Milena Hajná Livres

Rod Rožmberků sice vymřel již před čtyřmi stovkami let, paměť na jeho působení, která se projevila v krajině, stavbách či uměleckých dílech, však stále trvá. Až dosud byly informace o rožmberském dědictví přístupny zejména odborníkům a byly rozesety po mnoha jednotlivých publikacích. Českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu proto za finanční podpory Jihočeského kraje vydalo publikaci, která přístupnou a přehlednou formou mapuje rožmberské dědictví nejen na jihu Čech, ale i v ostatních částech českých zemí a neopomíjí ani místa, která byla různou měrou svázána s životem jednotlivých členů rožmberského rodu v zahraničí. Milovníci příběhů si přijdou na své i díky upozorněním na legendy, které se k jednotlivým lokalitám váží. Na rozdíl od mnoha jiných regionalisticky orientovaných publikací jsou však striktně oddělena od historicky ověřitelných faktů. Knihu vydalo českobudějovické územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu.

Nejpůsobivější renesanční vilu na sever od Alp nechal v závěru 16. století vystavět Vilém z Rožmberka. V posledních letech zámek procházel množstvím stavebních, restaurátorských a instalačních zásahů a v letošním roce byl v plné kráse představen veřejnosti. Průvodce po tomto neobyčejném objektu shrnuje aktuální stav bádání a je doplněn velkým množstvím barevných fotografií. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu.

Poutavé vyprávění o cestě, která byla zlomovým momentem v životě jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších mužů českého království přelomu 17. a 18. století – hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic. Dvacetiletý Heřman Jakub podnikl v letech 1678–1682, tak jako jiní mladíci jeho stavu a věku, kavalírskou cestu po Evropě. Jeho putování bylo výjimečné svou délkou trvání i vzdáleností, kterou cestovatel společně se svým doprovodem urazil, finanční náročností a především tím, že si během cesty psal deník, který se dodnes dochoval. První díl knihy zasazuje Černínovu cestu do časového, prostorového i kulturního kontextu barokní Evropy. Autoři podrobným popisem rodinného zázemí hraběte, cestovatelské každodennosti i navštívených zemí a měst za pomoci pečlivě vybraných dobových ilustrací načrtávají kulisy, v nichž se cesta odehrála. Pohnuté události závěru Černínova putování dovolily knihu koncipovat – při zachování všech nároků na vědeckou publikaci – jako napínavé vyprávění, které osloví jak odbornou veřejnost, tak čtenáře se zájmem o historii.

Kniha v logickém sledu průběhu věků (16.–18. století) líčí příběh oblékání v širším rámci životního běhu, přičemž se opírá o více než jasnou mluvu originálních dokumentů a zobrazení a samozřejmě o bohatou domácí i zahraniční literaturu. Stejný rozhled ukazuje ve znalosti sbírek muzejních a galerijních, z nichž vybírá přesvědčivé ikonografické doklady. Vybrané ilustrace jsou přímo vzorové kvality. Autorka formuluje své názory přesvědčivě, vytříbeným, literárně kvalitním jazykem, doplněným pečlivě vybranými citacemi, použitými jak z literatury, tak z archivních dokladů, včetně pozůstalostních inventářů, z nichž některé vhodně reprodukuje. Právě archivní průzkum ukazuje původnost a podloženost autorčiných tezí. Využívá nejen velmi bohatý český, ale i světový materiál. Novinkou je uplatnění obrazů ilustrujících všední život s šatstvem spjatý (praní, bílení apod.). Probírá také způsob ukládání, uchovávání šatů i doplňků; podobné informace se vyskytují zřídka. Pojednání o šatech vhodně doplňuje také pozorností, již věnuje šperkům a dalším zdobným součástem obleků. Milena Hajná provází čtenáře slovníkem, obohacujícím naše výrazové možnosti popisu postav starých portrétů, jejichž oblečení má své názvosloví. Přestože jde o vysoce odborný jazyk, hemžící se zastaralými termíny, autorka jej dokonale zvládá a vtahuje svou vyjadřovací schopností čtenáře do 'příběhu', např. při výkladu pojmu garderoba.

Poutavé vyprávění o cestě, která byla zlomovým momentem v životě jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších mužů českého království přelomu 17. a 18. století – hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic. Dvacetiletý Heřman Jakub podnikl v letech 1678–1682, tak jako jiní mladíci jeho stavu a věku, kavalírskou cestu po Evropě. Jeho putování bylo výjimečné svou délkou trvání i vzdáleností, kterou cestovatel společně se svým doprovodem urazil, finanční náročností a především tím, že si během cesty psal deník, který se dodnes dochoval. Druhý díl přináší cestovní deník Heřmana Jakuba Černína. Zápisky z deníku, které byly vedené vždy v jazyce té země, kde se hrabě právě nacházel, předkládají autoři této knihy čtenáři formou zrcadlové kritické edice – v německém, italském, francouzském a španělském originále a paralelně v českém překladu.

Publikace mapuje vývoj interiérů náměšťského zámeckého paláce se zaměřením na způsob využití jednotlivých prostor za posledních generací soukromých majitelů, jakož i následující zpřístupnění objektu veřejnosti. Jednotlivé kapitoly představují stavebněhistorický vývoj interiérů zámku, proměnu zámku ze šlechtického sídla na poválečné letní sídlo prezidenta na Moravě a následně na muzejní expozici. Popsány jsou reinstalace z posledních let v prostorách Apartmánu hraběte Haugwitze, v dětském a královském apartmánu v nejvyšším patře zámku. Samostatné kapitoly jsou věnovány cenným dochovaným interiérovým textiliím a katalogu nejvýznamnějších mobiliárních předmětů z jednotlivých prohlídkových tras. Dosud realizované změny v instalaci interiérů nastiňují záměr zpřístupnění dalších částí zámku, které budou v příštích letech upraveny do autentické podoby z přelomu 19. a 20. století.

Populárně naučná kniha provede návštěvníky zámkem Telč a seznámí je poutavou formou s jeho historií, významnými osobnostmi, zajímavými interiéry a předměty, souvisejícími s každodenním životem jeho obyvatel v různých časových epochách. Vznik knihy souvisí s ukončením pětiletého projektu IROP Zámek Telč - Růže Vysočiny a s otevřením nových a reinstalovaných zámeckých expozic.