Miloš Hlávka Livres

Ztracené dítko avantgardy - i tak by šlo s trochou nadsázky charakterizovat osud Miloše Hlávky. Smyslem této publikace není snaha dělat z Hlávky básníka velikosti Seiferta, Nezvala či Holana, nýbrž napravení určité křivdy a zpřístupnění jeho literárního odkazu dnešní čtenářské generaci (tím spíše, že v Hlávkově literární pozůstalosti jsou i práce dodnes nevydané - např. právě sbírka Písně na rozloučenou, překvapením mohou být ale i Hlávkovy neznámé prózy z 30. let). Knihu doplňuje obrazová příloha a zasvěcená studie Tomáše Vučky, vymezující Hlávkovo místo v kontextu české literatury.

Erich Kästner ist vielen als Autor von Kinder- und Jugendbüchern bekannt, doch er verfasste auch zeitkritische Romane. Der 1931 entstandene Roman Fabian thematisiert den moralischen und geistigen Verfall in einer politisch schwierigen Zeit. Kästner zeigt, wie politischer und moralischer Verfall der Gesellschaft eng miteinander verbunden sind. Fabian, ein arbeitsloser Germanist, wandert durch Berlin auf der Suche nach Arbeit und Kontakten. Dabei begegnet er Menschen, die ihn ausnutzen wollen, und sieht, wie seine Freundin sich prostituiert, um Schauspielerin zu werden. Sein bester Freund begeht Selbstmord aufgrund einer banalen Bemerkung. Ein Erfinder möchte seine schädlichen Erfindungen zurücknehmen, was scheitert. Die Stadt ist im Zerfall, die Menschen leben in einem hoffnungslosen Labyrinth. Fabian, ein Außenseiter und Moralist, beobachtet sarkastisch die menschliche Korrumpierbarkeit und Gewissenlosigkeit. Kästner nutzt scharfe Satire, etwa bei einer Tombola mit Nahrungsmitteln als Preisen oder bei der Pöbelei als Abendunterhaltung. Die bissigen Beschreibungen der Menschen, wie die des Redakteurs Müntzer, der sein Gewissen "chloroformiert" hat, verdeutlichen die Falschheit der Verhältnisse. Der Roman bietet zeitkritische Beobachtungen, die auch heute relevant sind, und thematisiert die menschliche Schwäche, die Falschheit zu erkennen, aber nichts dagegen zu unternehmen.

Dans La Soirée avec Monsieur Teste, Valéry explique pourquoi, à la recherche du succès littéraire, auquel il aurait pu légitimement aspirer suivant le voeu de ses amis, il a préféré autre chose. La recherche du succès entraîne nécessairement une perte de temps : "Chaque esprit qu'on trouve puissant commence par la faute qui le fait connaître. En échange du pourboire public, il donne le temps qu'il faut pour se rendre perceptible..." M. Teste est un homme qui a mieux employé son temps : "J'ai fini par croire que M. Teste était arrivé à découvrir des lois de l'esprit que nous ignorons. Sûrement, il avait dû consacrer des années à cette recherche : plus sûrement, des années encore, et beaucoup d'autres années avaient été disposées pour mûrir ses inventions et pour en faire ses instincts. Trouver n'est rien. Le difficile est de s'ajouter ce que l'on trouve." Tel était bien sans doute le programme ambitieux que s'était assigné Valéry lui-même à l'époque où il rédigeait cette fameuse Soirée avec Monsieur Teste.

Lyrický román českého básníka o problémech dospívání a prvních milostných zmatků. Chlapcova rodina, kde otec projevuje málo taktu při výchově syna, zatuchlé prostředí gymnázia, maloměsto se svojí pokřivenou morálkou - to vše hrdiny zraňuje a nutí ke vzpouře. Jak nabývá prvních, často trpkých zkušeností, ztrácí svou bezbrannou přecitlivělost, ale neztrácí víru v krásu života a věčné mládí. Doslov napsal Josef Brukner. 15. vydání.

