Jiří Traxler Livres

Memoáry významného skladatele, aranžéra a interpreta moderního českého swingu Jiřího Traxlera jsou strhujícím čtením. Jeho osobnost, spojená s takovými veličinami jako Jaroslav Ježek, R. A. Dvorský či Karel Vlach, se vymyká běžným měřítkům. Jiří Traxler stál na počátku swingové éry v Československu na konci 30. a zejména 40. let. Měl před sebou slibnou kariéru, ale jeho svobodomyslná povaha se nemohla smířit s atmosférou po komunistickém převratu v roce 1948. V počátku 50. let, během nejtužších represí, emigroval za dramatických okolností, které by stačily na detektivní román. Po krátkém pobytu v utečeneckém táboře se usadil v Kanadě, kde žil téměř padesát let až do své smrti na podzim loňského roku. V březnu 2012 by oslavil 100 let. První verzi těchto pamětí vydalo nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu před více než třiceti lety. Josef Škvorecký označil literární kvalitu Traxlerových memoárů za vynikající a řadil je mezi tři nejlepší životopisné knihy, které četl. K českému čtenáři se paměti dostávají poprvé v nezkrácené podobě s rodinnými fotografiemi, které poskytla vdova Jarmila Traxler. Kniha je doplněna úvodním slovem Ondřeje Havelky, obdivovatele Traxlerových uměleckých i osobních kvalit, a vychází za podpory Traxlerova rodného města Tábor, kde proběhne jeden z oficiálních křtů.

Jde o směs prózy a poezie zahrnující jak témata vážná, tak témata nevážná, vyprávěná s nenapodobitelným humorem, nadhledem a krásnou češtinou, kterou nijak neobrousil čas strávený v cizině. Díky stylu, noblese a oparu poetičnosti je čtení knihy požitkem, který v dnešní době rozhodně není běžný.

Druhý svazek monografie Plzeňsko v lidové písni koncepčně navazuje na první díl vydaný v roce 2011. Představuje lidovou hudební kulturu dané oblasti formou odborných studií a připojenou edicí historických zápisů hudebního folkloru 19. a 20. století. Důležitou součástí publikace je unikátní soubor historické ikonografie z fondů regionálních i celostátních muzeí a archivů. Zdeněk Vejvoda připravil kapitoly o hudebních nástrojích a nástrojových sestavách, o lidovém tanci a také o tanečních a hudebních příležitostech. Marta Ulrychová se ve svých textech věnuje dechovce a německé lidové písni na Plzeňsku, Jiří Traxler pak písňovými žánry na pomezí lidovosti v repertoáru plzeňského venkova. Kapitola věnovaná lidové písni, hudbě a tanci na jevišti je společným dílem Marty Ulrychové a Zdeňka Vejvody. Edice dalších 334 písní svým pojetím rovněž odpovídá prvnímu svazku. Hlavním editorem zůstává Zdeněk Vejvoda, na sestavení oddílu německých písní, jenž je výmluvným dokladem společné lidové hudební kultury obou národností v západních Čechách, spolupracovali Marta Ulrychová a Hatto Zeidler.

Vzpomínky nejvýznamnějšího skladatele a hudebníka českého swingu Jiřího Traxlera. Obsahuje fotografickou přílohu a Traxlerovy texty na gramofonových deskách. Exilové vydání. Grafická úprava Věra Držmíšková, návrh obálky Barbora Munzarová.

Humoristické povídky Jiřího Traxlera prostupuje jediné téma – erotika dospívání – v mnoha podobách, proměnách a situacích. Dozvíme se, co dělají dospělí, když jdou děti spát, že Petřín není ohřívárna, komu patřil Vyšehrad po setmění, co se odehrávalo v křovinách zpustlé Grébovky nebo za jakým účelem se běhalo Stromovkou, zažijeme lásku v páternosteru, milostnou schůzku ve třech, ve čtyřech i v organizované skupině a manželství na zkoušku, vydáme se na rande se dvěma sněhuláky a dostane se nám poučení, jak rozveselit vážnou známost. Když autor čítával své povídky při svých koncertech, bavili se diváci všeho věku. Zaujme knižní vydání těchto retro příběhů i dnešního čtenáře? Náctiletý se jistě usměje nad bezmeznou naivitou dospělých, čtenář v produktivním věku snad na chvíli zapomene na hromadění produktů a senior možná nostalgicky zalistuje vlastní pamětí. Motivy příběhů, reálie a zvolená forma vyprávění navozují dojem skutečných zážitků. Autor však s nadhledem sobě vlastním podotýká, že se jedná spíše o zastydlé projevy pubertálního fantazírování, doslova pubesc/i/ence fiction. A jedním dechem za všechny kluky dodává, že titulní věta je nonsens a že s holkama to umět vlastně nelze. Naštěstí to umějí ony s kluky.

K jakým koncům může vést nevinná dětská hra v pojetí dospělých? Je možné literárně tvořit pod hrozbou namířené pistole? Proč se Mona Lisa záhadně usmívá? Jak hluboko může klesnout zamilovaný divadelní ochotník? Hrozí při výletu do hor pouze nepřízeň počasí? Lze zachovat věrnost rozdvojené osobnosti? Je rozumné strávit milostnou noc v ústavu choromyslných? Může kariéra zpěváka pop-songů vyvrcholit na elektrickém křesle? Kdo a proč vraždí za bílého dne učitelky hudby? A dá se naplánovat dokonalá vražda souseda? Odpovědi na tyto a další otázky přináší kniha povídek Jiřího Traxlera, označených jako halabalady a skorohorory. Proč vůbec onen zlehčující podtitul, proč ne rovnou balady a horory? Vysvětlení je nasnadě: autorovým hlavním záměrem totiž není čtenáře napínat a strašit, ale pobavit a třeba i rozesmát. Neváhá k tomu účelu využívat různých fines a poklesků brakové literatury. Přiznává však, že nejlepší motivy, zápletky a pointy ho pravidelně napadaly vždy v situacích, kdy si je dost dobře nemohl poznamenat (na rušné křižovatce, na veřejných záchodcích, v ordinaci psychiatra, na záchytce, při státním pohřbu), a tak o ně zůstane čtenář bohužel ochuzen. Nebo bohudík?

Druhý svazek komentované kritické edice Lidových písní z Prahy ve sbírce Františka Homolky zahrnuje legendy, balady a kramářskou epiku, koledy, dětské písně a říkadla. Připojená studie obsahuje kapitoly věnované kupletu, říkadlům a hudební analýze písní z Homolkovy pražské sbírky. Písňová sbírka libeňského učitele Františka Homolky (1885–1933) představuje základní pramen z oboru městského folkloru v českých zemích.Obsahuje přes tři a půl tisíce záznamů písní a říkadel z různých regionů a lokalit Čech z první třetiny 20. století, je tedy svým rozsahem a časovým rozpětím sběru srovnatelná se sbírkou Erbenovou. V letech 1904–1929 Homolka sběratelsky pokryl také oblast do té doby zcela opomíjenou – Prahu a její periferie – a zaznamenal zde tradiční repertoár ve stadiu kontaminace pololidovými a městskými folklorními prvky.