cestami různých uměleckých strategií. Protože každé Jedličkovo dílo je bez výjimky spojeno s určitým místem a časem, je také výběr děl tematicky členěn podle tří nejvýznamnějších geografických oblastí, v nichž autor pobýval: italská Maremma, Praha a některé oblasti britských ostrovů.

      Jan Jedlička
    • Città dei vivi, città dei morti

      • 96pages
      • 4 heures de lecture

      Jedlicka fotografiert im sachlich-dokumentarischen Stil eines Walker Evans' die Totenstadt in Grosseto, ein Friedhof, der in etruskischer Tradition wie eine Stadt erbaut ist. In die „Città dei morti“ mischt sich architektonisch immer mehr auch die „Città dei vivi“, die Stadt der Lebenden, deren neuere Bauten weniger den früheren Kapellen ähneln, sondern mit wohnlichem Interieur den modernen Lebensstil widerspiegeln und den Hinterbliebenen so den Schein des weiteren Zusammenlebens geben.

      Città dei vivi, città dei morti