David Peroutka Livres

Autor sleduje vývoj karmelitánské mystičky a pokouší se načrtnout její duchovní životopis, přičemž vychází z důkladného studia jejích vlastních spisů. Plasticky tak vyvstávají jednotlivé etapy duchovního zrání, které jsou charakteristické prohlubováním vztahu s Kristem i proměnami jejího života modlitby. U světců nejde především o to, abychom obdivovali jejich výjimečnost. Jak prohlásil jeden z papežů 20. století, každý svatý je Božím slovem pro svou dobu. A můžeme dodat, že někteří svatí, především mystikové a učitelé církve, jsou Božím slovem „nadčasovým“ – promlouvají se stejnou živostí ke stále novým generacím. Jsou nám darováni proto, abychom v jejich životě pozorně vnímali všechno to, co tvoří i náš život: jejich zápasy a obdarování, krize a nová obrácení, zkrátka život z víry, naděje a lásky, který činí z obyčejných lidských daností a kulis „něco krásného pro Boha“. Terezie k nám promlouvá s vřelostí starší sestry ve víře a dokáže čtenáře nadchnout pro cestu objevování Pramene.

V aristotelské ontologii má pojem schopnosti (dynamis, potentia) klíčový význam. Aristotelés při rozpracování teorie schopností začíná u běžných vlastností, jakými jsou např. hořlavost, křehkost či stavitelský um, čili o tzv. ‚kinetické potence‘. Autor sleduje, jak Aristotelés a jeho následovníci schopnosti definují a jakou ontologickou analýzu kinetických schopností tato filosofická tradice nabízí. Obdobné úvahy ovšem rozvíjela v řadě posledních desetiletí i analytická filosofie, proto autor aktualizuje aristotelské nauky průběžným srovnáváním se základními myšlenkami soudobých teorií ‚dispozičních‘ vlastností (schopností). Originalita aristotelská tradice však netkví jen ve vypracování pojmu kinetických potencí, nýbrž dále v přechodu k potencím receptivním, tj. v přenosu pojmů potence a akt do nauk o podstatě a o jsoucnu jako takovém. Autor sleduje, jak Aristotelés přepracoval starší myšlenku látkového principu právě aplikací pojmu dynamis na látku, a dále jak Tomáš Akvinský pomocí pojmů potence a aktu vypracoval svou nauku o esenci a bytí.

Studie si klade za cíl systematicky poznat lidskou bytost a její základní struktury z ryze filosofických hledisek. Zdá se, že základní lidskou zvláštností je jakási „podvojná“ povaha člověka, kterému připisujeme jednak charakteristiky tělesného rázu, a jednak charakteristiky, které bychom nazvali „duševními“, „mentálními“ nebo někdy i „duchovními“. Jak vysvětlit tento podvojný charakter lidské osoby? Publikace zkoumá nejen problém vztahu duše a těla, nýbrž i řadu jiných, souvisejících otázek: problém smyslového a rozumového poznání, smyslového a duchového rázu lidské afektivity, otázku po místu člověka v univerzu apod.

Přítomná kniha není jen volnou sbírkou duchovních úvah, nýbrž postupným uvedením do meditace a kontemplativního způsobu života. Mezi naše témata patří zacházení s tělem, meditační ztišení těla i duše. Dále je řeč o vnitřním uzdravení, které je plodem meditace, avšak zároveň i předpokladem pro její prohloubení. Smyslem této cesty je sjednocení s Bohem ve vnitřním mlčení. Osvobozující vnitřní mlčení se ovšem netýká jen času meditace, nýbrž celého našeho každodenního života. Znamená nebýt stravován vlastními úpornými myšlenkami, ale být otevřen pro skutečnost, vnímat, žít v přítomném okamžiku, v Boží přítomnosti. Vnitřní mlčení se stává hlubokým pokojem a svobodou ducha tváří v tvář životním těžkostem.

Od 60. let dvacátého století se v rámci analytické filosofické tradice, jejímž domovem je převážně anglosaský svět, bouřlivě rozvíjí dříve marginalizovaná metafyzika. K ústředním námětům této tzv. analytické metafyziky náleží problematika významu modálních výrazů: nutnosti, možnosti, nemožnosti a nahodilosti. Tyto modality se vyskytují v celé řadě kontextů: od nejširšího kontextu, jenž určuje, co je konzistentně myslitelné, po užší užití v diskusi o podmínkách svobody či v rámci problematiky fyzické zákonitosti. Rozlišujeme tedy různé interpretace modalit, které analytická metafyzika nechápe jen jako jazykové výrazy, nýbrž jako významné kategorie skutečnosti v nejširším smyslu. Snaha o zachycení významu těchto výrazů přináší alespoň částečnou odpověď na to, co existuje. Předkládaná kniha je pokusem zprostředkovat čtenáři výsledky filosofického bádání v oblasti analytické metafyziky na poli modalit. Krom chuti pustit se do poměrně náročného tématu a snad základní znalosti logiky nepředpokládá žádné speciálnější filosofické vzdělání. Je určena zájemcům o filosofii z řad odborníků i širší veřejnosti.