K napsání této knihy vedla snaha sestavit podle vzpomínek pamětníků, dobových dokumentů, starých fotografií a pohlednic adresář čtyřiadvaceti zaniklých míst Karlových Varů s jejich původními názvy tak, aby tyto proměny města nebyly časem zcela zapomenuty. V knize je řeč o Amalienhofu, Bernardově skále, Blanenském pavilonu, Elite, Florentině, mlékárně Drahovice, Sanssouci, Zimním stadionu a dalších.
Málo známé příběhy lidí, kteří museli opustit Karlovy Vary 180 str Sedmá kniha Jaroslava Fikar má název Karlovarská tabu a nabídne málo známé příběhy lidí, kteří museli Karlovy Vary opustit. Ať už šlo o vynálezce ondulací a známého kadeřníka Josefa Mayera, zakladatele tradice pražení kávy Julia Meinla, dědičku receptury becherovky Heddu Becherovou nebo místního fotografa FoFiFo. Kniha nabízí vedle dalších tabu jako byly nevěstince a hnízdečka lásky prominentů mnoho historických fotografií o proměnách města. Autor čerpal z vyprávění očitých svědků, dobové korespondence i archívů.
Většina dosavadních knih o Karlových Varech si všímala především historie lázní a uváděla příběhy hostů a obyvatel města, nazývaného salon Evropy, mezi jehož architekturou „sletu dortů“ korzují známé osobnosti a příslušníci společenské smetánky. Kniha Karlovarská předměstí si všímá naopak periférií města. V kapitolách Rybáře, Stará Role, Dvory, Sedlec, Tuhnice, Drahovice, Doubí, Bohatice, Hůrky, Olšová Vrata, Počerny, Rosnice, Čankov, Cihelny a Tašovice popisuje historii kdysi samostatných obcí, které časem pohltilo město. Život na předměstí porovnává s obrazem nejluxusnější čtvrti Westend, postavené podle londýnského vzoru, i lázeňské čtvrti. Zajímavosti z kronik, archivu a vzpomínek starousedlíků dokládají dobové fotografie, kterými chce autor čtenáře přesvědčit, že karlovarská historie se neodehrávala jen na kolonádách a kolem pramenů, ale také na předměstích.
Když ve Varech hráli swing Devátá autorova kniha zavede čtenáře do rozmarných let první republiky, kdy na terasách karlovarského hotelu Richmond hrál swing R. A. Dvorský a jeho Melody boys. Podle vzpomínek pamětníků a stovek dobových fotografií a pohlednic se vytváří obraz meziválečných sezón, při nichž na promenádách lázní šustily róby od Hany Podolské, doprovázené obdivnými pohledy lázeňských šviháků a kolonády byly plné hostů z celé Evropy i zámoří. ------více------- Kapitoly knihy provedou čtenáře nejoblíbenějšími karlovarskými tančírnami, dupárnami a lázeňskými kavárnami od vzniku první republiky až do 15. března 1939, kdy byl ve městě swing zakázán. Emotivně zachycené zážitky a vzpomínky účastníků tanečních zábav doplňuje galerie čtrnácti nejcennějších staveb první republiky v Karlových Varech a také historie čtyřiceti místních biografů a exteriérů, oblíbených mezi filmaři. Jednotlivé kapitoly knihy uvádějí texty největších šlágrů i fotografie z rodinných sbírek návštěvníků tančíren a výletních míst. V neposlední řadě sleduje kniha vlastnické a stavební proměny válečných lazaretů a hotelů jako Imperial, které se jako ruská válečná kořist vrátily čs. státu až dvacet let po válce.
