Jaroslav Svátek Livres

In the years 1432-3 Bertandon de la Brocquiere , fifteenth-century gentleman and confidante to the Duke of Burgundy, undertook a pilgrimage to the Middle East and beyond. číst celé

Edice cestopisných zápisků burgundského šlechtice Guilleberta de Lannoy, který v první polovině 15. století navštívil jako člen diplomatických misí, účastník vojenských výprav či jako poutník mnohé evropské i blízkovýchodní země. Rozsah cestovatelských aktivit Guilleberta de Lannoy je ohromující (mj. Anglie, Irsko, Pyrenejský poloostrov, Prusy, Livonsko, Egypt, Sýrie, poutní místa ve Svaté zemi, Řím). De Lannoy se účastnil válečných tažení a četných diplomatických cest, které podnikal ve službách svého pána, burgundského vévody Filipa Dobrého. Text, který stručně a lapidární literární formou zaznamenává de Lannoyovy cestovatelské dojmy a zkušenosti, je zajímavým svědectvím o autorově touze poznávat svět, jehož obzory se právě v 15. století značně rozšiřovaly. Vlastní edice je v úvodu doplněna zasvěcenými studiemi, které osvětlují pozadí vzniku cestopisu, přibližují životní osudy jeho autora a zasazují de Lannoyovo putování do širokých souvislostí evropských dějin 15. století, především do kontextu náboženských konfliktů a křižáckých projektů uvedeného období.

Co tvoří středověká cestopisná vyprávění? Jaké stylizace, masky a motivy používají vypravěči cestopisů? Kdo a jak četl, opisoval a upravoval rukopisně dochované cestopisné příběhy? Jaké místo v evropském kontextu mají tato vyprávění vytvořená v českých zemích? Kniha popisuje literární nástroje a motivy formující cestopisné příběhy, věnuje se rukopisným tradicím a sleduje cesty, jimiž se rukopisy ubíraly do písařských dílen a knihoven. Namísto čtení cestopisů jako zdroje informací o dobové cestovatelské praxi se soustředí na významy spojené s díly samotnými, na jejich literární struktury a na materiální podoby, v nichž se tyto texty dochovaly. Kniha se odklání od dřívějšího důrazu na cestopisná vyprávění, která vznikla v prostoru středověkých českých zemí, a ukazuje lokální tvorbu jako součást celoevropsky rozšířené latinské a překladové literatury.

Tato kniha je první publikací v češtině, která se věnuje všem aspektům spojeným s touto pozdní fází křížových výprav. Přispělo do ní 15 historiků z Francie, České republiky a dalších evropských zemí. Jejich texty vás zavedou na nejrůznější bojiště v Evropě i ve Středomoří, ale i na místa, kde se o křížové výpravě pouze vášnivě debatovalo. Kniha integruje do dějin pozdních kruciát i výpravy proti husitům a věnuje se také českému přínosu k diplomatickému řešení turecké hrozby v době Jiřího z Poděbrad.

Podtitul: Dva příběhy o čtvrté křížové výpravě. Autorem, kroniky o dobytí Konstantinopole křižáky v průběhu 4. křížové výpravy a zároveň nejstaršího francouzsky psaného historicko-prozaického textu, který přežil do moderních časů, je rytíř a kronikář Geoffroi de Villehardouin. Osobně se účastnil 4. křížové výpravy v letech 1199–1204, která vyvrcholila útokem křesťanských vojsk na hlavní město byzantské říše, jeho dobytím, vydrancováním a následným ustavením Latinského císařství, v němž Villehardouin dosáhl titulu maršála ze Champagne a Rumunska. Kronika, v níž již francouzština zřetelně převažuje nad latinou, je spolu s kronikou Roberta z Clari nejvýznamnějším svědectvím o 4. křížové výpravě.

Studium dochovaných rukopisů je klíčovým prostředkem k zodpovězení otázek spojených se středověkou písemnou kulturou a vzdělaností. Autoři knihy zkoumají problematiku šíření znalostí v předmoderní společnosti na příkladu čtyř mimořádně úspěšných středověkých děl, která sledují ze všech perspektiv, jež dochovaný materiál umožňuje. Zvolili si spisy, které spojuje zřetelná snaha o přenesení různě definovaného vědění napříč vzdělanou společností. Osudy vybraných středověkých bestsellerů popisují od jejich vzniku přes rukopisné šíření v českých zemích až po rozličné formy užívání a recepce v dalších textech. Svým výzkumem autoři nabízejí materiál k rekonstrukci intelektuálních sítí v daném geografickém prostoru a k poznání funkce konkrétních děl v různých sociálních prostředích. Kniha tak přispívá k vytvoření komplexního obrazu čtenářské a rukopisné kultury v jejích pozdně středověkých proměnách.