Antonín Kostlán Livres

Dvousvazková příručka, určená studentům středních škol a všem zájemcům o historii, navazuje na mimořádně úspěšnou učebnici Dějiny zemí Koruny české. Osvědčený autorský kolektiv v ní podává obsažnou a zasvěcenou výpověď o vývoji evropské civilizace, jejích duchovních zdrojích, politické a kulturní aktivitě, ale i o prolínání a střetání s jinými civilizačními okruhy. Snaha o nestranný a zároveň neotřelý pohled na mnohé otázky, které byly ještě donedávna nepřípustně ideologizovány, patří k největším přínosům této učebnice, jejíž první vydání bylo záhy vyprodáno a vzbudilo nemalou pozornost mezi odborníky i čtenáři.

Doba předbělohorská nebyla v Čechách jednoduchá, stejně jako v celé Evropě. Autor vypráví o životě Polyxeny z Perštejna a dalších českých žen, o jejich starostech, radostech, láskách a především, o jejich obživě. Vznikla tím kniha, která věcně, realisticky a skoro naturalisticky popisuje dobu předbělohorskou v Čechách, ale zachycuje život natolik prostým způsobem, že doba přestává být důležitou a čteme o lidech a lidském rodu jako takových, bez ohledu na to, v jaké době se jejich osudy odehrávají. A v mnohých případech zřejmě jedním dechem.

Kniha napsaná v roce 1895 a zásadně přepracovaná a rozšířená v roce třístého jubilea Valdštejnovy smrti (1934) je zajímavá a přitažlivá zejména ze dvou důvodů. Za prvé přináší jeden z možných pohledů na závěrečná léta Valdštejnova života. Pokus o "pravdivou" rekonstrukci příběhu Valdštejnových tajných vyjednávání je nad možnosti historiků, protože prameny, které máme k dispozici, nás nechávají tak říkajíc na holičkách; v takovém případě získává na důležitosti každá myšlenková konstrukce, která je vnitřně vyvážená a v níž fakta do sebe spolehlivě zapadají. Pekařova kniha takovou konstrukci nepochybně nabízí. A za druhé - jako i u jiných Pekařových spisů - je tato kniha velmi pěknou četbou. Proto má co říci i dnešním zájemcům o historii, jimž byla v podstatě nedostupná - její druhé vydání v roce 1934 bylo až dosud vydáním posledním. Nyní se tedy znovu dostává do rukou čtenářů, doplněná o rozsáhlou předmluvu Antonína Kostlána.

Čtvrtý svazek se zaměřuje na významné osobnosti z biologických a biochemických oborů. Mladší kolegové Juraj Iványi a Jan Svoboda přibližují život a práci Milana Haška (1925–1984), jehož teorie imunologické tolerance a ideologizace genetiky v 50. letech 20. století měly zásadní vliv. Karel Raška ml. (*1939), syn známého epidemiologa Karla Rašky (1909–1987), sdílí vzpomínky na svého otce a své vlastní zkušenosti jako lékař, molekulární virolog a imunolog v USA. Jan Svoboda (nar. 1931) se zamýšlí nad vzdělaností a demokracií a připomíná své objevy v buněčné a virové genetice, včetně výzkumu retrovirů. Mikrobioložka a molekulární genetička Helena Kopecká (nar. 1931) se dělí o své zkušenosti z exilu a podíl na vymýcení dětské obrny. Helena Illnerová (nar. 1937), první žena v čele Akademie věd ČR, se věnuje biologickým hodinám a pedagogice. Biochemička Eva Zažímalová (nar. 1955) hovoří o rostlinných hormonech a své lásce k filmování a koním.

Dílo přináší třicet portrétů různorodých osobností české vědy a vzdělanosti 20. století v pěti svazcích a na pěti DVD nosičích. Výsledkem tříletého projektu, na němž spolupracovaly Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, je netradiční představení tvůrčího života vědců prostřednictvím audiovizuálního dokumentu a rozhovorů, které obohacují české intelektuální dějiny. Publikace zahrnuje osobnosti od filosofů po vědce přírodních věd, přičemž se zaměřuje na ty, kteří studovali v 50. letech a zahájili kariéru v 60. letech, reflektující proměny českého akademického prostředí a zkušenosti s vězněním a exilem. Obsahuje také portréty tří bývalých předsedů Akademie věd ČR a připomíná méně známá témata a postavy. Každý svazek se skládá ze šesti tematických kapitol. První svazek se zaměřuje na osobnosti humanitních a společenských věd, druhý na nežijící badatele ve společenských disciplínách, třetí na přírodovědce, čtvrtý na biologii a medicínu s důrazem na roli žen ve vědě, a pátý na techniku, matematiku a veřejnou angažovanost, včetně vlivu německojazyčné vědy v českých zemích.