Kniha líčí historii šestačtyřiceti obcí v nejbližším okolí Karlových Varů. Tato kniha líčí historii obcí, které se mezi lety 1939 - 1945 staly součástí regionu Velké Karlovy Vary. Jejich obyvatelé se nepovažovali za Karlovaráky z předměstí. Ačkoliv jejich obce měly s městem za obzorem společnou historii. Obsah: •Velké Karlovy Vary - Župa Sudety, Egerland •Bochov - Horní Tašovice, Kozlov, Německý Chloumek •Bražec •Činov - Dolní a Horní Lomnice, Lučiny, Svatobor •Děpoltovice - Mezirolí, Nivy •Hájek - Nejda •Hroznětín - Bystřice, Kfely, Odeř, Ruprechtov, Velký Rybník •Pila •Sadov - Bor, Lesov, Podlesí, Stráň •Stanovice - Dražov, Hlinky •Stružná - Nová Víska, Žalmanov •Šemnice - Dubina, Pulovice, Sedlečko •Velichov - Nová Kyselka, Radošov 1,2 •Zaniklé obce - Dlouhá, Lipoltov, Lochotín, Mlýnská, Pastviny, Stará Ves
V pořadí pátá autorova kniha nabízí sedmnáct příběhů z prostředí Karlových Varů. Ty známější, jako byl příběh Georga Puppa, zakladatele dynastie hoteliérů nebo Ulriky, životní lásky básníka Goetha, doplnil autor o nové podrobnosti. K těm méně známým příběhům patří utajená svatba generála Vlasova s německou zdravotní sestrou Adelaidou Biellenbergrovou 13. dubna 1945 v karlovarské vile Margareta. Málo známý je také příběh lásky 64letého Gustava Bechera a 20leté Crescentie Doile. Kniha popisuje, jak se utvářelo soužití karlovarské komunity Čechů a Němců, Čechů a Židů i Čechů a Rusů. Na 192 stranách nabízí staré fotografie o proměně karlovarských promenád, ulic a nejstarších domů.
Kniha obsahuje historii a dobové fotografie obcí, které byly v minulosti součástí Karlových Varů. Jde o Andělskou Horu, Dalovice, Březovou, Hory, Jenišov, Kolovou, Mírovou, Otovice, Všeborovice a Vysokou. Poslední obcí je zaniklé Podhoří, které bylo v roce zasypáno Velkou loketskou výsypkou. Kniha volně navazuje na předcházející titul Karlovarská předměstí (1), líčící historii současných karlovarských čtvrtí, Rybáře, Stará Role, Tuhnice, Drahovice, Bohatice, Doubí, Dvory, Čankov, Sedlec, Rosnice, Hůrky, Počerny, Cihelny, Tašovice a Olšová Vrata. Jak autor uvádí, všech těchto 27 obcí a městských částí tvořilo mezi lety 1930 až 1939 tzv. “Velké Karlovy Vary“, které měly 90 655 obyvatel. Jejich nejvýchodnější lokalitou byl Stichlův mlýn u Andělské Hory, na západě Jalový Dvůr, na severu Čankov a na jihu Březová. Jedna z kapitol knihy Karlovarská předměstí 2 uvádí historii psího hřbitova Katzenholz u Otovic, který sloužil od roku 1911. Unikátní jsou také fotografie z výstavby přehrady v Březové.
Kniha vrací čtenáře o století zpátky. Do doby, kdy středem pozornosti a obdivu byli v Karlových Varech lázeňští šviháci. Elegáni jakými byli hrabě Stroganov z Petěrsburgu, princ Camil Rohan (s počtem 57 pobytů v lázních) nebo z místních šviháků baron Johann Schöneck, kterému v New Yorku přezdívali Baron of Coney Island. Autor při popisu módy šviháků užívá slovník krejčích, aby přiblížil pojmy jako trenchcoat, redingot, covercoat a další. Nejvíce stránek je v knize věnováno oblíbeným lokálům a vyhlášeným výletním místům, které odnesl čas. Na starých fotografiích z přelomu 19. a 20. století je kultovní bufet „matka Vindobona“, zaniklé tančírny Toscana, Olympia, Gejzírpark a pivnice Kufr. Kniha připomíná i máloznámé karlovarské rodáky, jako byl malíř Jan Václav Petter či hollywoodský kameraman Franz Planer. Ve výčtu zaniklých tradic uvádí Slavnosti květů, jaterní verše i Kurlisty. Mezi pojmy, na které byl zdejší patriot hrdý, popisuje karlovarskou snídani a kávu z vřídelní vody nebo zaniklá řemesla jako byli karlovarští cínaři, puškaři, jehláři a brusiči vřídlovce. Kniha o 192 stranách vyšla nákladem 1000 výtisků. serial.kv@seznam.cz
Příběhy devíti nejznámějších karlovarských rodin, jejichž členové se nejvíce zasloužili o věhlas a rozvoj města Karlovy Vary. Jednotlivé kapitoly se jmenují: Puppové, Becherové, Knollové, Mattoniové, Bayerové, Moserové, Weberové, Burešové a Nejdlové. Popisují příběhy zakladatelů tradice hoteliérů, výrobků křišťálovéhéo skla, likéru Becher,oplatek, kteří se střídali jako starostové a vlivní podnikatelé města.
