Lenka Dolanová Livres

Vydáno u příležitosti stejnojmenné výstavy konané od 10.10.2020 do 7.2.2021 v zóně 8smička v Humpolci.

Kniha vznikla u příležitosti výstavy ve Východočeské galerii v Pardubicích.

Další svazek edice pro začínající čtenáře přináší pohádkové vyprávění o třech neposedných lesních skřítcích. Už jejich jména - Bum, Bam a Bim - napovídají, že to nejsou žádní svatouškové. Zlobí jako všichni kluci, když však ve svých nezbednostech zajdou moc daleko, nečeká je trest od rodičů, ale od mořské víly Duny. Veselé vyprávění, které je vhodné k předčítání i k nácviku samostatného čtení, doprovázejí vtipné ilustrace Dalibora Vlacha.

Kniha přináší první ucelený pohled na dílo umělce situovaného v prostředí undergroundu východních Čech. Libor Krejcar (1961–2022) žil a tvořil v Hradci Králové, ve Dvoře Králové nad Labem, v Pardubicích a Heřmanově Městci. Krejcara formovaly vztahy se spolužáky z řezbářské učňovské školy, jako byli Ludvík Hradilek a Pablo de Sax, s umělci Janem Steklíkem a Milanem Langerem či loutkohercem a řezbářem Františkem Vítkem. Úzce propojil hudební a sochařskou tvorbu, zasáhl do oblasti akčního umění a body artu. Zůstával věrný několika tématům a motivům, realizovaným v různých variacích a materiálech (dřevo, sádra, kov). Od počátku osmdesátých let pracoval na cyklu Pantheria, který tvoří precizně vyřezávané, později sádrové sochy kočičích strážkyň, madon a podvratných trofejí. Od devadesátých let na cyklech kovových torz a sypaných obrazů – krajin z odpadu. Zároveň se věnoval hudební tvorbě s proměnlivou skupinou Tamers of Flowers. Obrazový doprovod knihy tvoří z velké části dosud nezveřejněné materiály z archivů Krejcarovy rodiny a přátel.

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě 10.11.2016 - 22.1.2017 - koncepce výstavy a katalogu + texty Lenka Dolanová. Celobarevný katalog s bohatým obrazovým doprovodem, jehož obsahem je i biografie jihlavského rodáka a jednoho z nejvýraznějších umělců poválečné generace Čestmíra Kafky, výběrový přehled výstav a zastoupení ve sbírkách. V celém jeho výtvarném díle a též i deníkových záznamech je patrná inspirace Vysočinou.