Milan Šotek Livres

Cabaret Calembour je autorským divadlem trojice Šotek - Orozovič - Suchý z Tábora, jehož prostřednictvím si odskakují "z velké na malou": tedy z velké činohry k poetice divadel malých forem a k tradici českého literárního kabaretu. Samozřejmostí se stala živá hudba Orchestru Calembour, hrající výhradně melodie Igora Orozoviče, "girls" nejen pro pánské oko - Lucie Polišenská, Klára Suchá a Kristýna Farag, a v neposlední řadě důraz na slovní ekvilibristiku. V rámci oslav desáté sezóny naděluje soubor sobě, svým divákům i prvočtenářům, ze kterých se diváci třeba teprve rekrutují, to nejlepší, co v letech 2008 - 2018 vzniklo: tedy všechno! Kdo si zakvidoulí s kompletním vydáním her, písňových textů a žertovných výstupů Cabaretu Calembour, ten jistě sezná, že malé formy jsou opět ve formě.

Sedm veselých moderních pohádek, ve kterých vystupují draci. Může se princezně stýskat po zabitém drakovi? Na co potřebují ježibaby dračí krev? A jak velká musí být dračí sluj, aby se do ní vešla tříhlavá saň? O těchto i dalších perličkách z dračího života se můžete dočíst v legračních pohádkách. Příběhy vyšly také v rozhlasové verzi v pořadu Hajaja. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Jiskřivý, zábavný, působivý román dá v jevištní verzi zazářit dámské i pánské části souboru Činohry ND a inteligentní humor, jímž Austenová strhuje čtenáře už dvě stě let, do divadla přiláká ženy… i muže. Ostatně, jak známo, žádný muž se neobejde bez ženušky. Premiéra 24. listopady 2016 v Národním divadle v Praze.

Knížka s předmluvou Jaroslava Vostrého tvoří svérázný pendant k výboru Kabaret Eduarda Basse (edice Disk malá řada – svazek 13.), jehož editorem je právě Milan Šotek. Hry se slovy a tanci obsahují pět dramatických textů, které v rozmezí let 2008–2012 napsal mladý autor (*1985) buď pro vlastní autorské divadlo Cabaret Calembour (Borůvčí, Sukna, Plejtvák), nebo na objednávku profesionálních scén, pro konkrétní herce a inscenátory (Tajemství Žlutého hřbetu pro Divadlo A. Dvořáka Příbram a Nový bleší cirkus pro Studio Ypsilon). Všechny texty tedy dopředu počítaly s jevištní realizací. Autor v nich rozvíjí poetiku divadel malých forem i českého literárního kabaretu s jeho důrazem na slovní ekvilibristiku, v zásadě však vždy znovu a znovu tradici mimu a mimování – odtud ony „tance“ v názvu knížky. Soubor uzavírá a v kabaretu ukotvuje 12 písňových textů a 6 příležitostných „zřídkadel“.

Dvaadvacet v češtině dokončených komedií V. K. Klicpery (1792–1859) inspirovalo Milana Šotka (* 1985) k napsání hravé variace Mlynářova opička (premiéra 25. května 2017 ve Stavovském divadle, režie Štěpán Pácl), jejíž text najdete v této knížce, ale také ke zkoumání „klicperovského rezervoáru situací, postav a motivů“, které pojednává o základních elementech Klicperova veseloherního světa, jako jsou jazyk, herectví, způsob vedení zápletky atd. – ale vlastně i komedie jako takové.

Dvaadvacet v češtině dokončených komedií V. K. Klicpery (1792–1859) inspirovalo Milana Šotka (*1985) k napsání hravé variace Mlynářova opička (premiéra 25. května 2017 ve Stavovském divadle, režie Štěpán Pácl), jejíž text najdete v této knížce, ale také ke zkoumání „klicperovského rezervoáru situací, postav a motivů“, které pojednává o základních elementech Klicperova veseloherního světa, jako jsou jazyk, herectví, způsob vedení zápletky atd. – ale vlastně i komedie jako takové. Talent dramaturga a dramatika, čerstvého uměleckého šéfa činohry Národního divadla v Brně, je rozepjat, jak sám říká, mezi velkou činohru a malé formy. Vedle dramaturgické praxe v „kamenných“ divadlech (Olomouc, Divadlo na Vinohradech, Národní divadlo v Praze), soustředěné na českou a středoevropskou dramatiku, věnuje se Milan Šotek jako autor, textař a herec populárnímu Cabaretu Calembour, který už za studentských let založil se svými spolužáky z DAMU Igorem Orozovičem a Jiřím Suchým z Tábora. Držiteli Ceny Alfréda Radoka za Nejlepší původní českou hru roku 2013 vyšel v Nakladatelství KANT knižní výbor dramatických textů Hry se slovy a tanci.

Kniha se zaměřuje na nové vydání příručky Jak se dělá kabaret? (1917) od Bassy, která představuje unikátní pohled na umění 'malých forem' z perspektivy aktivního kabaretiéra. Čtyřicetistránkový text, který členové Červené sedmy s nadsázkou označovali jako 'Korán', je doplněn dalšími Bassovými úvahami o 'lehké múze'. V rámci kabaretní praxe 'Basse teoretika' nahlédneme do dvou jeho kabaretních aktovek, Opuštěné a Náhrdelníku. Bassa rozebírá oblíbené formy duševní zábavy, jako je divadlo a varieté. Divadlo se zaměřuje na jednotný dojem večera, zatímco varieté nabízí pestrost a extrémy, ale často se stává povrchním. Publikum, unavené mechanickými efekty, hledá nový formát, který by spojoval duchovní kvality divadla s rozmanitostí varieté. Kabaret se tak objevuje jako intimní a kulturní divadlo, které se snaží vyhovět těmto požadavkům. Tato definice shrnuje rozmanité složky, které mohou být pro diváky i odborníky matoucí. Kabaret si musí vytvořit vlastní podmínky a přizpůsobit zahraniční formy českému kontextu, aby získal skutečný význam a hodnotu.