Focusing on Chechen society and ethno-psychology, this book delves into the roots of Chechen nationalism and the violent historical interactions with Russia. It specifically examines the second Russo-Chechen campaign, the resulting terrorist acts in Moscow and Beslan, and the broader violence in the North Caucasus. Drawing on extensive research, it contextualizes recent conflicts within cultural, social, and political shifts, while addressing issues like Jihadism and the effects of Moscow's controversial normalization policies.
This book argues that the existing scholarship on asymmetric conflict has so far failed to take into account the role of socio-cultural disparities among belligerents. In order to remedy this deficiency, this study conceptualizes socio-cultural asymmetry under the term of asymmetry of values. It proposes that socio-cultural values which are based upon the codes of retaliation, silence, and hospitality – values which are intrinsic to honor cultures , yet absent from modern institutionalized cultures – may significantly affect violent mobilization and pro-insurgent support in that they facilitate recruitment into and support for insurgent groups, while denying such support to incumbent forces. Utilizing Russia's counterinsurgency campaigns in the First and Second Chechnya Wars as an empirical case study, this study explains how asymmetry of values can have an effect on the dynamics of contemporary irregular wars.
Tato kniha, první svého druhu v české i světové odborné literatuře, je pokusem o analýzu historie i nejnovějších násilností v Čečensku a na severním Kavkaze, a to v širším kontextu kulturních, společenských a politických změn v tomto regionu i v celém Rusku.
Zabývá se konfliktem v Čečensku jako komplexním fenoménem - jak vznikl a jak se vyvíjel v důsledku pohnuté historie rusko-čečenských a šířeji vzato rusko-kavkazských vztahů, politických peripetií a rozdílných náboženství. Autor nahlíží tento konflikt z perspektivy sociální antropologie - zkoumá organizaci čečenské společnosti a z minulosti přetrvávající svébytné jevy, které přispěly k vyhrocení konfliktu a jeho pokračování. Zaměřuje se tedy na rozbor čečenské společnosti s jejími ustálenými mechanismy rodově-klanové i teritoriální soudržnosti, cti a krevní msty a zabývá se rovněž fenoménem čečenského nacionalismu.
Autor v knize podává rovněž přehled dějin rusko-čečenských vztahů, které zasazuje do regionálního kavkazského rámce, aby tak mohl lépe vysvětlit období konfrontace, které nastalo záhy po rozpadu Sovětského svazu. Především se však zaměřuje na léta druhé rusko-čečenské válečné kampaně a následných teroristických útoků v Moskvě, Beslanu a jinde a šíření násilí po celém severním Kavkaze, k němuž začalo docházet zhruba od poloviny minulého desetiletí.
Koncem roku 2011 uplynulo již dvacet let od rozpadu Sovětského svazu. Zatímco patnácti svazovým republikám v rámci SSSR bylo mezinárodní uznání garantováno, autonomním republikám ani autonomním oblastem v rámci jednotlivých svazových republik se již výsady mezinárodního uznání jejich samostatnosti nedostalo. Velmi heterogenní etnická i náboženská struktura populace, podpořena mnoha historickými křivdami a množstvím autonomních subjektů, vedla k tomu, že rozpad SSSR probíhal nejproblematičtěji v oblasti jižního Kavkazu. Tento region se stal počátkem devadesátých let 20. století dějištěm mnoha ozbrojených konfliktů. Dvěma z nich, konfliktům v Abcházii a Jižní Osetii, se věnuje tato publikace.
Monografie se zabývá otázkou ázerbájdžánské komunity v Íránu, největší etnojazykové menšiny v hranicích této Islámské republiky, jejíž evoluci zkoumá v kontextu bezpečnostní architektury kaspicko-středovýchodního areálu. Pro bližší pochopení této ve světové odborné literatuře téměř neprozkoumané problematiky text obsahuje představení etnické a náboženské identity íránských Ázerbájdžánců, turkofonní komunity, jejíž většina se hlásí k ší'itské odnoži islámu. Zaměřuje se rovněž na historický vývoj této komunity v Íránu se zvláštním zaměřením na poslední dvě desetiletí, a analyzuje aktuální situaci v regionu s akcentem na emancipační hnutí etnických Ázerbájdžánců v Íránu. Z mezinárodního hlediska je v textu rozebrána pozice klíčových lokálních i mimoregionálních mocností, které jsou pro bezpečnost Islámské republiky Írán důležité, a jejich vztah k íránským Ázerbájdžáncům a Íránu samotnému se zvláštním zaměřením na bezpečnostní problematiku.
Organizovaný zločin je fenoménem, který pro miliony lidí po celém světě představuje primární existenční hrozbu a který významně stěžuje život milionům dělších. V postmoderní společnosti se projevuje nejen na úrovni lokální, ale s prohlubující se globalizací i mezinárodní či spíše transnacionální.
Skupina expertů na problematiku organizovaného zločinu předkládá studii, ve které se zabývá aktuálním vývojem zločineckých organizací v Evropě i jinde ve světě (Camorra, Ndrangheta, Yakuza a další), stejně jako nejnovějšími jevy souvisejícími s působením organizované kriminality. Kniha je strukturována podle vybraných zemí, kde již tradičně organizovaná kriminální uskupení působí, Poslední kapitola je věnována velmi aktuálnímu problému - námořnímu pirátství.
Pojem terorismus se pevně usídlil v našem každodenním životě. Ačkoliv Česká republika v současné době nečelí útokům teroristů, neznamená to, že bychom byli proti tomuto nebezpečí zcela imunní. Tento poznatek stál u zrodu sborníku, který si klade za cíl analyzovat terorismus jako novodobý fenomén a popsat jeho podoby v různých částech světa. Publikace vhodným způsobem doplňuje mezeru v české odborné literatuře. Představuje zdařilou symbiózu teoretických informací, podaných čtenářsky atraktivní formou, a dílčích případových studií. Tři z textů knihy jsou publikovány v angličtině, všechny ostatní jsou v češtině.
