Markéta Škodová Livres

Provokativní básnická sbírka ženské poetické skupiny Fatální Fámy. Společnou prvotinu zahajuje Womanifest, v němž básnířky definují nejen svou tvorbu, ale především vlastní nazírání umění slova i života. Sbírku otevírá výbor Johanky Katové (Kateřina Jonášová) „Malá čarodějná“, s veršotepectvím AnnyGramové (Irena Reifová) a Ropy Interior (Markéta Škodová) se může čtenář konfrontovat v částech „Podstatná přídavná jména“ a „Tortily s panenkovým pyré“. Fatálními fotografiemi sbírku doprovodila (zatím) poslední členka skupiny - blue. Doslov Vladimíra Novotného odkrývá konotace, jež mohou být platné v zasazení knihy do současného literárního i společenského kontextu.

Provokativní básnická sbírka ženské poetické skupiny Fatální Fámy. Společnou prvotinu zahajuje Womanifest, v němž básnířky definují nejen svou tvorbu, ale především vlastní nazírání umění slova i života. Sbírku otevírá výbor Johanky Katové (Kateřina Jonášová) „Malá čarodějná“, s veršotepectvím AnnyGramové (Irena Reifová) a Ropy Interior (Markéta Škodová) se může čtenář konfrontovat v částech „Podstatná přídavná jména“ a „Tortily s panenkovým pyré“. Fatálními fotografiemi sbírku doprovodila (zatím) poslední členka skupiny - blue. Doslov Vladimíra Novotného odkrývá konotace, jež mohou být platné v zasazení knihy do současného literárního i společenského kontextu.

Autoři v knize představují dílčí výsledky bádání o čtyřech mezioborových vědeckých týmech, které v 60. letech minulého století významně ovlivňovaly jak společenskovědní prostředí, tak státní a politickou moc v Československu: tým pro teoretické problémy plánovitého řízení národního hospodářství (vedoucí Ota Šik), tým pro společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce (Radovan Richta), tým pro výzkum vertikální sociální diferenciace československé společnosti (Pavel Machonin), tým pro rozvoj demokracie a politického systému naší společnosti (Zdeněk Mlynář). U jejich zrodu stála zejména snaha zajistit rychlejší zvyšování životní a civilizační úrovně tím, že se vytvoří a rozvinou originální československé prorůstové koncepce.

Autoři v knize představují dílčí výsledky bádání o čtyřech mezioborových vědeckých týmech, které v 60. letech minulého století významně ovlivňovaly jak společenskovědní prostředí, tak státní a politickou moc v Československu: tým pro teoretické problémy plánovitého řízení národního hospodářství (vedoucí Ota Šik), tým pro společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce (Radovan Richta), tým pro výzkum vertikální sociální diferenciace československé společnosti (Pavel Machonin), tým pro rozvoj demokracie a politického systému naší společnosti (Zdeněk Mlynář). U jejich zrodu stála zejména snaha zajistit rychlejší zvyšování životní a civilizační úrovně tím, že se vytvoří a rozvinou originální československé prorůstové koncepce.

V posledních zhruba dvaceti letech sílí varovná až panická tónina politicko-mediálního diskurzu, která – byť v podstatě nevyřčeně – operuje s představou hluboce dysfunkčního stavu veřejné diskuze a oslabení, či snad dokonce ochromení možností demokratického rozhodování. Konstitutivním rysem tohoto výkladu současné situace je právě zmíněná nesmiřitelná polarizace (a neochota se angažovat). Předkládaná publikace Mediální smrt konsenzu si tuto tóninu nesmiřitelné polarizace bere jako výchozí polohu svého kriticko-analytického přístupu a snaží se ji podrobit detailnějšímu rozboru. Platí-li teze o (nesmiřitelné) polarizaci, pak se nabízí otázka, jak je tato polarizace traktována (posilována či oslabována) samotnými médii. Většina úvah na toto téma má povahu velmi obecnou a mediální produkci chápe jako „hyperobjekt“, který není možné nahlédnout vcelku, ale jen rozfázovaně, po částech, neúplně. Autorský tým na toto omezení přistoupil a snaží se postihnout, jak se nesmiřitelná polarizace (pokud existuje) projevuje v médiu navýsost konsenzuálním svou masově konzumní podstatou, v televizi.

Kritická edice dokumentů navazuje a doplňuje kolektivní monografii „O nový československý model socialismu.“ Čtyři interdisciplinární vědecké týmy při ČSAV a UK v 60. letech (2015). Obsahuje 34 dokumentů, které mají přiblížit „think tanky“ v období okolo Pražského jara 1968: Šikův, Richtův, Machoninův a Mlynářův tým. Edice nechává promluvit samotné historické postavy (vedoucí týmů, spolupracovníky, komentátory či oponenty), kterým je touto formou poskytnuta příležitost, aby pokud možno samy ozřejmily své původní představy o ekonomické reformě, o koncepci vědeckotechnické revoluce, o rozvrstvení československé společnosti a o reformě politického systému. Čtenáři by pak měla umožnit, aby si prostřednictvím tehdejších materiálů utvořil přesnější a barvitější obraz o celkovém společensko-politickém kontextu, o důvodech vzniku týmů, o okolnostech jejich utváření a každodenní činnosti, o konkrétních výsledcích a o vlivu týmové práce na vědu a společnost.