Set against the backdrop of World War II, the story follows a Jewish boy who is sent to Norway in 1939, escaping the horrors that befall his family. While he manages to survive the war, his parents and sister tragically perish in the gas chambers of Auschwitz, highlighting the devastating impact of the Holocaust on individual lives and families. The narrative delves into themes of survival, loss, and the enduring effects of trauma.
Kniha vypráví o Edgaru Brichtovi, židovském chlapci narozeném v roce 1930 v Bratislavě. Po vypuknutí války v roce 1939 se jeho rodiče rozhodli poslat ho do neutrálního Norska, zatímco jeho mladší sestra Vera byla příliš malá. Edgar odjel s 36 dalšími dětmi a byl umístěn u manželského páru v Bergenu. V dubnu 1940 však Norsko obsadili Němci a v roce 1942 začaly deportace židovského obyvatelstva. Jeho pěstoun se stal členem norské národně-socialistické strany a byl jmenován starostou v Laksevagu. Jak mohl židovský chlapec přežít válku v rodině nacistického činitele? Přestože měl s pěstounem konflikty, vzniklo mezi nimi silné osobní pouto. Důležitou roli hrála i pěstounka a další lidé, kteří mu během války pomohli. Po válce se Edgar vrátil domů, aby našel své rodiče a sestru, ale zjistil, že zahynuli v Osvětimi. Po krátkém pobytu v Československu se rozhodl vrátit do Norska, kde už byl jeho pěstoun odsouzen za vlastizradu. Kontakt s pěstouny udržoval až do jejich smrti v 90. letech. Později emigroval do Kanady a USA, stal se lékařem a nyní žije v Kalifornii se svou ženou a pěti dětmi. Kniha vychází z rozhovorů s Edgarem a archivních materiálů.