San Livres

Emerald's life transforms dramatically after the birth of her daughter, Sapphire, as she faces a harrowing decline in her health. This gripping narrative explores themes of resilience and maternal strength, highlighting the emotional struggles and challenges new mothers can encounter. Through her journey, readers witness the profound bond between mother and child, set against the backdrop of adversity.

Tung-šan, celým jménem Tung-šan Liang-ťie, byl proslulý čínský čchanový mistr z 9. století, žák a pokračovatel mnicha Jün-jen Tchan-šenga. Věřil, že i neživé věci mohou slyšet výklad o dharmě, a učil se mu naslouchat. Stanovil a vysvětlil pět stupňů, jež vedou po cestě k osvícení. Spolu se svým žákem Cchao-šanem Pen-ťim založil školu Cchao-tung (japonsky Sótó), nazvanou podle jejich jmen a ovlivněnou naukou buddhistické filosofické školy Chua-jen (jap. Kegon), založenou na Avatamsaka sútře. Bylo mu dáno posmrtné přízvisko Čchanový mistr Wu-pen, to jest ten, kdo pochopil podstatu. Na stúpě s jeho ostatky je psáno: Vědomost moudrosti. Tung-šanovo učení bylo sepsáno až v 17. století, v rámci Rozprav pěti škol. Z této verze vychází náš překlad. Tung-šanovy rozpravy si rovněž získaly značnou oblibu v Japonsku, kde je upravil a v roce 1739 samostatně vydal mnich Gimoku Genkai.(br)Rozpravy z čínských originálů přeložila, předmluvu napsala, poznámkami a glosářem opatřila Lucie Olivová. Tato pražská sinoložka je rovněž autorkou druhého textu v tomto výboru, a to menší studie „O čchanové malbě“. Zde stručně nastiňuje vývoj tohoto jedinečného malířského směru v čínské a japonské kultuře a komentuje obrazy slavných čínských i japonských zenových mistrů z 10. - 19. století, které jsou v knize reprodukovány (Mu-čchi, Liang Kchaj, Sengai Gibon a jiní).

Ucelené vydání traktátů řádu O.T.O. o sexuální magii a rituálech (O přirozenosti bohů, O tajných svatbách bohů s lidmi, Liber C vel Agape vel Azoth, Grimorium Sanctissimum, Liber vel Pyramidos sub figura DCLXXI, De Arte Magica, O homunkulovi). Eroto-komatózní lucidita využívá k osvícení adepta temnější stránky Eróta. Láska je navštívením smrti. Tajemství zasvěcení spočívá v přenesení, předání a pozření Ducha Svatého a Duchem Svatým. Jinak a stručně řečeno, duchovní množení není jinak možné, než že zasvětitel zplozuje zasvěcence nebo adepta tímto otcovským způsobem. Mistr může zplodit svého žáka nebo pokračovatele jenom tak, že k němu zaujme tento těžko vyslovitelný erotický vztah. Traktát o přípravě homunkula. Mistr, Otec, stvořuje homunkula, svého Syna, Neofyta, nového Mistra. Dvojdoslov od překladatelů Oskara Petra (Deus Nefandus aneb O Bohu, jehož jméno se nesmí vyslovovat) a Sana (Od erotoluminiscence k luciditě aneb Světla ku tmě vilnost).