The town of Longyearbyen in the high Arctic is the world's northernmost settlement. Here, climate change is happening fast. It is clearly seen and sensed by the locals; with higher temperatures, more rain and permafrost thaw. At the same time, the town is shifting from state-controlled coal production to tourism, research, and development, rapidly globalizing, with numerous languages spoken, cruise ships sounding the horn in the harbor, and planes landing and taking off. Zdenka Sokolickova lived here between 2019-2021, and her research in the community uncovered a story about the conflict between sustainability and the driving forces of politics and economy in the rich global North. A small town of 2,400 inhabitants at 78 degrees latitude north on the Norwegian archipelago of Svalbard, Longyearbyen provided a unique view into the unmistakable relationship between global capitalism and climate change. The Paradox of Svalbard looks at both local and global trends to access a deep understanding of the effects of tourism, immigration, labor, and many other elements on the trajectory of the climate crisis, and whether anything can be done to reverse them.
Zdenka Sokolíčková Livres





Kyber a eko
- 240pages
- 9 heures de lecture
Digitální technologie v environmentálních souvislostech Jaké jsou vzájemné vazby mezi intenzitou života v zajetí technologií a vším, co kvůli nim ztrácíme? Titulním přispěvatelem publikace je německý psychiatr Manfred Spitzer, autor bestsellerů Digitální demence a Kybernemoc!. K dalším patří sociolog Václav Bělohradský se studií o internetu a jeho dopadech na naši hermeneutickou kompetenci, kulturní antropolog Martin Soukup shrnující důsledky šíření digitálních technologií na Papui Nové Guineji, pastevec ovcí Jeremiáš Havranu s manifestem na téma postarchaismu, kyberšábesu a dřevního hackerství, kulturoložka Jana Karlová s tématem proměn našich domovů a měst a Zdenka Sokolíčková s analýzou souvislostí stále více digitalizovaného života a globálních procesů přehřívání/ochlazování na poli kultury a identity.
Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky. Je rozdělena do tří celků: první shrnuje a hodnotí dosavadní vývoj v oboru ekologické etiky (antropocentrické versus neantropocentrické koncepce) a ústí ve formulaci postoje nazvaného pokorný antropocentrismus; druhý pojednává o fenoménu takzvaného znovuzakouzlení světa na základě rozboru díla Maxe Webera a třetí nese název Přijetí závazku vůči životu a je syntézou učení Alberta Schweitzera a Hanse Jonase. Pokorný závazek vůči světu má být pro současnou západní společnost vodítkem k ekologicky odpovědnému uvažování o člověku jako faktoru proměn na tváři Země. -- zdroj: www.kosmas.cz --
Katalog sbírky Galerie Sokolíček
- 176pages
- 7 heures de lecture