Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

Václav Žáček

    Jan Evangelista Purkyně
    Odkazy pokrokových osobností naší minulosti: Josef Barák
    Odkazy pokrokových osobností naší minulosti. František A. Zach
    Josef Václav Frič
    • Monografie o revolucionáři, radikálním demokratovi, romantickém básníku a bojovníku za národní osvobození se soustřeďuje zejména na Fričovu politickou a revoluční činnost v 60. letech, kdy sehrál významnou úlohu při zahraniční popularizaci pokrokových snah českého národa a jeho touhy posvobodě. Druhou část vyplňují výňatky z Fričovy korespondence, článků, provolání apod. a některé dokumenty úřední povahy.

      Josef Václav Frič
    • František Alexandr Zach (1. května 1807 - 14. ledna 1892) byl český vojenský teoretik a voják působící v Srbsku a generál srbské armády. Monografie líčí Zachovo mládí, počátky jeho českého a slovanského uvědomění, spolupráci s polskou emigrací, účast v revoluci 1848-1849 a dlouholetépůsobení v Srbsku, kde vychovával důstojníky srbské armády. Výklad doplňují výňatky ze Zachovy korespondence a obrazové přílohy.

      Odkazy pokrokových osobností naší minulosti. František A. Zach
    • Josef Barák (26. ledna 1833, Praha - 15. listopadu 1883, tamtéž) byl český novinář, básník a spisovatel. Kniha je studií o životě a díle Josefa Baráka. V závěrečné části pak přináší literární dokumenty a dopisy.

      Odkazy pokrokových osobností naší minulosti: Josef Barák
    • V řadě osobností našeho národa náleží čestné místo Janu Evangelistovi Purkyňovi, fyziologovi světového věhlasu a současně jednomu z předních protagonistů českého národního obrození. Autor, už proto, že tvář Purkyně-vědce je podstatně známější, více prokresluje méně známou tvář Purkyně-národního buditele. Práce se pramenně opírá o archiválie politického a policejního původu, o jejichž systematické využití se v případě Purkyně poprvé snaží právě V. Žáček. První část Žáčkovy studie, uzavřená Purkyňovým odchodem do Vratislavi roku 1823, podává obraz doby, v níž se Purkyně soustředil k dosažení maximálního vzdělání, začal vědecky pracovat a zasahovat do národního dění. Obdobím jeho profesury na vratislavské univerzitě se zabývá část druhá. Ve Slezsku stanul na vrcholu své vědecké dráhy; mimo to nikdy nepřestal udržovat kontakty s domovem a pečovat o uchování národního povědomí jak tamější české menšiny, tak svých polských studentů. Purkyňovým povoláním na pražskou univerzitu roku 1850 počíná část závěrečná, která ukazuje, že těžištěm jeho činnosti se nyní stala mnohostranná práce pro národ.

      Jan Evangelista Purkyně