Kamil Podroužek Livres

Kniha kolektivu autorů z Muzea Českého ráje v Turnově představuje komplexní obraz podob lidové architektury na území Libereckého kraje. Po úvodní studii Pavla Beneše jsou v první části studie o jednotlivých oblastech: Českodubsko a Podještědí, Jizerské hory, Frýdlantsko (Tereza Konvalinková), Střední Pojizeří a Český ráj (Vladimíra Jakouběová), Západní Podkrkonoší a západní Krkonoše (Tomáš Kesner), Českolipsko, Lužické hory (Miroslav Kolka), Severní Kokořínsko a Podbezdězí (Pavel Bureš). Následují tři studie Miroslava Kolky o jednotlivých typech architektury jako Dřevěná architektura měst a městeček, Sklářská architektura, Technické stavby, dále kapitola Detaily staveb (V. Jakouběová) a Kámen v lidovém stavitelství (Kamil Podroužek). Vše uzavírá text Způsob památkové ochrany lidových staveb (Lucie Čiháková) a užitečný adresář staveb na Liberecku. Vše je ilustrováno velkými fotografiemi.

Monumentální kniha renomované trojice autorů o zřícenině arcibiskupského hradu Helfenburk (Hrádek) u Úštěka patří bezpochyby mezi nejrozsáhlejší publikace věnované jednomu hradu. Kniha je pojata čistě odborně. První kapitola se věnuje problematice pískovce, druhá historii zdejší oblasti před příchodem člověka, třetí pak jejímu osidlování. Čtvrtá, stěžejní kapitola se již zabývá hradem samotným. Její první podkapitola je edicí nejdůležitějších písemných pramenů k dějinám hradu, včetně jejich překladů do češtiny. Druhá podkapitola mapuje dějiny hradu od jeho založení až do současnosti. Třetí podkapitola se věnuje hradní architektuře, čtvrtá archeologickým pramenům a poznatkům. Pátá kapitola knihy se zabývá stavebním vývojem, podobou a srovnáním hradu s obdobnými objekty v Čechách. Šestá kapitola pak popisuje osudy opuštěného a znovu objevovaného a posléze i opravovaného hradu. Po ní následuje rozsáhlý poznámkový aparát, barevná obrazová příloha a soupis pramenů a literatury.

