Lev Nikolajevič Gumiljov Livres

Autor působil jako vědecký pracovník Petrohradské univerzity, kde mimo jiné pracoval na své vlastní teorii etnogeneze. V jejím duchu pak zpracoval i svou velkolepou práci Od Rusi k Rusku: náčrt etnických dějin z roku 1992, která popisuje historii všech státních útvarů, jež vznikly za posledních dva tisíce let na území dnešního Ruska. Pro nás je to dílo zajímavé a podnětné, neboť přináší ruský pohled na dějinný vztah ruských státních útvarů k Abendlandu, křesťanské civilizaci na Západě, k Říši středu, čínské civilizaci na Východě, a k Orientu, islámské civilizaci ve střední Asii. Čtenář tak sleduje dvě linie knihy: vlastní historický děj a pak snahu autora vnést do této masy dějinných událostí jakýsi řád spočívající na výkladu jeho teorie etnických dějin. Vydáváme ve spolupráci s nakladatelstvím Dauphin.

Dieses Buch erzählt in packender Weise die ethnische Geschichte der Slawen, Russen und Mongolen sowie der sie umgebenden Völker auf dem riesigen Territorium Eurasiens vom 1. bis zum 18. Jahrhundert. Ausgehend von der vom Autor entwickelten Theorie der Ethnogenese, d. h. der Theorie über Entstehung, Entwicklung und Verschwinden von Völkern bzw. Völkervereinigungen, wird hier die Historie der um 1400 untergegangenen Kiewer Rus und des um 1200 entstandenen Moskauer Russland nachgezeichnet. In lebendiger und verständlicher Art wird dem Leser viel Interessantes über Völkerwanderungen, Nomadenüberfälle, große Schlachten, Fürstenzwiste, tragische Ereignisse der Spaltung der Christlichen Kirche u. a. m. mitgeteilt. Ergreifende Schicksale historischer Persönlichkeiten wie Rurik, Heinrich IV., Alexander Newski, Tschinggis-Khan, Batu-Khan, Dmitri Donskoi, Tamerlan, Iwan der Schreckliche, der Falsche Dmitri, Boris Godunow und Peter der Große sind im Text eingewoben, z. T. im Stil dichterischer Novellen. Dem Buch sind mehrere historische Karten beigefügt. In Russland erschien es 1992 und wurde sofort zum Bestseller. Seitdem ist es dort mehr als zehnmal aufgelegt worden.

Pátráni po legendární říši kněze Jana, která podle představ středověké západní Evropy měla existovat „daleko na východě za Persií a Arménií“, umožňuje sovětskému historikovi, aby na jejím pozadí vykreslil dějiny kočovných kmenů ve stepích centrální Asie od rozpadu tureckého kaganátu v 8. století až do vytvoření mongolské říše ve 13. století. Ukazuje rozmanitost ekonomického, politického i kulturního rozvoje turecko-mongolských kmenů na území tzv. velké stepi i podmínky, které umožnily vznik velké mongolské říše.

Kolektivní monografie je věnována vybraným kapitolám ruského myšlení 20. století. Nejprve se zastavuje u obecných rysů vývoje ruské filosofie v průběhu minulého století, všímá si základních proudů navazujících jak na ruskou filosofickou tradici, tak na západní filosofická paradigmata; sleduje také její osudy v emigraci a za dob Sovětského svazu. Další kapitola je analýzou filosofického systému N. O. Losského. Zabývá se především gnozeologií, metafyzikou a etikou, výsledky Losského filosofie pak porovnává se současnou filosofickou situací. V následujícím oddíle je představena politická filosofie I. A. Iljina, jehož koncepce je kritická jak vůči novodobému totalitarismu, tak vůči takzvané formální demokracii. Další kapitola hovoří o filosofii pedagogiky S. I. Gessena, jehož tvorba byla vysoce ceněna v meziválečném Československu. Poslední oddíl je věnován pojetí historie u L. N. Gumiljova, spočívající v takzvané teorii etnogeneze, pokoušející se o vysvětlení vzniku, vývoje a zániku etnik.