Tomáš Bubík Livres

Sborník příspěvků z religionistické konference věnující se různým vztahům a souvislostem mezi rozmanitými náboženskými tradicemi a jejich jídelními a stravovacími zvyklostmi, předpisy a zákazy.

Filozofie se zabývá cepu řadou problémů, nicméně snad žádný jiný nebyl v dějinách řešen s takovou intelektuální vášní, jako tomu je v případě náboženstv. Nakolik je teda možné nebo naopak nemožné spolubytí rozumu a víry, vědění a ne-vědění, jistoty a tušení, nám ukazují především dějiny filozofického myšlení, které však za sebou vždy skrývají osobní příběhy, životní osudy, naděje i zklamání jeho tvůrců Snahou je ukázat na některá podstatná témata české filozofické diskuse o náboženství, která zaplňovala nejen regály knihoven a příručních knihovniček, ale byla součástí tehdejší celospolečenské rezonance, existenciálního chvění doby, hledáním odpovědí na otázky, jež se často považují za životní, nejen čistě akademické.

Autor publikace se zaměřil na reflexi dvou pojetí spravedlnosti, platónského a biblického, z nichž první je filosofické a druhé náboženské. Obě se historicky navzájem ovlivňovaly a podstatně určovaly přemýšlení o spravedlivé společnosti a pojetí spravedlivého života. Vycházejí sice z odlišných tradic, avšak měly zásadní význam pro formování evropského právního i mravního vědomí. Z kritické analýzy těchto dvou pojetí spravedlnosti je patrné, jak autor naznačuje, že pouhá legalita společenskou stabilitu nepřináší. Spoléhání se na systém je sice nezbytné, ale kromě toho se ukazuje jako stejně důležité položit důraz na mravní osobnost jedince. Bez intelektuálně-mravních elit se podle něj neobejde ani demokratická politika. Stejně tak považuje za důležitý důraz na absolutní, metafyzickou spravedlnost, na vědomí, že spravedlnost je něco nepodmíněného, co lze uchopit spíš intuitivně než čistě racionálně. Klade také důraz na skutečnost, že spravedlnost se historicky ani věcně nevztahuje pouze k právu a k rozumu, ale že se dějinně utvářela rovněž jako výsledek „nereciprocity“ motivované citem. Spravedlnost racionálně-technická může proto klást vrámci společnosti pouze minimální cíle. Ty je pak nezbytné trvale překračovat zejména citem pro spravedlnost.

Podtitul: Možnosti a meze Náboženství je důležitým a trvalým fenoménem, jímž se zabývala řada významných osobností české vědy. Tato práce sleduje nejen jejich badatelský přínos v této oblasti, ale také ideologické (světonázorové) pozadí, které je ovlivňovalo. Kniha představuje první systematickou národní "archeologii" vědeckého studia náboženství, poodkrývá jeho podmíněnost osobním přesvědčením a také realitu vědeckého života, jenž často podléhal politickým a celospolečenským zájmům.