Olga Sixtová Livres

Kniha kolektivu domácích i zahraničních odborníků na dějiny knihtisku, hebrejskou typografii či židovské dějiny vychází k pětisetletému výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze (1512). Pražské hebrejské tisky vynikají především v 16. století svou typografickou úpravou a výzdobou a například ilustrovaná pesachová hagada z roku 1526 bývá znalci hebrejské typografie pokládána za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih vůbec. Autoři se zabývají například dějinami a vývojem hebrejského tisku v Čechách a na Moravě, spoluprací latinských a českých tiskařů v počátcích hebrejského knihtisku v Praze, přechodem mezi rukopisnou a tištěnou knihou, jidiš knihtiskem na našem území či cenzurou hebrejských knih. Napsáno v anglickém jazyce.

Diese Ausgabe präsentiert die deutsche Übertragung neben dem französischen Originaltext mit den farbigen Zeichnungen des Autors. Als Übersetzungshilfe und Einladung, die bekannte Erzählung neu zu entdecken. Als der Berufspilot und Schriftsteller Antoine de Saint-Exupéry 1943 den »Kleinen Prinzen« erfand, konnte er nicht ahnen, welch gewaltiger Erfolg sein Büchlein werden sollte. Die philosophisch-poetische Geschichte vom kleinen Prinzen, der auf der Suche nach Freunden allerlei seltsame Planeten bereist, übt ungebrochene Faszination aus. Sie ist ein Plädoyer für Menschlichkeit, das in über 240 Sprachen und Dialekte übersetzt worden ist.

Průvodce expozicí Židovského muzea v Praze. Osudy Židů v českých zemích tvoří významnou součást českých národních dějin i důležitou kapitolu dějin židovského národa v diaspoře. První část historické expozice, umístěná v Maiselově synagoze, pokrývá rozsáhlé období od počátků osídlení v 10. století až po konec vlády Marie Terezie roku 1780 a zahrnuje území současné České republiky - tedy Čechy, Moravu a menší část historického Slezska.... celý text

Now in paperback, Fredric Jameson’s most wide-ranging work seeks to crystalize a definition of ”postmodernism”. Jameson’s inquiry looks at the postmodern across a wide landscape, from “high” art to “low” from market ideology to architecture, from painting to “punk” film, from video art to literature.

Již pátý svazek nově zpracovaných rukopisů zlomků významné české knihovny. Jedná se o velmi pestrý soubor, mj. o staroslovanské (hlaholské i cyrilské) zlomky, zlomky jazykově české, německé i latinské, materiály k dějinám jednoty bratrské v Polsku, jakož i hebrejské a orientální fragmenty. Publikace je opět vybavena několika rejstříky. Vychází ve spolupráci s Národním muzeem (v půlce listopadu 2016).

Rukopis knihy sedadel kolínské synagogy, která byla vedena hebrejským písmem v jidiš a obsahuje přes čtyři sta majetkových a dlužních vkladů na sedadlech i zápisů týkajících se donací synagogálního příslušenství, nám umožňuje proniknout do struktury a administrativy židovské komunity v Kolíně, ale i do života českého židovstva vůbec. V záznamech se odrážejí morální standardy a zvyklosti obce a detaily intimnějšího charakteru vypovídají i o rodinných vztazích a vazbách. Jedná se o první zpřístupnění archiválie takového typu v češtině, které je tím významnější, že čtenáře zavádí do období pro židovské obyvatelstvo přelomového (od vydání takzvaného familiantského zákona Karla VI. roku 1727 přes hrozbu vyhnání Židů z Čech ve čtyřicátých letech do josefínských reforem

Obrazový průvodce, který chce veřejnosti přiblížit tuto unikátní památku z roku 1639 a její bohatou malířskou výzdobu. Nástěnné malby ze 17. století, které tu byly během nedávné rekonstrukce odkryty, představují nejstarší a nejucelenější příklad východoevropské tradice výzdoby synagog v České republice a svým významem daleko přesahují její hranice. Textová část se zabývá historií stavby a maleb i jejich symbolickým obsahem.Kolektiv autorů, fotografie Dana Cabanová a Petr Kliment

Kniha kolektivu domácích i zahraničních odborníků na dějiny knihtisku, hebrejskou typografii či židovské dějiny vychází k pětisetletému výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze (1512). Pražské hebrejské tisky vynikají především v 16. století svou typografickou úpravou a výzdobou a například ilustrovaná pesachová hagada z roku 1526 bývá znalci hebrejské typografie pokládána za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih vůbec. Autoři se zabývají například dějinami a vývojem hebrejského tisku v Čechách a na Moravě, spoluprací latinských a českých tiskařů v počátcích hebrejského knihtisku v Praze, přechodem mezi rukopisnou a tištěnou knihou, jidiš knihtiskem na našem území či cenzurou hebrejských knih. Vychází v české i anglické mutaci.