V roce 1946 záhadný výbuch způsobí, že se jedna česká vesnice i s přilehlým okolím přesune do jakéhosi paralelního světa, do kterého se navíc občas zatoulají i další lidé z našeho světa. V centru pozornosti autora stojí kontrast obyvatel Jeleního Brodu a socialistickým myšlením poznamenaných nově příchozích.
Kniha aforismů a satir má podnázev: Zabásně a nadpovídky. Paroduje zvyklosti a trendy 60.let u nás.
Sbírka vtipných parodií na výrazné postavy našeho současného listerárního světa.
Knížka, v níž se autoři zamýšlejí nad nejrůznějšími problémy kolem existence a fungování televize v roce 1961. Obsah: V. Sappak: Z prvních postřehů o televizi; M. Schulz: Pět hříchů televizního smíchu; E. Sadková: V televizním studiu; L. Smoljak: Televize a umění.
Známý publicista Milan Schulz shrnul ve svém čtivém vyprávění vlastní život, který byl pohnutou a přitom velice zajímavou cestou dvacátým stoletím. Popis své životní pouti pojal v okouzlujícím, poutavém a zábavném duchu. Zachycuje dětství a mládí za první republiky, v předvečer války i během ní; bohémského otce, jehož nejistotu vyvažovala stabilnost a serióznost matky; poválečný rozlet při studiích literatury a ruštiny v době, která přála mládí, ne však zdravému rozumu; literární začátky, pestré prostředí Literárních novin, přitažlivost divadla, v němž se autorsky uplatnil v kabaretu Paravan s J. R. Pickem a v roli dramaturga v Semaforu; poté roli hlavního redaktora nově vzniklého časopisu Orientace. Události konce šedesátých let jej přinutily k odchodu do mnichovského exilu, kde opět stanul ve středu dění: zblízka se seznamujeme s prostředím Svobodné Evropy, v níž Milan Schulz po dlouhá léta působil; s podnětným okruhem lidí kolem opata Anastáze Opaska; s českým exilovým světem a jeho osobnostmi – zejména s Pavlem Tigridem jako jedním z nejbližších Schulzových přátel
