Michal Bauer Livres

Kniha přináší výhradně vzpomínky členů rodiny spisovatele Jana Čepa: jeho sester Anny, Anděly, Žofie a Ludmily, bratra Václava, synovce Václava, neteře Aleny a dcery Kláry. Vzpomínková část je doplněna texty editora, v nichž je čtenářům předložena jedna z možných recepcí Čepova uměleckého univerza. Součástí knihy je i rozsáhlý soubor unikátních fotografií, na nichž je zachycen život Jana Čepa od dětství v rodných Myslechovicích až do stáři v Paříži. Fotografie zachycují též členy jeho rodiny myslechovické i pařížské a joho četné přátele. Každý vzpomínkový text v knize a každá fotografie přináší svébytný obraz Čepova světa.

Básnická sbírka obsahuje verše zabývající se tématem krize lidské existence, plynutí času, rysů proměnlivosti i integrity jedince pokoušející se hledat opory ve světě, jehož konstantou je nejistota, dále vědomí smrtelnosti a obava z marnosti a zbytečnosti lidské činnosti. Básně také odrážejí pokus o postižení smyslu uměleckých projevů člověka, zejména literárních, výtvarných a hudebních, jako eventuální možnosti vzdoru vůči existenciální nejistotě. I z tohoto důvodu básně doplňují jako ilustrace obrazy významného českého surrealistického malíře Josefa Istlera, od jehož narození uplynulo nedávno 100 let.

Skupina Ra patří společně se Skupinou 42 k nejvýznamnějším literárně-výtvarným seskupením v české kultuře 40. let 20. století. Její tvorbě přitom dosud nebyla věnována soustavná pozornost, a schází tedy monografie syntetizující recepci této skupiny. Přítomná edice nabízí reprezentativní výbor z básnické tvorby Skupiny Ra a Edice Ra (zastoupeni jsou autoři jako Zdeněk Šel, Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc, Otta Mizera). Připomenuty tak jsou stěžejní sborníky 40. let – Roztrhané panenky, A zatím co válka a stejnojmenný sborník Skupina Ra. Ediční část doplňuje výtvarný doprovod, který nabízí souhrn relevantních děl Václava Zykmunda, Josefa Istlera, Bohdana Laciny, Viléma Reichmanna, Václava Tikala či Miloše Korečka. Antologii jako u ostatních svazků ediční řady Skrytá moderna uvádí studie: zde z pera literárního historika Michala Bauera, který se tvorbě Skupiny Ra už věnoval v předmluvách a doslovech ke knihám Zdeňka Lorence Pít z kterékoliv strany, Nocležna pro romantismy a Kontinent nikoho. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR. – 4. svazek Edice Skrytá moderna

Soubor literárněhistorických studií zabývajících se dobou přelomu 40. a 50. let 20. století.

Publikace otevírá formou dílčích sond otázky klíčové pro téma literárního transferu. Reflektuje problematiku překladu a roli překladatele, věnuje se českým překladům anglické a americké literatury v posledních třech dekádách i recepci české literatury v Bulharsku a bulharské literatury u nás po roce 1989. Jednotlivé kapitoly monografie se zabývají rovněž projektem Tschechische Bibliothek ve vztahu k otázce kánonu, transferem orálnosti ve frankofonních literaturách, podílem literárních a kulturních periodik na recepci cizích literatur či rolí paratextu při čtení literárního díla. Tematizována jsou rovněž filmová zpracování povídky Milana Kundery „Falešný autostop“, neboť právě adaptace mohou podstatným způsobem ovlivňovat to, co je v centru zájmu autorů a autorek této monografie – život literárního díla v zahraničním kontextu.

Soubor děl prozaika, básníka a literárního kritika Zdeňka Lorence (1919–1999) z konce třicátých let a z let čtyřicátých.

Vyprávění o životě obyvatel východoafrické Ugandy se soustřeďuje zejména na děti a možnosti vzdělání mladé populace. Mladí čeští učitelé strávili čtyři měsíce ve vesnici v jižní části Ugandy, vzdálené 60 km od hlavního města Kampaly. Ve zdejší střední škole vyučovali angličtinu a ekonomii. Popisují zdejší poměry a zkušenosti ze školství. Ugandské školy trpí nedostatkem učitelů, počet dětí neúměrně roste důsledkem polygamie, která je nedílnou součástí místních kulturních zvyků a funguje zejména u chudší a méně vzdělané populace. Navštíví své "na dálku adoptované dítě" a seznámí se s celou jeho rodinou. Mezinárodní projekt "Adopce na dálku" umožňuje vzdělání mnoha africkým sirotkům a dětem z velmi chudých rodin.

Kniha literárního historika Michala Bauera se dělí na recepční a dokumentární část. První část obsahuje studii, která se zaměřuje na recepci Halasova díla od jeho smrti v roce 1949 do počátku 90. let 20. století, přičemž největší pozornost je věnována 50. létům, kdy se projevily spory o jeho práci. Autor se snaží ukázat, jak se vyvíjely recepční diskursy po Halasově úmrtí a po Štollově referátu o poezii. Vychází především z archivních dokumentů, materiálů rodiny básníka, zápisů z kronik obcí a dobových publikací. Bauerova studie navazuje na práce Ludvíka Kundery, který se Halasovým dílem zabýval do jeho smrti a nezmapoval polemiky po roce 1949. Druhá část knihy má ediční charakter a zahrnuje 200 kondolencí, které obdržela Halasova vdova Dr. Libuše Halasová po jeho smrti. Tyto kondolence pocházejí od významných osobností umění a veřejného života konce 40. let. Kniha obsahuje také obrazovou přílohu s fotografiemi Halase a osobností, které se věnovaly jeho dílu, a audio CD s nahrávkami z archivních fondů Českého rozhlasu.

Poúnorový Svaz československých spisovatelů (SČSS) byl založen v březnu 1949 jako náhrada za zrušené organizace. Nejvyšším orgánem byl sjezd, který se měl konat každé tři roky, avšak toto usnesení nebylo nikdy naplněno. II. sjezd, odložen kvůli politickým událostem, se uskutečnil až na jaře 1956, po XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, který přinesl kritické reflexe sovětské minulosti a mírné uvolnění v kulturním životě. Protokoly z tohoto sjezdu, na rozdíl od dalších, dosud nebyly souborně publikovány. Edice literárního historika Michala Bauera nyní zpřístupňuje všechny referáty a diskusní vystoupení, vycházející ze stenografických záznamů z Literárního archivu. Tyto záznamy jsou konfrontovány s dobovými periodiky a interními brožurkami, což ukazuje, že v Literárních novinách byly otištěny cenzurované texty, což zkreslovalo historické vnímání. Poprvé se tak čtenářům dostávají autentické příspěvky, které reflektují snahu spisovatelů o překonání dogmatismu a vystoupení proti cenzuře. Kniha obsahuje také dobové fotografie a jmenný rejstřík, doplněný o analýzu souvislostí sjezdových vystoupení. Vychází za podpory GA ČR v rámci grantového projektu.