Autor publikace ukazuje, že lidská civilizace má pouze omezené možnosti jak uspokojit své základní potřeby z přírodních zdrojů. Postupně čtenáře seznamuje s limity zemědělské produkce rostlin, růstem lidské populace, problematikou získávání energie a omezenosti jejich dostupných zdrojů.
Stále zesilující skleníkový efekt ohrožuje lidstvo nejen změnami teploty, vyšší frekvencí mimořádných klimatických jevů či zvyšováním hladiny oceánů, ale má řadu dalších, velmi nepříznivých důsledků pro způsob života i zdraví obyvatel Země. Jedním z nejvýznamnějších skleníkových plynů je právě oxid uhličitý. Kniha se zabývá jeho základními vlastnostmi, účinky i mimořádným zvyšováním jeho koncentrace v atmosféře v posledních dvou stoletích. Je cenným průvodcem nejen pro studenty přírodovědných škol, ale také pro každého, kdo se chce stát "poučeným laikem" a porozumět jevům, o kterých denně čte a slyší.
Na Zemi probíhá trvalé vzájemné ovlivňování živých organismů a neživých struktur, což vytváří dynamickou rovnováhu umožňující postupný vývoj. S rostoucím počtem lidí a jejich schopnostmi se však situace změnila; lidé mohou radikálně měnit a ničit ekosystémy, čímž ohrožují svou vlastní udržitelnost. Morální a rozumové výzvy k omezení čerpání přírodních zdrojů zatím nepřinášejí potřebné změny v chování. Koncepce "služeb ekosystémů" zkoumá možnosti finančního vyjádření přírodních služeb, které považujeme za bezplatné. Finanční hodnocení služeb lesů, mokřadů a dalších ekosystémů může pomoci veřejnosti pochopit nezbytnost jejich ochrany a neudržitelnost stávajícího způsobu života. Kniha přístupně vysvětluje základy pro pochopení funkcí ekosystémů, jako je fotosyntéza, cyklus vody a rizika jejího nedostatku pro potravinovou produkci. Dále se zabývá příčinami a důsledky zvyšování skleníkových plynů a jejich dopady na klima. Autor zdůrazňuje přírodovědné aspekty, ale také naléhavost opatření k snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů a fungování ekosystémů, což ho vede k formulaci názorů na širší společenské a etické otázky závislosti člověka na přírodě.
Publikace není jen strohým přehledem základů fotosyntetické produktivity rostlin, ale zařazuje téma do širších obecných souvislostí. Autor se zamýšlí nad vývojem počtu obyvatel země a důsledky jejich činnosti, zařazuje kapitolu o vzácné a nenahraditelné struktuře zemského povrchu – o půdě – a příjmu minerálních živin rostlinami, uvádí přehled fotosyntetických základů hospodářského výnosu a seznamuje s důvody dlouhodobého nárůstu výnosů v minulosti. V poslední kapitole se zamýšlí nad perspektivam