Roman Joch Livres

Životní osudy a ideové hodnoty dvou významných konzervativních osobností: Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana.

Kniha kromě informací o americkém konzervativním hnutí seznamuje čtenáře s dílem jednoho z nejoriginálnějších amerických myslitelů Franka S. Meyera. Jeho přínos rozvoji konzervativního myšlení je představen prostřednictvím ostrých polemik či dialogů s dalšími mysliteli, kteří ovlivňovali osud západní civilizace. Meyerovy texty jsou doplněny originálním příspěvkem spoluautora Romana Jocha, který do předváděného souboje duchovních proudů vstupuje s komentářem a s vlastní polemikou.

Autoři Jan Kust a Roman Joch si postavili laťku hodně vysoko, protože pojednání o nejvyšší justiční instanci kolébky konzervativněliberální demokracie je tématem, které v českém literárním prostředí traktováno dosud nebylo. Na své si tak přijdou nejen milovníci anglo - americké právnické literatury, ale i milovníci dějepisů významných institucí, které utvářely a utvářejí dějiny naší civilizace, mezi něž Nejvyšší soud USA bezesporu patří. Dějiny soudu zvaného SCOTUS nebyly vždy dějinami hrdosti, neboť jako vrchol jedné ze tří složek federální moci v USA moci soudní, justice, ingeroval SCOTUS a činí tak dodnes, k interpretaci ústavních zákonů americké federativní republiky, a v průběhu dějin tak činil někdy značně politicky (causa Dred Scott versus Sanford z r. 1857, kdy judikoval ve prospěch otrokářství a jeho šíření). Druhá polovina 20. století již představila SCOTUS ve světle ústavního obhájce lidských a občanských práv a je úžasné, že řadu z těchto stěžejních a přelomových kauz najdeme v textu této publikace. Předkládaná studie je určena nejen právníkům, ale všem milovníkům práva jako svojí podstatou multidisciplinárního odvětví, a vychutnají si ji jak naši soudci, advokáti, právní dějepisci, tak i politologové a všichni, kdo mají rádi americkou právní kulturu, stejně jako ti, kdo k ní mají poměr kritický.

Pojednání o spravedlnosti války v Iráku z hlediska tradičního západního křesťanského učení o spravedlivé válce.

Murray identifikoval čtyři podmínky potřebné k tomu, abychom mohli svůj život považovat za dlouhodobě šťastný: pevná rodina, přátelé nebo fungující sousedská komunita, náboženství (nebo filozofie, která jej nahrazuje) a práce, která nás naplňuje. Hmotné zabezpečení je důležité, pokud nám pomáhá vést takový život. Sociální programy, které se pokoušejí kteroukoliv z těchto institucí nahradit, se nakonec ukážou jako destruktivní. Ch. Murray je autorem kontroverzním, jeho knihy vyvolávají bouřlivé a protikladné reakce, je předmětem ideologických útoků a profesionální kritiky stejně jako vysokého obdivu. Předmluvou vybavil Roman Joch.

Autor, bývalý poradce premiéra Nečase, jenž proslul svým výrokem po tzv. atentátu na prezidenta Klause a následným vyhazovem, v knize píše o své práci poradce, co jí předcházelo a co bylo jejím obsahem. Uvádí názory a postoje, které prosazoval, a co ho vedlo k napsání blogu "Atentát to nebyl" s dnes již notoricky známou frází "ufňukaná kremlofilní bába". Rozepisuje se o následných reakcích a na závěr se zamýšlí nad tím, kam směřuje česká pravice. Kniha poodhaluje zákulisí české politiky a je aktuální především v době, kdy je stále více občanů znechuceno celkovou situací v naší zemi.

Publikácia je záznamom diskusie medzi Romanom Jochom, Matúšom Petríkom a Martinom Thomayom, ktorá sa uskutočnila 4. decembra 2003 v Konzervatívnom inštitúte M. R. Štefánika v Bratislave. Moderátorom diskusie bol Jaroslav Daniška, spolupracovník Konzervatívneho inštitútu. Je pre slobodu dobrá aktívna zahraničná politika alebo naopak izolacionistická alebo nonintervencionalistická zahraničná politika? Je dobré, aby krajina primárne strážila svoju slobodu, ale sekundárne aj slobodu spriatelených krajín, predovšetkým v rámci vlastnej civilizácie, alebo má primárne a zároveň výhradne chrániť iba svoju slobodu? To je iba niekoľko otázok, odpovede na ktoré sa snažili v diskusii hľadať Roman Joch z pohľadu konzervatívca na jednej strane a Matúš Petrík a Martin Thomay z pohľadu libertariánov na strane druhej.

Publikace obsahuje texty ze semináře Centra pro ekonomiku a politiku z 8. září 2011 a další zajímavé doplňkové texty. "Válka proti terorismu by neměla být zneužívána k omezování individuálních svobod, pokud to není nezbytně nutné. Autoři: Jakl Ladislav; Eichler Jan; Joch Roman; Bureš Oldřich; Robejšek Petr; Kuras Benjamin; Kohout Pavel; Bernau Patrick; Loužek Marek; Vilímek Petr; Mareš Miroslav; Duřpektová Eva; Lavička Václav; Heger Lubomír; Stroukal Dominik

Pchjongjang vodí mezinárodní společenství už léta za nos: v roce 1994 slíbil zastavit svůj jaderný program výměnou za potravinovou a energetickou pomoc, v roce 2002 obnovil provoz jaderných reaktorů a v říjnu 2006 provedl první jaderný test. Jako už několikrát v minulosti, Severní Korea požaduje potravinovou pomoc pro své obyvatelstvo hladovějící v důsledku tuhé zimy, povodní a neúrody. Světový potravinový program OSN opět přislíbil vyjít Pchjongjangu vstříc a jako i v několika letech předchozích mu potraviny dodat. Tato pomoc však nepomůže těm skutečně hladovým a trpícím, nýbrž naopak utuží moc režimu nad nimi; toho režimu, jenž je tou největší příčinou jejich utrpení. Skutečná pomoc hladovějícím totiž naopak vyžaduje vyvinutí účinného tlaku na změnu režimu, či alespoň změn u jeho priorit a charakteru.