Sborník příspěvků z I. konference stavebně historického průzkumu, 4. - 6. června 2002 na zámku v Zahrádkách u České Lípy Obsah Roman Kursa … 5 - 6 Ludvík Skružný: Funkce a vývoj otopných zařízení v období od paleolitu po novověk (Z historie otopných zařízení) | Funktion und Entwicklung der Heizeinrichtungen im Zeitraum vom Paläolithikum zur Neuzeit (aus der Historie der Heizeinrichtungen) … 7 - 42 Jiří Musil: Římské hypokaustum, funkce a užití | Romisches Hypokaustum, Funktion und Benutzung ... 43 - 48 Milena Hauserová: Teplovzdušné vytápění ve středověku | Warmluftbeheizung im Mittelalter ... 49 - 74 Petr Holub - David Merta - Marek Peška - Dana Zapletalová - Antonín Zůbek: K otázce topenišť v dřevohliněných domech ze 13. století v Brně, ...aneb proč nevěříme na zemnice | Zur Problematik der sog. Kolonisationsgrubenhäuser oder Souterraine der Holzlehmhäuser auf unserem Gebiet äusserten sich in der Vergangenheit schon viele Forscher ... 75 - 84 Miroslava Cejpová: Topeniště dochovaná v hradních kuchyních | Erhaltene Feuerstelken in Burgküchen ... 85 - 94 Jiří Škabrada - Pavel Bolina: Otvory nad vstupy do místností v přízemí hradu Kamýka | Die Öffnungen in über den Eintritten in die Räume im Erdgeschoss der Burg Kamýk ... 95 - 100 Michael Rykl: Příklady vytápění na stavbách 14. století | Beispiele der Beheizungen in den Bauwerken des 14. Jahrhunderts ... 101 - 127 Michal Panáček: Otopné zařízení obytného sálu ve Velké věži na hradě Kost | Heizeinrichtung des Wohnsaals im Grossen Turm auf der Burg Kost ... 129 - 140 František Gabriel: Otopná zařízení na hradě Helfenburku u Úštěku | Heizeinrichtungen auf der Burg Helfenburk bei Úštěk ... 141 - 152 Zdeněk Hazlbauer: Vývoj stavební podoby a funkce kachlových kamen ve středověku a raném novověku | Entwicklung der Bauform und Funktion von Kachelofen im Mittelalter und in der frühen Neuzeit ... 153 - 168 Zdeněk Hazlbauer: Dobová znázornění rozličných kachlových kamen s přihlédnutím k jejich zřízení v různých místnostech stavebních objektů | Zeitliche Darstellung der verschiedenen historischen Kachelofen mit Berücksichtigung ihrer Platzierung in verschiedenen Räumen der Lokalität ... 169 - 186 Tomáš Durdík: Kachlová kamna z manského domu na Křivoklátě | Kachelöfen aus dem Minesterialhaus (Haus der Mannen) auf Křivoklát ... 187 - 194 Petr Chotěbor: Atypická kachlová kamna ve Starém královském paláci na Pražském hradě | Atypischer Kachelofen im Alten Königspalast aut der Prager Burg 195 - 200 Dana Novotná: O ohni .ve středověkém právu | Über das Feuer im mittelalterlichem Recht ... 201 - 212 Jiří Škabrada: Osvětlovací krby v hospodářských prostorách | Beleuchtungskamine in Wirtschaftsräumen ... 213 - 218 Milada Radová - Štiková: Trinkstube | Trinktube ... 219 - 224 Lubomír Zeman: Zlomek kachlů z barokních kachlových kamen koleje Piaristů v Ostrově | Kachelfragmente van barockem Kachelofen des Piaristerinternats in Ostrov ... 225 - 228 Lubomír Zeman: Krbečky z Valečského špitálu | Kleine Kamine aus dem Valečer Spital 229 - 232 Petr Macek: Několik poznámek k významu komínů a odvádění zplodin | Einige Anmerkungen zur Bedeutung der Schornsteine und Abführung der Abgase ... 233 - 240 Martin Ebel: Furnologie aneb hledání cesty k úspornému topení do poloviny 19. století v soudobých vzornících | Furnologie oder Suche nach einem Weg zur wirtschaftlichen Heizung bis zur Hälfte des 19. Jahrhunderts in gegenwärtigen Musterbüchern ... 241 - 254 Martin Ebel: Dřevěné komíny v písemných pramenech druhé poloviny 18. a první poloviny 19. století | Holzschornsteine in schriftlichen Quellen der 2. Hälfte des 18. und 1. Hälfte des 19. Jahrhunderts ... 255 - 258 Lucie Augustinková: Vytápěcí systém v budově Staré radnice v Moravské Ostravě ... 259 - 264 Jitka Volrábová: Úpravy otopných systémů vesnické zástavby Šluknovského výběžku v 1. polovině 19. století na příkladu dochovaných historických stavebních plánů lipovského panství | Abänderungen der Heizsysteme der Dorfbebauung des Šluknover Ausläufers in der 1. Hälfte des 19. Jahrhunderts am Beispiel von erhaltenen historischen Bauplänen des Lipová Besitzes ... 265 - 278 Kamil Podroužek: Sušárny v pískovcovém podloží | Trockenräume in Sandsteinuntergrund ... 279 - 288 Hana Hanzlíková: Příklady způsobu vytápění zámeckých objektů v 19. století | Beispiele für die Beheizungsart der Schlossobjekte im 19. Jahrhundert ... 289 - 300 František Gabriel: Nový přístup k setkáním nad SHP ... 301

