Václav Loukota Livres

O modlitbě Otčenáš bylo již napsáno mnohé. Tato kniha si dává za cíl sestoupit k semitským pramenům této biblické modlitby a rozjímat nad ní v duchu mystické židovské tradice, která od nejstarších dob posvátné texty doprovází. Dle této tradice má v bibli každá maličkost svůj význam – příběhy, jednotlivá slova, číselné symboly i tvary písmen, to vše má původ v Bohu. Text modlitby, nad kterou se v knize rozjímá, vychází z rukopisů Sinaiticus a Curetonianus, raných překladů do aramejštiny psaných v syrském písmu. Tyto rukopisy časově předcházejí starověký syrský překlad Pešita z 5. století.

Tato publikace volně navazuje na předchozí knihu a je psána jako dialog mezi mladým Martinem a moudrým Theodorem, který medituje nad staroegyptským uměním a hieroglyfy. V prvních dvou kapitolách se čtenář seznamuje s počátky egyptského umění, včetně nejstarších jeskynních maleb v Sahare, a objevuje hlavní rysy a symboliku, včetně barev a malířských pravidel. Následující kapitoly se zaměřují na zlatý trůn Tutanchamona a reliéf z chrámu Sethiho I. v Abydu. Theodor se dotýká důležitých témat egyptské kultury, jako je rituál otevírání úst, putování zemřelého podsvětím či mumifikace, a snaží se inspirovat čtenáře staroegyptskými myšlenkami. Publikace není gramatickou učebnicí, což ji činí přístupnější. Tabulky s minislovníčkem a vysvětlením hieroglyfů umožňují čtenáři kontakt se staroegyptským písmem, ale mohou být vynechány. Kniha obsahuje mnoho barevných fotografií, které nejsou jen doplňkem, ale součástí textu, fungující jako obrázkové písmo v duchu staroegyptského umění, poskytující čtenáři možnost odpočinku a duchovního obohacení.

Kniha, která vám umožní číst egyptské hieroglyfy, poznat nejčastější gramatické jevy a porozumět staroegyptskému myšlení, je zarámována do příběhu mladého Martina, který se učí hieroglyfy u svého prítele Theodora. Theodor nejprve Martina seznamuje se symbolikou egyptských znaku, která muže být podkladem pro všeobecná životní zamyšlení. Postupně je výuka doplňována informacemi ze skutečného staroegyptského světa. Čtenář se seznámí s nejznámějšími egyptskými mýty, s královskou titulaturou či s pradávným kalendářem. Zdrojem hieroglyfických cvičení je velmi často egyptská kniha mrtvých. Martin se učí od jednodušších věcí ke složitejším, a to na příkladech, u kterých nepotřebuje znát velké množství slovíček. Jednotlivé lekce se snaží zachovat logickou kontinuitu a počítají pouze s tím, co Martin dosud poznal. Hieroglyfická domácí cvičení jsou doprovázena malým slovníčkem a vysvětlením neznámých znaků.

Podle biblické zprávy vesmír povstává z Boha a rozvíjí se v jednotlivých časových epochách, které jsou v překladech bible označovány slovem den. Původní hebrejské slovo jom nese však význam mnohem širší než pouhý den o dvaceti čtyřech hodinách. Jom představuje velmi dlouhé časové období, které může trvat také milióny let. Sedm biblických dnů můžeme tedy klidně zasadit do moderních vědeckých teorií o vzniku vesmíru v dlouhých časových periodách. To však není hlavním tématem této knihy. Kniha představuje biblické stvoření světa jako příběh, který se dotýká každého z nás. Využívá k tomu mystické bohatství hebrejského jazyka, ale též prostých příměrů z obyčejného života. Úvahy o první biblické větě chtějí povzbudit a potěšit na cestě životem. Na závěr knihy je připojen autorův překlad biblické knihy Píseň písní do českého jazyka.