Vydáno u příležitosti stejnojmenné výstavy pořádané ve dnech 12.7.-12.9.2012 Ostravským muzeem ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ostravě. Názvy příloh: Genealogie Přemyslovců, pět generací potomků knížete Břetislava I., Genealogie Štaufů, dvě generace potomků Fridricha I. Barbarossy.
Jak už sám poněkud metaforický název v „horníčkovském“ duchu napovídá, chceme čtenáře touto publikací pozvat do prostředí středověkých řemeslníků, kteří ve svých dílnách vyráběli veškeré tehdy běžné spotřební zboží. Přes jeho užitnost a často i pomíjivost jim nebyla lhostejná estetická stránka jejich díla, takže dnes je můžeme považovat za vskutku umělecké výtvory. Tyto předměty tvoří důležitou část archeologických sbírek moravských paměťových institucí, jmenovitě podsbírky archeologie středověku Moravského zemského muzea, Muzea města Brna a územního pracoviště NPÚ v Olomouci. Zčásti navazujeme na úspěšnou výstavu Umění z hlíny, která byla uspořádána v MZM na přelomu let 2013/2014 a která nám dala podnět zabývat se středověkou kulturou všedního dne šířeji.
Poetický název výstavy nás zavádí do prostředí středověkých hrnčířů, kteří nedaleko brněnských hradeb vyráběli tehdy běžné zboží, jež dnes považujeme za vskutku umělecké výrobky. Z podtitulu se již dozvídáme, že na výstavě budeme moci obdivovat kamnové kachle zdobené reliéfními výjevy, objevené při záchranném archeologickém výzkumu v kapucínském klášteře v Brně. Seznámíme se také s dalšími hrnčířskými zvláštnostmi, akvamanilemi (nádoby většinou tvaru zvířete na mytí rukou při hodovní tabuli) a drobnou plastikou (hračky a drobnosti prodávané na trzích a jarmarcích). Tyto exponáty tvoří důležitou část archeologických sbírek Moravského zemského muzea (MZM), Muzea města Brna (MmB) a jiných moravských institucí. Kamnové kachle byly uloženy v depozitáři více než padesát let, a tak, ač byly původně rovněž laboratorně ošetřeny, bylo nutno znovu odborně zasáhnout. Na restaurování se podíleli studenti Vyšší odborné školy restaurátorské v Brně, oboru restaurování keramiky. Období přelomu raného a vrcholného středověku je obdobím řady změn, které ovlivňovaly nejen každodenní život jedince, ale též fungování celé společnosti. Jednou z oblastí, kde byl zaznamenán převratný vývoj, je keramická produkce. Rozšiřuje se sortiment výrobků a možnosti výzdoby. Hrnčířství patřilo od pravěku k základním řemeslům a ve středověku to platí dvojnásob.
Konůvky - zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese : srovnávací analýza nálezového fondu ze zaniklé středověké vsi Konůvky, kat. Heršpice, okr. Vyškov. Práce představuje shrnutí výsledku archeologických výzkumů, které v 60. a 70. letech prováděla PhDr. Dagmar Šaurová na lokalitě Konůvky (kat. Heršpice) nedaleko Slavkova u Brna. Archeologický materiál byl po její smrti převezen ze slavkovského muzea do Moravského zemského muzea v Brně, kde se stal vedle souborů z dalších zaniklých vesnic významnou součástí sbírek pracoviště středověké archeologie. V uplynulém desetiletí byla tato rozsáhlá kolekce postupně zpracována, a to po tradičních celcích (keramika, železné předměty - zemědělské a řemeslnické nářadí, zbraně a výzbroj, stavební vybavení, potřeby pro domácnost, bronzové předměty, výrobky z kosti a skla). Tato monografie (publikace kandidátské disertace Zdeňky Měchurové), doplněná příslušnými dalšími rozbory (mince - J. Šmerda, antropologický materiál - M. Stloukal, zvířecí kosti - V. Páral, rostlinné makrozbytky - E. Opravil) by měla být komplexním a závěrečným zhodnocením celé této problematiky. Práce obsahuje téměř třicetistránkové německé resumé.
