Mlada Holá Livres

Kniha obsahově vychází z konference „Pomocné vědy historické v současné historiografii a archivnictví“, která byla uspořádána u příležitosti 230. výročí vzniku stolice diplomatiky, numismatiky, heraldiky a starožitností, prvního pracoviště pomocných věd historických na univerzitě, a 50. výročí ustavení katedry pomocných věd historických a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Konference, kterou katedra uspořádala společně s Národním archivem a ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy, vyvolala nečekaný zájem odborníků a představila nejnovější výsledky bádání v oblasti pomocných věd historických a nauky o pramenech, ukázala funkci pomocných věd historických v současném historickém bádání a v archivní práci a zároveň zmapovala hlavní střediska výuky a pěstování těchto disciplín v České republice i v sousedních zemích.

Téma holdovacích cest do slezské metropole, jimiž se autorka zabývá již několik let, shrnula do jednolité publikace, v níž nejen poskytuje cenné informace o průběhu a zákulisí (trasa, délka pobytu, podoba slavností atd.) těchto cest jednotlivých českých panovníků na sklonku středověku a počátku novověku, ale shrnuje i obecně problematiku tohoto symbolického aktu. Diachronický pohled na podobu jednotlivých "vjezdů" českých králů do Vratislavi poskytuje také zajímavý odraz historického vývoje ve sféře státoprávní, náboženské a kulturní. Kniha je opatřena bohatou obrazovou přílohou a edicí několika dobových dokumentů spjatých s panovnickými holdy ve Vratislavi.

Rechnungen des Kollegs der Böhmischen Nation der Prager Universität aus den Jahren 1541–1611 stellen eine einzigartige Quelle dar, und zwar im (mittel)europäischen Kontext. Sie ermöglichen nämlich, einer ganzen Reihe von weiteren Fragen zum Funktionieren von Studentenkollegien in der Frühen Neuzeit nachzugehen. Sie geben nicht nur die direkt mit der Verwaltung, dem Wirtschafen und dem Alltag des Kollegs verbundenen Ausgaben und Einnahmen wieder, sondern ermöglichen zudem das Kennenlernen der damaligen Kommunikationsstrategien der Karlsuniversität und ihrer Repräsentanz.

Die Herrscher aus dem Hause Luxemburg, die über ein Jahrhundert in der europäischen Politik aktiv waren, sind beliebte Themen der Historiografie. Besonders der römische Kaiser und böhmische König Karl IV. zieht Aufmerksamkeit auf sich. Seine Söhne, Wenzel IV. und Sigismund, sind bekannt, während Johann, der dritte Sohn, weitgehend in Vergessenheit geraten ist. Dies ist teilweise auf seine kurze Lebenszeit zurückzuführen; Johann starb kurz vor seinem 26. Geburtstag. Er erhielt von seinem Vater den Titel Herzog von Görlitz und trat in der politischen Arena in den späten 1380er Jahren auf. Während des folgenden Jahrzehnts war er sowohl in seinen Herrschaftsgebieten als auch am Hof König Wenzels IV. aktiv. Sein Einfluss geriet jedoch in Vergessenheit, da er in eine turbulente Zeit fiel, geprägt von Wenzels Absetzung und den aufkommenden Reformationsbewegungen, die zur hussitischen Revolution führten. Johanns Rolle in der Geschichte von Görlitz und Umgebung wurde erst von Historikern der Aufklärungszeit wiederentdeckt. Diese Publikation zielt darauf ab, Johanns Schicksal und seinen Einfluss in den ersten zwei Jahrzehnten von Wenzels Herrschaft zu beleuchten. Der Fokus liegt auf der Machtgestaltung, dem Görlitzer Hof und seinem Auftreten am Prager Hof, sowie auf den Beziehungen zwischen den Söhnen Karls IV. Eine Übersicht über die heute noch vorhandenen Schriftstücke Johanns ist ein wesentlicher Bestandteil des Textes.

Předkládaná kniha se zaměřuje na dosud málo probádanou problematiku profesorů pražské utrakvistické univerzity v pozdním středověku a raném novověku, konkrétně v období od definitivního prosazení kališnického charakteru Karlova učení v 50. letech 15. století po jeho převzetí jezuity v roce 1622. Na základě analýzy typově různých pramenů, v souladu s nejnovějšími metodologickými proudy a v komparaci s podobnými zahraničními projekty zkoumá terminologii spojenou s danou profesí, předpoklady jejího výkonu, sociální, geografickou, národnostní či konfesijní skladbu vyučujících pražské univerzity, jejich vzdělanostní curricula, samotné pedagogické i další působení na univerzitě, každodennost profesorů včetně jejich hmotného zázemí a jejich paralelní či následné kariéry po opuštění Karolina. Dále se soustředí na jejich knihovny, literární činnost, různé formy mecenátu či kontakty s evropskou obcí učenců. Rovněž zkoumá okolnosti úmrtí profesorů a místa jejich pohřbů. Nedílnou součást monografie tvoří přílohy, z nichž nejrozsáhlejší obsahuje biogramy takřka dvou set zkoumaných osobností.

Kniha sleduje více než dvousetletou historii pěti studentských kolejí pražské univerzity (koleje Českého národa, Nazaretské, Litevské, Rečkovy a Laudovy). Postihuje různé aspekty svázané s jejich vznikem a fungováním v pozdním středověku a raném novověku. Analyzovány byly především okolnosti založení pražských studentských kolegií i jejich hmotné zabezpečení, správa i každodennost. Komparace okolností založení jednotlivých kolegií dokládá odlišné přístupy a částečně též zájmy jejich fundátorů a mecenášů.

Královský majestát se uplatňoval při různých příležitostech a rozličnými způsoby, z nichž některé se svým opakováním ritualizovaly (korunovace, přijímání lenních slibů a holdů, slavnostní vjezdy do města, pohřby apod.). Škála reprezentace panovnické důstojnosti a moci však byla mnohem širší a pestřejší. A právě některým jevům či okamžikům, kdy se splendor maiestatis uplatnil, je věnována tato kniha. Publikace obsahuje 26 příspěvků, které se dané problematiky dotýkají z různých hledisek a v odlišných časových úsecích. Nejvíce studií se zabývá dobou vlády Lucemburků, která tvoří též stěžejní díla profesora Františka Kafky, k jehož poctě byla celá kniha napsána.

U příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., se 25 domácích i zahraničních badatelů zaměřilo na zkoumání různých forem panovnické reprezentace v písemné kultuře ve středověku. První blok byl věnován každodennosti a formám reprezentace na panovnickém dvoře, přičemž téma bylo sledováno jak ve vazbě na konkrétní vládce, tak i v širším komparativním rámci. Další oddíl se zaměřil na vnímání královského majestátu optikou současných i následujících generací, a to zejména pohledem autorů narativní, naučné či kazatelské literatury. Do poslední části byly zahrnuty příspěvky věnované různým oblastem panovnické správy a problémům úředních písemností ve středověku.