Jarmila Cysařová Livres

Po prvních třech svazcích věnovaných hercům a herečkám, pokračuje projekt, který vzniká v širším autorském kolektivu pod vedením doc. M. Šolla, dílem věnovaným režisérům-dokumentaristům. Hlavní předností je zachycení nejen pražských, ale i brněnských, ostravských, zlínských a mnoha dalších filmařů včetně televizních, a to od zakladatelské generace až po současné tvůrce všech věkových kategorií uměleckého, publicistického i vědeckého dokumentu. Mnozí z nich získali uznání i za hranicemi, naposledy H. Třeštíková „evropským Oscarem“. Dokumentu jako svébytnému žánru se však věnovalo a věnuje i řada režisérů hraného filmu (V. Chytilová, J. Svěrák, J. Krejčík a další).

Život Otky Bednářové (*1927) je příběhem neúplatné, statečné ženy. Po druhé světové válce propadla iluzím o socialismu, které ji přivedly do komunistické strany. Když jako reportérka rozhlasu poznala svůj omyl, poválečné politické poblouznění se stalo jejím celoživotním traumatem. V dalších letech se zaměřila na obranu občanských práv a spravedlnosti. Tuto linii sledovala ve své novinářské práci v rozhlase a posléze i v televizi. Po srpnové okupaci 1968 odmítla výzvu vedení Čs. televize, aby se veřejně distancovala od svých reformních postojů, a vystavila se existenční nejistotě, estébáckému stíhání a šikaně v disentu. Byla přední aktivistkou samizdatu, spolu se syny mezi prvními signatáři Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Ze svých zásad neustoupila, ani když věznění v roce 1980 vážně ohrozilo její život. Po listopadu 1989 stála u zrodu Výboru dobré vůle Olgy Havlové. Od poloviny devadesátých let se ze zdravotních důvodů uchýlila do ústraní a věnuje se rodině. Její dramatický životní osud, který zvolna neprávem upadá do zapomnění, je nedílnou součástí naší novodobé historie.

Monografie přibližuje životní osudy a dílo českého novináře Jiřího Lederera, který byl mezi prvními signatáři Charty 77 a roku 1980 odešel do exilu.

Je trochu paradoxem, že o televizi, která je v současné době velmi významným sdělujícím prostředkem, existuje tak málo teoretické a historické literatury. Jak ukázala minulá léta, mnohé se dá potlačit, zkreslit či zničit. O to cennější je svědectví o dobách a faktech, která se už z paměti téměř vytratily. Těm, kdo rádi zavzpomínají na kulturní a společenské vzepětí let 60. i pro ty, kdo budou jednou hledat v archivech záznamy o těch dobách, je určena tato kniha.