Henry Corbin Ordre des livres

Examines the work of Carl Jung in relation to Eastern religion, the wisdom teachings of the Sophia, Sufi mysticism, and visionary spirituality

Tato kniha je souborem tří studií, které vynikající znalec islámské kultury a mystiky Henry Corbin věnoval alchymii. Jde o komentované překlady krátkých, ale klíčových textů, které se neomezují na pouhý popis jednotlivých operací, ale zároveň se otevřeně potýkají s otázkou dosahu Velkého Díla v rámci muslimského duchovního hledání. Těmito třemi texty jsou: Komentář esoterika Ajdamura Džaldakího (14. stol.) k jednomu výroku Imáma ?Alího ibn Abí Táliba týkajícího se alchymie. Džaldakí zde jasně vykresluje paralelu mezi úlohou proroctví a alchymie, čímž naznačuje plný rozsah náboženského a metafyzického významu Velkého Díla. Druhým textem je Džaldakího komentář ke spisu Apollónia z Tyany (Balínás) o symbolismu alchymického Díla, a konečně třetí část této knihy je představením a komentovaným překladem spisu alchymisty Džábira ibn Hajjána, Kniha Slovutného (Kitáb al-Madžíd), věnovaného definici metafyzického významu muslimského alchymisty.

The book, first released in 1993, is published by Routledge, a well-known imprint of Taylor & Francis. It explores significant themes relevant to its field, providing insights and analysis that contribute to academic discourse. The content is designed for readers seeking a deeper understanding of the subject matter, making it a valuable resource for students and professionals alike.

Exploring the mysticism and psychological insights of the eleventh-century philosopher Avicenna, this work delves into his significant contributions across various fields. The author, Henry Corbin, uncovers a Persian manuscript that inspires an analysis of Avicenna's mystical recitals, which guide spiritual development. The first part outlines Avicenna's philosophical themes and includes translations of his recitals, while the second part offers a complete translation and notes on the Persian commentary, enriching the understanding of Avicenna's thought and its cosmic implications.

An analysis of the life and doctrines of the Spanish-born Arab theologian.

Henry Corbin (zm. 1978), wybitny arabista i iranista, doskonały znawca islamu, jako pierwszy badacz uwzględnił w swojej pracy nie tylko znaną już sunnicką falsafę, czyli filozofię muzułmańską powstałą pod wpływem myśli greckiej, lecz także filozofię szyicką i prądów wywodzących się z szyizmu. Czytelnik znajdzie tu przegląd najważniejszych nurtów filozofii muzułmańskiej: falsafy, filozofii szyickiej i isma’ilickiej, filozofii przyrody, filozofii mistycznej z okresu przed Ibn Ruszdem (Awerroesem) oraz po jego śmierci (1198) aż do XX wieku – tu Autor koncentruje się przede wszystkim na szyizmie. Corbin omawia kolejno sylwetki czołowych twórców i ich najważniejsze dzieła. Wspomina źródła inspiracji myślicieli muzułmańskich oraz wpływ, jaki wywarli oni na filozofię łacińskiej Europy. Historia filozofii muzułmańskiej pozostaje jednym z najlepszych opracowań w tej dziedzinie.

Monumentální dílo filosofa, orientalisty a religionisty Henryho Corbina (1903-1978) zásadním způsobem ovlivnilo naše poznání filosofie islámu. Díky svému vzdělání dokázal otevřít pole svých znalostí i filosofické interpretaci. Svými vydáními arabských a perských textů zpřístupnil i samotným Íráncům hlavní autory jejich mystické poezie a filosofie. Zároveň svými překlady těchto textů umožnil, aby se s bohatostí této myšlenkové tradice seznámili i lidé na Západě. Tvůrčí imaginace v súfismu Ibn Arabího je jednou z jeho nejvýznamnějších studií. Jeho rozsáhlé dílo však zahrnuje i první překlady Heideggera a Bartha do francouzštiny, studie o Böhmovi a Swedenborgovi, pojednání o Grálu a angelologii i vytříbené překlady a komentáře perských súfíjských textů. Ibn Arabí se narodil v Murcii v roce 1165 a zemřel roku 1240 v Damašku. Tento mystik a velice plodný autor zůstává jednou z nejoriginálnějších postav súfijského esoterismu. Henry Corbin nás seznamuje s jeho dobou a zasvěcuje nás do klíčových témat jeho filosofie. Tato kniha nás uvádí do samého srdce súfismu a odhaluje nám duchovní topografii islámu.

L'Âme de l'Iran, grand classique de l'iranologie, rassemble en un dialogue rare les meilleurs spécialistes de la civilisation perse, l'une des plus anciennes, et aujourd'hui encore au coeur de l'histoire mondiale. " Patrie des philosophes et des poètes ", selon l'expression d'Henry Corbin, l'Iran est au carrefour de deux continents spirituels. En rappelant tout l'héritage de la Perse, de l'ancienne religion de Zoroastre jusqu'à l'islam chi'ite, et en saisissant au vol l'âme de cette civilisation qui fit se rencontrer et se mêler tant de cultures, les auteurs célèbrent les retrouvailles de l'Orient et de l'Occident en leur berceau commun. Daryush Shayegan, dans sa préface, souligne la valeur toujours actuelle de ce volume aux intervenants prestigieux.

Henry Corbin a su montrer au fil de ses travaux quelle était l'importance de la figure de l'Imâm en islam iranien. Dans les articles qui composent ce recueil, il poursuit cette mise en évidence de l'Imâm : le guide, qui est à la fois " la Face divine montrée à l'homme et la Face que l'homme montre à Dieu ". Mais cette exploration le conduit bien au-delà de l'Iran, car cette double figure vient aussi interroger les autres religions, et en particulier les théologies chrétiennes de l'Incarnation. Selon Henry Corbin, on ne peut vraiment comprendre l'intention profonde de l'islam iranien, sans procéder à une herméneutique comparée, impossible sans le monde " imaginal " sur lequel l'ouverture du recueil fait ici le point de façon complète. Ainsi pourra-t-on lire un de ses chef-d'œuvre en ce domaine : l'éclairage mutuel de la gnose ismaélienne et de la pensée du grand visionnaire suédois Swedenborg. Sans déconnecter la métaphysique des sciences des religions, le voyage nous dévoile le sens de ces philosophies prophétiques, de ces théosophies mystiques.

Tato esej je prvním dílem, jímž se tento přední znalec islámské filosofie a mystiky představuje českému čtenáři. Představuje v ní své pojetí kreativní imaginace, kterou chápe jako orgán vnímání symbolického, imaginálního světa, jenž je prostředníkem mezi světem inteligencí (či archetypů) a světem smyslového vnímání.