Autor je přímo zosobněním pojmu poeta doctus, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Protože je utvářen nejen rozsáhlým vzděláním, ale i vytříbenou invenčností. Sám se považuje za konkretistu, což znamená, že v zárodku jeho tvorby nalezneme vztah k Mallarméovi a jeho Vrhu kostek. Básník rozmisťuje osamělá slova na bílé ploše a vytváří tak mnohočetnou spleť možných, zřejmých i zaujatých významů. To není spekulace, ale originálně promyšlená a invenční básnická tvorba. Tedy - poezie par excelence.
Publikace představuje intermediální díla ostravské výtvarnice Dáši Lasotové (* 1951), jež od 80. let 20. století tvoří významnou součást severomoravského konceptuálně zaměřeného umění, pro něž se vžilo pojmenování slezský koncept. Kniha obsahuje tři nedávné cykly autorčiných intermediálních prací; v úplnosti Čtení Zeyera, není-li to Machar, který lze řadit k tzv. nalezené poezii (found poetry), a ukázky z Osmisměrek a z cyklu proláží Čtení v obraze. Studii Jakuba Guziura, která prostřednictvím kulturněhistorické kontextualizace vymezuje místo autorčina díla v dějinách poválečného západního a českého umění, doplňuje souhrnná úvaha o autorčině tvorbě z pera kurátora a teoretika Jiřího Valocha.
Publikace doprovází retrospektivní výstavní projekt Milan Lasota a Dáša Lasotová – Pět slov pouze jako vzpomínka (Důl Michal, Ostrava, 15.5. – 16.6. 2019).
Jedna věta každý den roku 2018. Cyklus Revolver revue. Svazek širšího knižního projektu. Vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase.
K současné (post)kultuře lze přistupovat jako k zásobárně obrazů, jež vznikly v průběhu hry s uznávanými kulturními hodnotami zosobněnými umělci a jejich díly. Tato kniha esejů se zabývá obrazy amerického modernistického básníka Ezry Pounda, které se objevily v různých, nejen uměleckých médiích od padesátých let 20. století do dnešních dnů. Text „Obchodované obrazy“ zkoumá takové, jimiž je zdobeno spotřební zboží. Esej „Pound beatový, bitý a obdivovaný“ se soustřeďuje na obrazy Pounda v poválečné americké kontrakultuře, u Allena Ginsberga, Lawrence Ferlinghettiho a Charlese Bukowského.
Dalším tématem jsou obrazy Pounda v hudební tvorbě: například v písni „Desolation Row“, kterou Bob Dylan uvedl tuto personu do populární hudby, i v dalších skladbách odlišných žánrů od indie rocku, emo a post-moderního popu ke cool jazzu. Esej „Pound s komiksovou bublinou“ se zabývá básníkovými obrazy v komiksech. Text „Prozaické poundoptikum“ se týká literatury, přičemž Poundovy obrazy se nevyskytují pouze v životopisných a historických prózách, ale rovněž v kriminálních, detektivních a konspiračních příbězích, post-modernistických vyprávěních a vědecké fantastice.
Esej „Netvoři a dramatikové“ je o obrazech Pounda v dramatických a scénických dílech a pojednává i o jeho antisemitismu, podpoře Mussoliniho a soudním jednání, jehož výsledkem byla básníkova dlouholetá internace v Nemocnici sv. Alžběty pro choromyslné zločince.
REVOLVER /UT TEXTURA POESIS/ je rozsáhlá sekvence tzv. konkrétních básní rozvíjející koncept vizuálního eseje, který autor představil v práci VIZUÁLNÍ ESEJ / VISUÁLNÍ ESEJ (Praha: Trigon, 2016). Obě díla spojuje ústřední téma: procesuální zkoumání rozhraní mezi vizuálním (okamžitým) a verbálním (sekvenčním).
Z hlediska umělecké tradice je možné REVOLVER řadit ke konkrétnímu umění; lze ho ostatně vnímat jako svéráznou poctu konkrétismu šedesátých let 20. století. Jedná se ovšem o dílo nutně spadající do tzv. nového (tj. digitálního) konkretismu, resp. jeho varianty, která tematizuje odlišné médium uměleckého vyjadřování. Nakolik digitální prostředí proměňuje vnímání uměleckého díla může čtenář posoudit sám, porovná-li tištěnou podobu REVOLVERU s jeho elektronickou verzí.
Soubor vyšel v 50 neprodejných výtiscích a elektronicky. Ke stažení zde: https://pdf.osu.cz/kvv/22280/revolver-jako-obraz-a-basen/
Původní česká publikace mapuje dráhu jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob především z problematiky obrazu a jeho významovosti. Andrew Kelly v úvodu katalogu k výstavě Dylanových výtvarných prací napsal: „Dylana posuzujeme především jeho hudebním dílem; nevnímáme ho jako umělce v nejširším významu, kterým skutečně je.“ Kniha se proto neomezuje pouze na Dylanovy obrazy básnické, věnuje se rovněž obrazům filmovým a výtvarným. Zamýšlí se nejen nad uměleckým obrazem jako základním prvkem Dylanovy poetiky, ale i nad obrazy jeho persony, které představují důležitou součást umělcovadíla.
Vizuální poezie na pomezí esejistického žánru. Sbírka je tvořena textovými fragmenty a básnickými konfiguracemi, uspořádanými do gestických básní a typokaligrafií, které jsou pro Guziurovu autorskou tvorbu typické.
První původní publikace o Bobu Dylanovi z pera českého kritika představuje dílo jednoho z vůbec nejvlivnějších umělců naší doby v širších souvislostech. Ačkoliv je Dylan neodmyslitelně spojen s americkou populární kulturou, jeho vliv sahá mnohem dále. Esej se zaměřuje na mnohovrstevnou alegorickou píseň Desolation Row z revolučního alba Highway 61 Revisited. Mýtus Boba Dylanapromýšlí různé odpovědi na otázku, co nám může Dylan říci o současné kultuře a co nám současná kultura sděluje o Dylanovi.
