Jarmila Bednaříková Livres

Kolektivní dílo pracovníků Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně navazuje na velice úspěšnou práci J. Bednaříkové Stěhování národů, jež vyšla již ve dvojím vydání. Jestliže tato kniha se zabývala především dějinami západní a jižní Evropy mezi 3. a 8. stoletím a zkoumala postupné pronikání Germánů na území říše západořímské, právě vydávané dílo se zaměřuje na toto období (někde až po zlom tisíciletí) ve východní Evropě, na Balkáně a v Přední Asii. Líčí postup slovanských kmenů na Balkán a jejich šíření až hluboko na území říše Byzantské, arabskou expanzi do Přední Asie a do Egypta a rovněž i vnitřní změny v Byzanci náporem těchto útočníků způsobené. Obdobně jako v díle Stěhování národů zaměřili se i zde autoři zvláště na proces christianizace a právní vývoj v průběhu této dramatické epochy.

a treatise on the great migration period in EuropeVelkým kladem práce je to, že autorka se nespokojila jen s vylíčením barvitých a napínavých událostí, ale soustředila se též na skutečnosti, které rozhodovaly o dalším evropském vývoji: na šíření křesťanství, které se stalo základem celé evropské kultury, a na formování nového společenského uspořádání, feudalismu. Kniha určená pro širší čtenářský okruh, ale zakládající se na vlsatní autorčině badatelské práci, znamená jak velký přínos odborný, tak poutavý čtenářský zážitek.

Dějepis : pravěk a starověk : učebnice : vzdělávací oblast Člověk a společnost. "Doporučujeme pro 6. ročník základní školy nebo primy víceletého gymnázia"

Autorka známá svými pracemi o stěhování národů nebo historií Franků se ve své knize soustředí na původ Hunů, jejich kulturu a způsob života, sleduje jejich vpády na území římské východní říše, spolupráci se západořímskou říší, která však neměla dlouhého trvání, kulturu a život na území hunské říše, vývoj západořímské říše v 5. století n. l., průběh bitvy na Katalaunských polích roku 451, jež znamenala zastavení hunské invaze, přibližuje osudy Attily a Flavia, vývoj v hunské a západořímské říši po smrti těchto výrazných osobností i hunskou tradici v evropské minulosti a současnosti. Vpády Hunů do Evropy, jejich vztahy s oběma částmi římské říše, osudy dvou význačných osobností; hunského vládce Attily a západořímského politika a vojevůdce Flavia Aetia. Krize a poslední období existence západořímské říše.

Práce pojednává o krizi římské říše ve 3. stol. n. l., sleduje její řešení reformami tzv.dominátu a hodnotí výsledky těchto reforem.Zabývá se změnami v pozdně antické společnosti i náboženství a vztahy mezi římským impériem a barbarskými kmeny. Vyslovuje se také k možným příčinám přežití římského Východu.

Novelistická prvotina mladé autorky (nar. 1952) rozvíjí příběh dvou mladých lidí z moravského městečka, kteří svádějí boj s maloměšťáctvím a lidskou lhostejností.

Kniha, navazující na dva úspěšné předchozí autorčiny svazky věnované stěhování národů, tentokrát představuje germánské obyvatele raně středověké Skandinávie jako účastníky jedné z největších migrací v historii. Zamýšlí se nad příčinami vikinských výbojů a rozsídlení, sleduje vývoj královské moci, roli družiny a starších institucí, jako byly sněmy (thingy) ve vývoji severské státnosti, sjednocování jednotlivých vývojových center v Dánsku, Norsku a Švédsku. Tzv. Vikingové v knize nevystupují jen jako dobyvatelé, ale také jako zemědělci, obchodníci, řemeslníci, umělci, mořeplavci a objevitelé, kteří nejednou dopluli až do tzv. Vinlandu. J. Bednaříková vychází především z údajů antických a raně středověkých pramenů o germánském severu (Skandinávii) od doby Tacitovy po kronikáře Adama z Brém. Na konkrétních příkladech ukazuje, co doba vikinských výbojů znamenala pro tehdejší Evropu, věnuje se vztahu skandinávských Germánů k původnímu obyvatelstvu zemí, které napadali, a akulturaci těchto bojovníků. Autorka porovnává hlavní rysy vikinské doby s charakteristickými rysy tzv. velkého stěhování národů, hledá obecné příčiny vzniku velkých migrací a epoch intenzivních výbojů a pokouší se rekonstruovat myšlení a etiku vikinské doby.

Podzimní čas mocné říše čerpá svůj námět z jedné z nejdramatičtějších i nejromantičtějších etap světových dějin, z doby kdy vyvrcholilo velké stěhování národů. Vyprávění se přitom snaží ponořit do atmosféry dávno minulého času co možná nejhlouběji. jedna z největších bitev starověku svedená na proslulých Katalaunských polích. Román je také pohledem do nitra člověka neurovnané doby.

Práce brněnské autorky, docentky dějin na Masarykově univerzitě, navazuje do jisté míry na její úspěšné Stěhování národů. Tentokrát se v ohnisku zájmu ocitá bezesporu nejvýznamnější i nejznámější z velkých etnik éry stěhování národů – Frankové. Pohled na dějiny tohoto národa, který zcela mimořádným způsobem ovlivnil běh evropských dějin, umožňuje vlastně zamyšlení nad samotnými kořeny dnešní Evropy. V centru zájmu J. Bednaříkové je především kultura a náboženství Franků. Centrální událostí, jedním z klíčových okamžiků evropských dějin vůbec, je křest franského vládce Chlodvíka, k němuž došlo kolem roku 500. Významu této události, jejímu místu v kontextu evropských dějin, četným otázkám a interpretacím s ní spojeným se v knize dostává zasloužené pozornosti. Ke slovu přichází hojnost dobových pramenů a dokumentů. Dalšími tématy jsou například sněmy franské církve a jejich význam, legendy, dědictví antiky v kultuře Franků. Kniha J. Bednaříkové představuje další podstatný příspěvek k poznávání kulturních a duchovních základů našeho kontinentu.