Lev Šestov Livres

For more than two thousand years, philosophers and theologians have wrestled with the irreconcilable opposition between Greek rationality (Athens) and biblical revelation (Jerusalem). In Athens and Jersusalem, Lev Shestov--an inspiration for the French existentialists and the foremost interlocutor of Edmund Husserl, Martin Heidegger, and Martin Buber during the interwar years--makes the gripping confrontation between these symbolic poles of ancient wisdom his philosophical testament, an argumentative and stylistic tour de force. Although the Russian-born Shestov is little known in the Anglophone world today, his writings influenced many twentieth-century European thinkers, such as Albert Camus, D. H. Lawrence, Thomas Mann, Czesław Miłosz, and Joseph Brodsky. Athens and Jerusalem is Shestov's final, groundbreaking work on the philosophy of religion from an existential perspective. This new, annotated edition of Bernard Martin's classic translation adds references to the cited works as well as glosses of passages from the original Greek, Latin, German, and French. Athens and Jerusalem is Shestov at his most profound and most eloquent and is the clearest expression of his thought that shaped the evolution of continental philosophy and European literature in the twentieth century.

Fusing existential philosophy with literary narrative, this imaginative work explores the interplay between Lev Shestov's profound insights and Anton Chekhov's masterful storytelling. Characters shaped by Chekhov's understanding of humanity navigate Shestov's existential inquiries, creating a narrative that challenges conventional boundaries. The story invites readers to reflect on life's uncertainties, the search for meaning, and the tension between individuality and societal norms, resulting in a thought-provoking and emotionally resonant exploration of the human experience.

This philosophical exploration by Lev Shestov invites readers to engage with profound existential questions about freedom, religion, and the human spirit. Through a series of essays, Shestov challenges conventional thought, advocating for an intuitive understanding of reality over rigid logic. He draws on diverse philosophical traditions, encouraging a confrontation with life's uncertainties and paradoxes. Emphasizing the significance of embracing the unpredictable, the work inspires a reevaluation of assumptions about existence, making it a compelling read for those interested in the depths of human consciousness.

Kann man philosophieren ohne zum Philosophen zu werden? Nichts war Lew Schestow mehr zuwider als die Selbsteinkerkerung des Denkens in fest definierten Begriffswerken – eben jenes Denken, das klassischerweise zum Philosophen adelt. »Weshalb zu einem Schluss kommen? Wozu ein letztes Wort? Wozu eine Weltanschauung?« fragt er in seiner Apotheose der Grundlosigkeit und begibt sich damit entgegen allen wissenschaftlichen Gepflogenheiten in eine Weltbetrachtung, die ebenso widerspruchsoffen wie subjektiv verfährt. Als sarkastischer Meister »gelehrter Ignoranz« wirbelt Schestow spielerisch durch einen Maskenball der Geistesgeschichte. Keine Philosophie, sondern ein Philosophieren jenseits der systematischen Orientierungspfade. Doch Vorsicht: Nur für Schwindelfreie.

Utrpení francouzského myslitele a přitom svěží originalita jeho životních paradoxů v každé době rekrutují historiky filosofie ke stále novému přeinterpretování jeho odkazu. Šestovovův styl hutných aforismů jako by byl ve své kůži.

Co má společné antické, jakoby „profánní“ dědictví s myšlením biblickým? Tuto otázku si křesťanští myslitelé stavěli v každé době. Krajně nezařaditelný ruský myslitel-existencialista hledá odpověď ve svých upřímně hledačských exkurzech.

Autor zaujímá svérázné místo v evropském existenciálním myšlení. Zaměřuje se především na kritiku racionalismu jak ve filosofii, tak v theologii.

Výber z esejí a aforizmov. Jedno zo zlomových diel ruskej náboženskej filozofie začiatku dvadsiateho storočia sa považuje za prácu inklinujúcu k existencialistickým trendom vo filozofii. Paradoxnosť Šestova spočívala v tom, že bol filozof, teda človek mysliaci a poznávajúci, a tragédiu ľudskej existencie spoznával negujúc poznanie. Bojoval proti tyranii rozumu, moci poznania, ktorá vyhnala človeka z raja na územie samotného poznania, pričom na tento zámer využila ako náradie ten istý rozum. Šestovov skeptický postoj k rozumu, jeho vystupovanie voči racionalizácii viery našlo výraz najmä v tejto knihe. Jeho nový iracionalizmus je výzvou k vnútornému obráteniu v duchu Kristovho učenia.