Epos. Třebaže v prvním plánu dominuje milostný příběh mezi Helenou, Jindřichem a lyrickým subjektem, těžiště Kormorána leží v pnutí mezi dvěma duševními a mentálními principy, ztělesňovány na jedné straně automobilovým závodníkem Jindřichem a na druhé straně zasněným vypravěčem. Vstupuje ale také do vstahu vypravěče a Heleny.

Dramatický život slavného tanečníka líčí jeho manželka, kterou jako začínající maďarskou baletku Romolu de Pulszky Nižinskij poznal během třítýdenní plavby do Argentiny. Závěrečná poznámka: Miloš Hlávka.

Hra Prinz Friedrich von Homburg, vznikla v letech 1809–1811 jako jeden z vrcholů německé i světové dramatiky, premiéra byla 3. října 1821 ve Vídni. České druhé, pozměněné vydání. Drama mladistvého prince-generála, který se proviní z milostné roztržitosti proti vojenské kázni vítězstvím v bitvě a je paradoxně, jako hrdina, odsouzen vojeským tribunálem k trestu smrti.

Veselohra milostného souboje mezi letcem a děvčetem z hor, která nutí k přemýšlení, jak uvést do souladu šílenou mužskou touhu vpřed a stále rychleji, tento neodvratný civilizační pud, často tragický, s milostnou přitažlivostí země. Hlávka vidí lásku jako vzněcovatelku života, ale nepřehlíží, jak se dovede zavěsit na křídla tomu, kdo jde za nějakým posláním.

Epos. Třebaže v prvním plánu dominuje milostný příběh mezi Helenou, Jindřichem a lyrickým subjektem, těžiště Kormorána leží v pnutí mezi dvěma duševními a mentálními principy, ztělesňovány na jedné straně automobilovým závodníkem Jindřichem a na druhé straně zasněným vypravěčem. Vstupuje ale také do vstahu vypravěče a Heleny.

Komedie poctěná hlavní cenou Melantricha v roce 1940 dává nahlédnout do rušného života i do duše věčně neklidných, roztoulaných „světáků“ ze Stach, artistů, hudebníků a obchodníků, které vábí svět a zaroveň poutá láska k rodné půdě.

Kronikářský román z Bavorského lesa, kde pověry, zbožnost a zvyky jsou typicky šumavské. Živá, s krajinou a osudy lidí pevně spjatá próza s přísným pohledem na socální bezpráví.

Jak málo pražanství je v naší dramatice! A proto nás dojímá Goldoniho benátčanství srdce i ducha a vybízí k následování. Jak osudově je spjata s rodným městem tvorba tohoto Benátčana (...) Na jednom benátském náměstíčku blízko jeho divadla stojí jeho pomník. Opírá se o hůl, majedruhou ruku za zády, usmívá se blahovolně a podšitě na ten shon a rej okoIo. Právě tak i na jevišti Benátské maškarády. – Jsme o dvě stě let starší, promiňte, pane Goldoni, říkají mu postavy – a on se usmívá. M.H.

Epos. Třebaže v prvním plánu dominuje milostný příběh mezi Helenou, Jindřichem a lyrickým subjektem, těžiště Kormorána leží v pnutí mezi dvěma duševními a mentálními principy, ztělesňovány na jedné straně automobilovým závodníkem Jindřichem a na druhé straně zasněným vypravěčem. Vstupuje ale také do vstahu vypravěče a Heleny.

Epos. Třebaže v prvním plánu dominuje milostný příběh mezi Helenou, Jindřichem a lyrickým subjektem, těžiště Kormorána leží v pnutí mezi dvěma duševními a mentálními principy, ztělesňovány na jedné straně automobilovým závodníkem Jindřichem a na druhé straně zasněným vypravěčem. Vstupuje ale také do vstahu vypravěče a Heleny.