Popularizační knížka autorského kolektivu pracovníků Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK v Praze pomáhá čtenáři orientovat se v současné jazykovědné bohemistice (včetně základních zdrojů poučení o češtině) a uvádí řadu zajímavostí a současných poznatků z oblastí dějin češtiny, etymologie, současné slovní zásoby a mluvnické stránky jazyka, jazyka médií a z obecné jazykovědy.
Studijní opora k předmětu stylistika odborného textu v rámci kombinovaného studijního programu Ediční a nakladatelská praxe.
Monografie podává obraz o inventáři a fungování lexémů ruského původu v současné češtině. Skládá se ze tří částí - jádrem je část prostřední, glosář rusismů v současné češtině, obsahující celkem 917 hesel. Toto jádro je pak doplněno jednak předcházejícím nástinem dějin rusko-českých jazykových kontaktů, které s různou intenzitou ovlivňují podobu českého lexika už od konce 18. století, jednak následujícím lingvistickým zhodnocením ruských lexikálních přejímek v češtině. K tomuto zhodnocení autoři využívají materiálu Českého národního korpusu (konkrétně korpus SYN2015), který poskytuje jak data o frekvenci jednotlivých lexikálních rusismů v současných českých textech, tak i data o formální variantnosti rusismů v češtině.
Sborník obsahuje příspěvky z mezinárodní konference Spisovná čeština a jazyková kultura 2018, která se konala na FF Univerzity Palackého v Olomouci ve dnech 18. a 19. října 2018. Spolupořadatelem byl Ústav pro jazyk český AV ČR v Praze a v Brně a Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF Univerzity Karlovy v Praze. Autoři příspěvků analyzují rychlý vývoj češtiny v jednotlivých funkčních oblastech jazyka v posledním čtvrtstoletí a přihlížejí také k analogiím z jazykového prostředí slovenského, polského a ruského. Hlavními tématy jsou komunikace, jazyk médií všech typů a školství všech stupňů, jazyk umělecké tvorby a soukromé komunikace. Pozornost se zaměřuje také na češtinu jako cizí jazyk, na komunikaci menšin a na jazyk a komunikaci v období od vzniku Československa v r. 1918.
Bible kralická zaujímá v bohaté tradici českých převodů Písma postavení výjimečné. Specificky český nápravný směr středověké západní církve, jednota bratrská, vytvořila soustředěným kolektivním úsilím svých vzdělaneckých elit vybroušený a jednolitý převod z původních jazyků a soudobých nejlepších protestantských překladů. Po šestidílném vydání, v němž novozákonní svazek představoval revidovaný a v poznámkovém aparátu výrazně rozšířený Blahoslavův překlad, následovaly další edice. Nejpodrobněji komentovaným biblickým dílem bratří se stalo druhé vydání posledního dílu Šestidílky, samostatně publikovaný Nový zákon z roku 1601, na němž se výrazně podílel kalvinisticky orientovaný biskup Zachariáš Ariston. Právě zmíněná úprava z počátku 17. století, v níž se završuje předbělohorská bratrská tradice komentovaného novozákonního překladu a jež předznamenává znění poslední Kralické bible z roku 1613, je nyní čtenářům předložena v kritické edici, zachycující všechny jazykové varianty od Blahoslavova prvního vydání Nového zákona z roku 1564 do poslední kralické verze z roku 1613 a hlavní dobové cizojazyčné předlohy, z nichž bratří mohli čerpat. V dějinách vědeckého úsilí se tak díky kolektivu bohemistů a biblistů poprvé uskutečňuje myšlenka, o jejíž realizaci usilovaly generace předchozích badatelů: kritické vydání novozákonního textu Bible kralické.
Základní poznatky o výživě, složení a vlastnostech potravin a hodnocení jejich jakosti. Tradiční i nové druhy surovin a různé přípravky, kypřicí prostředky, přídatné látky a obalové materiály. schovat popis
Kralická bible je nejrozsáhlejším českým humanistickým překladem a nejdůležitější translací bible do českého jazyka. Překladu bible, centrálního textu křesťanského středověku a raného novověku, byla věnována největší pozornost, neboť se jednalo o nejprestižnější úkol. Počátky překladatelského projektu Bible kralické sahají k Janu Blahoslavovi, vynikajícímu biskupu jednoty bratrské, ale realizace bohatě komentovaného překladu se Blahoslav nedožil. Překlad celé bible v podobě Bible kralické šestidílné uskutečnili až jeho následovníci, poslední díl vyšel r. 1594 po téměř dvacetiletém úsilí. Jejich biblická erudice, práce s českým jazykem i typografická úprava bratrských tisků vzbuzují dodnes obdiv a jejich dílo bylo u nekatolíků užíváno po několik staletí až dodnes. Přesto jsou geneze překladu a vývoj jeho textu v dalších vydáních kralických a pak exulantských v 18. st., jeho úpravy v 19. st. a revize Kralické bible ve 20. st. málo probádány. Autor se snaží na textových sondách objasnit jednak vyrůstání kralického překladu v Šestidílce, jednak proměny jejího textu do r. 1887 a rovněž charakterizovat novodobé opravy Kralické bible ve 20. a na počátku 21. století.
Sborník příspěvků věnovaných knaanštině, která byla západoslovanským jazykem, jenž používali Židé na území Polska a Čech v průběhu středověku. Canaanite glosses, i.e. medieval Slavic, especially Czech glosses, recorded in Hebrew script, have aroused the interest of researchers since the first half of the19th century. Despite long-term research their appearance has not been sufficiently described and explained until today. A conference, the contributions to which are contained in this book, was organized as a part of and supported by the grant project of the Czech Science Foundation No. P406/11/0861 Kenaanské glosy ve středověkých hebrejských rukopisech s vazbou na české země (Canaanite Glosses in Medieval Hebrew Manuscripts Related to the Czech Lands). Its goal was to diminish the number of unresolved questions by focusing on the problem of Knaanic language proper as well as connected phenomena. Many leading scholars in Hebrew, Yiddish, and Slavic linguistics have contributed to the volume. To illuminate the problem from different perspectives, scholars from related fields were welcome to contribute.
Podtitul: Překladatelské dílo Františka Novotného z Luže V roce 2018 uběhlo 250 let od narození pozapomenutého českého obrozence Františka Novotného z Luže (1768–1826), činorodého kněze, historika a filologa, který spolupracoval s předními osobnostmi českého národního obrození, včetně J. Dobrovského a J. Jungmanna. Cílem této knížky je představit Novotného jako originálního překladatele biblického textu, snažícího se obohatit nejvyšší styl tvořící se novodobé spisovné češtiny. Jako ukázka z jeho díla je předložena vědecká edice přetlumočení Janova evangelia. Edici doprovází blok úvodních studií, věnovaných kontextu Novotného díla, jeho jazykovým postupům a pravopisné stránce textu.
