Jan Lacina Livres

Prostořeká knížka o tom, jak se z disidenta stal prezident.

Prostořeká knížka o tom, jak se z disidenta stal prezident.

Sbírka poetických esejí Jana Laciny, mající vztah především k oblasti Českomoravské vrchoviny. Pěším toulkám a umění ponořit se do krajiny se autor naučil už v dětství od svého otce. Od té doby všude a ve všem hledá kousíček osvěžující modré. Modré jak hladina dávných studánek o polednách ve žních, modré jak Slavíčkovo nebe, jak křídlo ptáka mandelíka namalované Albrechtem Dürerem...

Výběr rozhovorů ze stejnojmenné talkshow v České televizi.

Nad jedním moravským městem se táhne nepříliš vysoký zvlněný hřbet. Od nepaměti se mu říká Klucanina – prý proto, že tu kdysi byl původní les vykácen a pařezy vyklučeny. Dlouho pak byla na mírnějších svazích pole, na těch strmějších pastviny a snad i vinice. Lesní stromy zde asi tehdy zůstaly růst jen roztroušeně. Již po staletí je Klucanina opět souvislým lesem, střídají se v ní borové a smrkové porosty s dubovými a bukovými. Také javory, habry, modříny a břízy tam rostou. Z jedné strany je Klucanina obklopena městskými ulicemi, z druhé strany lány polí. Takový osamocený nevelký ostrov obyčejného lesa to je, navíc protkaný sítí pěšin i rušnějších cest. Dá se tam vůbec něco zajímavého prožít a uvidět? A právě odpověď na tuto otázku můžete najít ve sbírce esejí Jana Laciny - velkého milovníka přírody a krajiny svého srdce.

Po úspěchu první knihy rozhovorů přicházejí autoři Michal Prokop a Jan Lacina s druhým dílem. Křest této knihy, nazvané Krásný ztráty 2, se konal po 250 natočených dílech pořadu, což znamená 500 hostů v Prokopově televizním barem. V knize se objevují pestré kombinace dvojic, jako jsou dvě slovenské zpěvačky Hana Hegerová a Jana Kirschner, televizní moderátoři Václav Moravec a Petr Čtvrtníček, nebo legenda boje proti alkoholismu Jaroslav Skála a jeho pacient Boris Hybner. Zajímavé je setkání dvou emigrantů v New Yorku, jazzmana Rudy Linky a výtvarníka Petra Síse. Autoři přivedli k jednomu stolu také špičkového lékaře Přemysla Sobotku a jeho kolegu, který se vydal do politiky. Mezi mimořádná setkání patří i rozhovor dvou bratrů, herce Miroslava Etzlera a Tomáše, produkčního CNN. Dalšími zajímavými osobnostmi jsou kardinál Miloslav Vlk a vědec Václav Pačes, či výtvarník Milan Knížák a literární vědec Martin Putna. Krásný ztráty 2 nabízejí čtenářům sérii unikátních setkání, přenesených z televizní obrazovky do knižní podoby.

Publikace se zabývá výzkumem šibenic v Jihomoravském kraji. Dosavadní výzkum přinesl poznatky o podobě šibenic, jejich datování, situaci v terénu a také o delikventech, kteří byli na šibenici popraveni a jejichž pozůstatky se u šibenic nacházejí. Předložená publikace je souhrnem dosavadních poznatků o jihomoravských šibenicích v časném novověku z hlediska historie, historie práva, archeologie, antropologie, botaniky, zoologie a geomorfologie.

Jan Lacina byl spojen především s rodným Tišnovem a profesně i s blízkým Brnem, kde působil jako geobiocenolog i vysokoškolský učitel. Jeho přínos k tvorbě krajiny a ochraně životního prostředí však přesahuje hranice regionu. Jako autor přispíval do časopisu Veronica, v jehož redakční radě také působil. Vydal dvě sbírky svých přírodopisných črt pod názvy Kousíček modré a Klucanina a knihu Květnice a příroda Tišnovska s ilustracemi Vojtěcha Štolfy. Kromě literární tvorby se věnoval i výtvarnému umění, k němuž měl vztah i díky strýci Bohdanu Lacinovi. Kniha obsahuje vzpomínky 35 přátel, spolužáků a spolupracovníků zachycující škálu od školních dob přes období studia na lesnické fakultě, přes dobu jeho působení u vojenských lesů, na Geografickém ústavu ČSAV a na Ústavu geoniky Akademie věd. Vzpomínají i jeho studenti, které odborně vedl, přátelé z různých oborů činností, ve kterých se Jan Lacina výrazně projevoval včetně přátel z Francie, Slovenska a Rakouska. Kniha obsahuje i soupisy jeho publikační a odborné činnosti, odkazy na jeho rozhlasová a filmová vystoupení a pod. včetně soupisů autorských výstav jeho výtvarných prací.

České a moravské krajiny se mnohá staletí utvářely jen málo proměnlivým způsobem hospodaření. Až teprve 20. století zasáhlo výrazně do jejich tvářnosti spolu s převratnými proměnami lidské společnosti. V odezvě těchto dějů se změny krajiny staly objektem zájmu mnoha oborů, které se jim a jejich důsledkům věnují. Kniha Vcházení do obrazů Josefa Jambora představuje ukázku nevšedního mezioborového propojení přírodovědného zkoumání krajiny spolu s využitím krajinomalby. Metoda studia změn krajiny vychází z lokace míst malířovy tvorby v terénu a fotografického opakování záběrů. Vlastní „vcházení“ zahrnuje živý vstup do reálné krajiny z obrazu, získávání poznatků z vlastivědné a odborné literatury, okrajově i z prózy a poezie, hloubání nad starými a specializovanými mapami, zaznamenávání vzpomínek pamětníků a zkoumání flóry a vegetace (současné i minulé). Zejména flóra, popř. jí převážně utvářená vegetace, představuje jak významný krajinotvorný prvek, tak především vhodný indikátor procesů, které krajinu formují. V knize je tímto způsobem pojednáno více než šest desítek obrazů malíře plenéristy Josefa Jambora (1887—1964). Doprovázejí je textové komentáře, mapy a doprovodné, tematicky zaměřené fotografie.