11. listopadu 1918 padly poslední výstřely v do té doby největším konfliktu v dějinách, který získal výstižné označení světová válka. Výčet bojů by nebyl úplný, kdyby se nepřipomenul spor mezi Polskem a Československem o nejjižnější část Slezska - o Těšínsko...
Autorův napínavý román přesvědčivě zachycuje stupňující se atmosféru strachu v protektorátu, různé typy českého odboje či odporu, specifickou mentalitu pražských Němců a dotýká se i Pražského povstání. Jeho pohled však není černobílý a aktéři jeho příběhu nejsou jednoznačnými nositeli dobra, anebo zla, a to ať jde o Čechy nebo Němce.
Děj nového Kubíkova románu se odehrává v menším českém městě s početnou německou menšinou od konce druhé světové války do odsunu Němců. Čtenář je svědkem úprku německého vojska a příchodu Rudé armády v květnu 1945, působení revolučních gard, boje o politickou moc a odvety vůči Němcům až po jejich vysídlení, přičemž autor propojuje tyto události prostřednictvím konkrétních osudů lidí v dramatické kriminální zápletce. Hlavní dějová linie se rozvíjí v momentě, kdy skupina revolučních gardistů, ve skutečnosti zištných dobrodruhů a kolaborantů, zavraždí bývalého německého starostu a donutí zaměstnance místní cihelny, aby tělo spálili. Do případu je zatažen též hlavní hrdina, třicátník Jindřich Klemsa, který se záhy po válce stal národním správcem cihelny. Jeho charakter je v tomto neklidném období podroben četným zkouškám, na pozadí velkých historických okamžiků a ve víru radikálních politických změn si chce zachovat čisté svědomí a zabránit nespravedlnosti. Dilema řeší také v osobním životě. Manžel jeho milenky Ireny byl odvlečen na nucené práce do Německa a oba milenci se nyní obávají jeho případného návratu… Autor barvitě zachycuje velké dějinné okamžiky, které se prolínají s dramatickými osobními osudy jednotlivých hrdinů, ovlivňují je, formují jejich rozhodnutí i povahy. Dobrodružný román s kriminální zápletkou líčí krátké, přesto však pro směřování našich dějin zásadní období.
Lubomír Kubík ve své knize zachycuje románovou formou životní osudy, a především tvorbu a publicistickou činnost Jaroslava Foglara, a to zejména ve třicátých a čtyřicátých letech 20.století. Jaroslav Foglar v polovině třicátých let konečně prorazil se svými romány. Některé se doslova hluboce zapsaly do národní kultury, povědomí a jazyka („lovit bobříky ...“). Především se uchytil ve vydavatelství Melantrich jako redaktor a posléze jako vedoucí redaktor časopisu Mladý hlasatel. Za okupace přichází zákaz časopisu, Foglar pracuje jako nakladatelský lektor a pokračuje v aktivitách se svým skautským oddílem. Po válce opakuje fenomenální úspěch Mladého hlasatele a jeho čtenářských klubů. Rok 1948 však znamená praktický konec i tohoto časopisu... Stranou nezůstává ani Foglarův osobní život, zvláště soužití s matkou a vztah s Martou Radvanovou.
Románově zpracované téma atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Autor se drží všech dostupných historických faktů o dané události, nově se však zamýšlí nad společensko-politickými okolnostmi atentátu i nad vnitřními pohnutkami jeho přímých aktérů.
Reportér a doktor filozofie Erwin Habr přijíždí do vídeňského sanatoria, kde se setkává se starým profesorem Rudolfem Kapinem, trpícím traumaty z války. Umírajícího akademika totiž tíží dávná vina, z níž se chce vyznat a vyzpovídat. V dávné minulosti působil jako člen vídeňské Akademie výtvarných umění, která dvakrát odmítla – coby uchazeče o studium – mladého Adolfa Hitlera.Souběžně s tím sledujeme období, kdy již Hitler upevňuje moc a začínají rasové i jiné čistky. Otázka viny nabývá na významu a snoubí se s paranoidním strachem některých akademiků z „uchazečovy“ pomsty. Jiní naopak zůstávají v klidu a předpokládají „Vůdcovu“ vděčnost, neboť kdyby byl Hitler na školu přijat, neumožnili by mu svým odmítnutím jeho politický vzestup.V historických kulisách se před námi otevírá psychologický příběh vyprávějící o věčném tématu viny a trestu. Autor zvažuje, nakolik je člověk zodpovědný za nepřímé důsledky svého jednání, a skrz své postavy nabízí různé možnosti, jak se k danému dilematu postavit. To vše je rámováno silným, originálním a chytlavým příběhem, který střídají kontemplativní pasážemi o humanitě, ale i vlivu umění na chod dějin a lidskou společnost jako celek.