Publikace je výstupem z workshopu, pořádaného na toto téma v listopadu 2010 Obsah: Martin Tomášek, Jolana Šanderová: Ochrana archeologických stop po montánní činnosti, kriteria posuzování archeologických lokalit Rudolf Tomíček: Montánní historický průzkum památky - použití stavebněhistorického průzkumu důlních děl - základní úvaha o úloze mhp (shp) pro báňské památky Kamil Podroužek: Těžba pískovců - typy, způsoby, příklady Rudolf Tomíček: Problém určování, popisu a determinace hornických a podzemních památek Jakub Chaloupka: Zkoumání reliktů vitriolového průmyslu Jiří Bureš: Těžba a zpracování vápence v okolí Lahoště, Hudcova a Řetenic Tomáš Voldráb: Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích Petr Bohdálek: Důl Mauritius v Hřebečné - mimořádná montánní lokalita v západním Krušnohoří

Vlhošť je rozložitá znělcová hora na rozhraní pískovcových roklí Kokořínska a sopečné krajiny Českého středohoří. V jeho stínu vznikala pravěká sídliště, zemědělská centra a města, budovaly se tu středověké hrady a zakládaly soustavy rybníků. Tato kniha přináší dvojí pohled na Vlhošť od autorů, kteří jeho okolí dlouhodobě studují. Geolog Jiří Adamovič a stavební historik Kamil Podroužek provedou čtenáře geologickým vývojem, zvláštnostmi pískovcového reliéfu a historií okolního osídlení. Soustředí se přitom na výklad konkrétních jevů, ať už přírodních, nebo člověkem vytvořených, a jejich zasazení do celkového kontextu Vlhoště a jeho okolí. Druhá část, sepsaná geologem a esejistou Václavem Cílkem, využívá tohoto kontextu pro vyjádření vlastního pojetí krajiny, založeného na širším přírodovědném základě s překvapivým akcentem na její spiritualitu. Dvě části knihy prezentují dva přístupy k vnímání a interpretaci krajiny a v tomto případě se setkávají a doplňují při představení dosud velmi málo známého koutu české země.

Autoři se v poměrně útlé brožurce podrobně věnují mohutnému skalnímu suku u Sloupu, který je všeobecně považován za skalní hrad. Čtenáři se seznámí s historií, vývojem i proměnami tohoto skalního sídla a zejména s nejstaršími středověkými pozůstatky, které zřejmě souvisely s bývalým hradem. Na základě zjištěných skutečností autoři předpokládají, že se nejedná o skalní hrad, ale že většina úprav skalního masivu pochází až z doby stavby poustevny po roce 1690. Před jejím vybudováním zde bylo zřejmě jen několik nevelkých objektů, sloužících jako strážnice a poslední útočiště obyvatelům hradu, který však pravděpodobně nestál přímo na skále, ale jen na jejím úpatí. Text je doplněn několika černobílými fotografiemi a názornými plánky celého skalního sídla.

Publikace představuje ve třech tematických studiích a teoretickém úvodu část výsledků výzkumu, prováděného autorem od roku 1986 v pískovcových oblastech České republiky. Expozé Stavby v pískovcovém podloží - pramen historického poznání seznamuje s obecnou metodou výzkumu archeologizovaných staveb v pískovcích, která se opírá o analýzu jejich formálních znaků. Každá z následujících případových studií se záměrně zaměřuje na jiný typ archeologizovaných staveb, které sleduje v jiném detailu a z jiného úhlu pohledu. Studie o kapli Božího hrobu ve Velenicích ukazuje na jediné stavbě možnosti využití souboru digitálních technik pro dokumentaci a vyhodnocovaní torzální sakrální architektury. Sídelní vývoj lokality Hvězda u České Lípy je modelován na základě analýz formální struktury osídlení, které je sledováno od stop a reliktů, až po urbanismus jednotlivých sídelních areálů. V závěrečné studii Sušárny ovoce v pískovcích je interpretován plošně rozšířený typ výrobních objektů, které díky zániku své funkce ztratily i své obecné označení a stojí tak zcela mimo stávající živou kulturu.