Nad textem F. M. Dostojevského. Legenda o Velkém inkvizitorovi z románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi vyprovokovala celou řadu reakcí největších ruských myslitelů minulého a našeho století. Kniha je výběrem po generace trvající diskuse o smyslu svobody a víry moderního člověka.
Dielo, na stránkach ktorého podal autor interpretáciu základných pojmov intuitivistickej noetiky a metafyziky
Standardní a nejrozšířenější příručka dějin ruského myšlení. Shrnujícím a zrale komunikativním způsobem se nám představují jednotliví filosofové v duchovních dějinách Ruska. V samotném Rusku vyšly tyto nejrozšířenější dějiny ruských filosofů několikrát a jsou přeloženy do všech světových jazyků. Jsou ceněny právě kvůli přehlednosti a čtivosti. Losskij (1870-1965) coby petrohradský profesor je nucen působit po revoluci v emigraci, mimo jiné v letech 1942-1945 na univerzitě v Bratislavě, pak ve Spojených státech. Kontakt se Západem v něm rozvinul vnímavost vůči proudům zemí, kde přebýval, ale rovněž umocnil to, co je mu typicky ruské. Je zastáncem intelektuálního intuitivismu.
Aktuální téma, o kterém filosof Schopenhauer říká, že zajímá polovinu lidstva všech kultur. Populárním, bystrým a vtipným způsobem - ve veliké paletě informací - shrnuje ruský myslitel Losskij vážné, zároveň však i nejbizarnější důvody "pro" a "proti".
Čitateľom sa dostáva do rúk druhý zväzok edície Slovanská knižnica. Jej projekt vznikol zo zámerom oboznámiť slovenskú verejnosť aspoň s niektorými zrelými plodmi bohatého duchovného dedičstva, pochádzajúceho z nášho slovanského kultúrneho priestoru, ktoré majú priamy vzťah k Slovensku. Preto autori siahli po diele vynikajúceho predstaviteľa ruskej filozofickej školy a azda najväčšej postavy slovanskej filozofie vôbec, Nikolaja Onufrijeviča Losského, ktorý svojho času ovplyvnil jednu generáciu mladej slovenskej inteligencie. Autori veria,že jeho myslenie skrýva i dnes mnohé užitočné impulzy a inšpirácie a bude obohatením pre tých, ktorí túžia pestovať múdrosť a kritický svetonázor.
В прил.: Н. О. Лосский и священник П. Флоренский / С. М. Половинкин. Письма Н. О. Лосского к священнику П. Флоренскому (1913μ1919). Биографические данные о Б. Н. Лосском. Письма Н. О. Лосского к Б. Н. Лосскому и его семье (1948μ1949, 1954μ1957)
Filozof, predstaviteľ ruskej emigrácie podáva systematicky usporiadanú, štylisticky brilantne zvládnutú analýzu diel jedného z najvýznamnejších ruských klasikov devätnásteho storočia. V súlade s názvom práce analyzuje styčné body spisovateľovho myslenia najmä s pravoslávnou vieroukou. Na konkrétnom materiále próz i denníkov ukazuje vplyv toho, čo bolo v mnohých z Dostojevského próz podstatou. Losského práca je popri nespornej materiálovej dôkladnosti, prinajmenšom nepriamo polemicky zahrotená. Môžeme ju v dobovom kontexte vnímať tiež ako rukavicu hodenú do tváre vulgárnemu materializmu marxistickej historiografie, predstavitelia, ktorého náboženský rozmer Dostojevského diel zámerne negovali. Slovenská kultúrna verejnosť tak získava možnosť pohľadu z nových perspektív. Popri tejto historickej a vývinovej hodnote má však Losského dielo, najmä vďaka pútavému spôsobu spracovania čo povedať i dnešným čitateľom.
Kolektivní monografie je věnována vybraným kapitolám ruského myšlení 20. století. Nejprve se zastavuje u obecných rysů vývoje ruské filosofie v průběhu minulého století, všímá si základních proudů navazujících jak na ruskou filosofickou tradici, tak na západní filosofická paradigmata; sleduje také její osudy v emigraci a za dob Sovětského svazu. Další kapitola je analýzou filosofického systému N. O. Losského. Zabývá se především gnozeologií, metafyzikou a etikou, výsledky Losského filosofie pak porovnává se současnou filosofickou situací. V následujícím oddíle je představena politická filosofie I. A. Iljina, jehož koncepce je kritická jak vůči novodobému totalitarismu, tak vůči takzvané formální demokracii. Další kapitola hovoří o filosofii pedagogiky S. I. Gessena, jehož tvorba byla vysoce ceněna v meziválečném Československu. Poslední oddíl je věnován pojetí historie u L. N. Gumiljova, spočívající v takzvané teorii etnogeneze, pokoušející se o vysvětlení vzniku, vývoje a zániku etnik.
