Presenting the image of Poland created in Germany in the earliest period of existence of the Piast state (963-1034) this book identifies its context and describes the political and cultural relation between the Polish rulers and German élites of that time.
Odborná studie polského historika se zabývá Vyšehradem od bájných dob do středověku. Práce je rozdělena do tří kapitol. První z nich je čistě historická a velmi podrobně rozebírá poměry, osoby a události během vlády Přemyslovců (10. až 12. stol.). Mnoho prostoru autor věnuje vztahu Vratislava II. a biskupa Gebharda, jejich neshodám a rivalitě. Vylíčeny jsou i postavy Slavníkovců i dalších knížat z rodu Přemyslovců. Ve druhé kapitole se autor vydává po stopách raně středověkého Vyšehradu, na základě archeologických nálezů se pokouší o rekonstrukci panovnického sídla, paláce i dalších budov. Vychází ze středověkých urbanistických zvyklostí a na jejich základě rekonstruuje plán Vyšehradu jako malého středověkého města. Nejkratší, poslední kapitola, se zabývá oslavou svátků (Velikonoce), podobou slavnostních procesí a církevních oslav na středověkém Vyšehradě.
Příspěvky českých a polských medievistů, jež tvoří 13. svazek sborníku Colloquia medieaevalia Pragensia, nazvaný Moc a její symbolika ve středověku, jsou věnovány problematice reprezentace panovnické vlády ve středověkých Čechách a Polsku. Ta se, jak ukazují zde představené studie, v symbolické rovině odrážela na panovnických pečetích, v korunovačních řádech, resp. při korunovačních rituálech, během soudních procesů či při rituálech slavnostních vjezdů do panovnických měst.