Miroslava Aurová Livres

Monografie se zabývá srovnáním španělského a českého slovosledu, přičemž představuje některé koncepty českých hispanistů, kteří se španělskému slovosledu věnovali, a snaží se najít příčiny bariéry mezi českou a hispanofonní lingvistikou. Jako teoretický rámec je použito paradigma, které je možné nazvat kontextovým, neboť kontext se stává klíčovým konceptem pro zhodnocení slovosledu. Monografie nabízí kvalitativní i kvantitativní analýzy, jejichž výsledky odhalují odlišnosti, tendence a preference slovosledných řešení v obou jazycích.

Předkládaná práce je kritickou revizí stávajících metodologických přístupů k analýze slovosledu, a to jak v rovině obecné, tak v rovině aplikace na španělštinu, spočívající ve víceméně chronologicky řazeném popisu existujících metod a postupů, kritickém hodnocení a ověřování jejich explikativní síly na konkrétním materiálu. Studie představuje v českém prostředí první ucelený a úplný pohled na španělský slovosled, na vývoj názorů na jeho uchopení, a zároveň o první pokus konfrontovat úspěšnost jednotlivých teoretických modelů při aplikaci na španělský jazykový materiál.