Jana Ondráková Ordre des livres

Vědecké výzkumy i zkušenosti z pedagogické praxe ukazují, že německá i anglická syntax skýtají českým rodilým mluvčím četná úskalí, neboť některé jazykové jevy z češtiny neznají. Publikace je zaměřena na německé a anglické syntaktické struktury odlišné od češtiny, ve kterých čeští rodilí mluvčí často chybují. Představuje přímo chybné konstrukce a doplňuje je objasňujícími komentáři a vysvětlením podstaty těchto chyb. Publikace volně navazuje na monografie Anglická, česká a německá slovesa ve vzájemném srovnání (2019, Ondráková, Tauchmanová, Göbelová) a Vyjadřování cizího mínění v němčině a angličtině (2021, Ondráková, Tauchmanová). Jejím cílem (stejně jako předchozích publikací) je pomoci zvládnout úskalí shod i rozdílů češtiny, angličtiny a němčiny.

Publikace je studijní oporou pro studenty se zaměřením na cestovní ruch. Autorka adekvátně vybrala témata, která jsou důležitá pro komunikaci budoucích pracovníků v cestovním ruchu. Značná část textu je proto věnována např. zeměpisným názvům, s nimiž mají studenti možnost se podrobně seznámit, ale zároveň jsou výběrově zastoupeny i další gramatické jevy, nezbytné pro komunikaci s klienty v daném oboru. Učební text využívá pozitivního transferu (podobnosti gramatických jevů) a zároveň poukazuje i na úskalí transferu negativního, tedy interference, mylné představy o podobnosti jazyků. To platí ovšem nejen pro srovnání s českým jazykem, ale i s jazykem anglickým. Autorka ve všech těchto jazycích vhodně uvádí příklady pozitivního i negativního transferu.

Ačkoliv jsou čeština, angličtina a němčina jazyky indoevropské a mají některé shodné rysy, každý z nich má svůj specifický gramatický systém. Existence různých koncepcí gramatických kategorií v těchto třech indoevropských jazycích dost často komplikuje proces jejich učení. Problém nastává zejména v případě, kdy pro již zvládnuté jazykové jevy jednoho jazyka nemůžeme najít paralelu v jazyce, který se učíme. Předkládaná publikace se zabývá tím, jak tři výše uvedené jazyky interpretují původní přímou řeč. V některých aspektech se způsob vyjádření neliší (mění se v nich deiktické výrazy, případně větné struktury). Čeští rodilí mluvčí učící se německy nebo anglicky však musejí zvládnout některé jazykové aspekty, které z češtiny neznají. Na počátku přípravy této publikace autorky nemohly tušit, jak aktuální problematikou se vyjadřování cizího mínění stane a jak silně téma covidu ovlivní zpravodajství masmédií. Řada citovaných příkladů byla převzata právě z aktuálních novinových a internetových článků.

Publikace se věnuje problematice vzájemného porovnání gramatických systémů češtiny, němčiny a angličtiny se zvláštním důrazem na obšírnou a pro studenty velmi záludnou problematiku sloves. Úvodní kapitoly uvádějí čtenáře do koncepčních otázek výuky cizích jazyků. Všímají si procesu prosazování mnohojazyčnosti do české vzdělávací politiky a poukazují na výhody, ale i úskalí, které provázejí učení se dvěma příbuzným jazykům – němčině a angličtině po češtině jako mateřském jazyku. V druhé části knihy je už veškerá pozornost soustředěna na porovnání systému sloves, a to zejména s akcentem na slovesa plnovýznamová. Autorky podávají poměrně detailní výklad týkající se osoby, čísla, času, způsobu, vidu, slovesného rodu a neurčitých tvarů slovesných – infinitivu/infinitivů a příčestí ve všech třech jazycích. Jazykové jevy mezi sebou různě porovnávají, na konkrétních příkladových větách ukazují, kde by se žáci/studenti mohli dopustit chyb, a kde by tedy měli učitelé v hodinách výuky němčiny i angličtiny zpozornět. Tak detailní porovnání systému sloves je ojedinělé nejen v české odborné literatuře, ale i v literatuře zahraniční.

Publikace vznikla na základě dlouhodobé práce autorek a autorů se seniory v oblasti pedagogiky a psychologie, kurzů počítačové techniky a ICT a v oblasti výuky cizích jazyků. V širokém záběru vhodně spojuje faktické údaje, teoretické úvahy a závěry týkající se sledované problematiky a konkrétní případové studie.

Publikace nabízí pedagogické i nepedagogické veřejnosti se zájmem o problematiku německého jazyka a literatury nové podněty a inspiraci. Jednotlivá témata byla vybrána na základě profesního zaměření autorů. Výběr textů může tedy oslovit jak ty, kteří se zabývají srovnáním češtiny a němčiny - s ohledem na oblast, která činí českým mluvčím největší obtíže -, tak i zájemce o historii české a německé lingvistiky z pohledu slovosledu a aktuálního členění věty v obou jazycích. Milovníky dětské literatury naopak zaujme kapitola věnovaná paralelám a rozdílům v žánru pohádky v obou národních kulturách. Zájemce o problematiku II. světové války jistě osloví kapitola věnovaná detabuizaci této problematiky a její následné literární reflexi v německé literatuře po roce 1989. Hodnotový "nadrámec" tvoří závěrečná kapitola přinášející aktuální informace o proměnách současného školství, nad nímž je dobré se zamyslet v rámci všech oborových disciplín.