Kamila Hladíková Livres

Výpravná publikace mapující přátelský vztah dvou výrazných osobností. Prvního ledna roku 1990 pozval Václav Havel jako nově zvolený prezident do Prahy kromě papeže Jana Pavla II. a Rolling Stones také dalajlamu. Vznikl tak vztah, který se stal svědectvím o vývoji společnosti na pozadí duchovního i politického útlaku. Dosud nepublikované fotografie ze setkání obou mužů, jejich korespondence i vzpomínky významných osobností – to vše vám v unikátní publikaci přiblíží jejich přátelství a výjimečnou atmosféru turbulentní doby.

První česká učebnice moderní čínské literatury představuje vývoj čínské literatury během dvacátého století. Jedná se o učební text určený především pro posluchače oborů čínská filologie, kulturní studia Číny a sinologie, nicméně poslouží všem zájemcům o současnou Čínu z řad odborné i laické veřejnosti. Publikace je rozdělena na tři části: 1. vznik moderní čínské literatury a literatura období Májového hnutí, 2. "komunistická literatura", 3. literatura po Kulturní revoluci.

Publikace v úvodní části nastiňuje chronologický vývoj kinematografie čínského světa s ohledem na specifika jednotlivých kulturně-geografických oblastí: pevninské Číny, Taiwanu a Hongkongu. Kinematografii čínského světa lze analogicky k 'sinofonní literatuře' definovat jako 'sinofonní kinematografii' zahrnující všechny filmy, které jsou mluveny čínštinou a jejími dialekty. Po shrnutí vývoje filmu v čínsky hovořícím světě následuje samotný lexikon s abecedně řazenými hesly, jež představují nejvýznamnější režiséry, filmy, termíny z filmové historie a teorie, jakož i významné filmové festivaly a filmové ceny v sinofonním světě. Za lexikonem následují rejstříky umožňující vyhledání jednotlivých výrazů v různých tvarech překladů a přepisů, jakož i v jednoduchých a tradičních znacích.

Originally published in Chinese, this book offers a compelling narrative that explores rich themes and cultural nuances. The story delves into the lives of its characters, highlighting their struggles and triumphs within a specific historical context. Through vivid storytelling and intricate character development, it invites readers to engage deeply with the emotional and societal challenges faced by the protagonists. This translation brings the essence of the original work to a broader audience, making it accessible to non-Chinese speakers.

Studie se zabývá zobrazováním Tibetu v tibetské a čínské literatuře o Tibetu z 80. let 20. století. Prostřednictvím analýzy tibetských povídek vznikajících v době počátečního formování moderní tibetské literatury po skončení kulturní revoluce mapuje samotný vznik moderní literatury v Tibetu. Obraz Tibetu, který se objevuje v dílech tibetských autorů, je zde srovnáván s vyobrazením Tibetu v díle čínských autorů tvořících ve stejném období. Analýza vycházející z postkoloniální teorie literatury se zaměřuje především na stereotypy, jež panují v zobrazování Tibetu jak v Číně, tak na západě, a klade si za cíl posoudit, nakolik tyto stereotypy ovlivňují vlastní představy tibetských autorů o 'tibetskosti', a nakolik se odrážejí v nově utvářené moderní tibetské identitě.