Petr Kitzler Livres

Focused on the renowned historical figure, this narrative delves into the complexities of their life and the pivotal events that shaped their legacy. It explores key relationships, significant challenges, and the broader societal impacts of their actions. Rich in detail, the book provides a nuanced portrayal that highlights both triumphs and failures, offering readers a deep understanding of the character's motivations and the era they influenced. This compelling account invites readers to reflect on the enduring relevance of their contributions.

Ve spise Mučedníkům se Tertullianus obrací na křesťany, kteří ve vězení očekávají mučednickou smrt, a snaží se je povzbudit, aby vytrvali ve svém odhodlání a nebáli se pro Boha zemřít. Pro tento jeho záměr se však zcela nehodila ani jedna z klasických literárních forem, které předepisovala antická tradice, tedy ani „útěcha“ (consolatio), ani „povzbuzení“ (exhortatio). Tertullianus proto obě formy smísil, podle starobylé rétorické tradice sahající až k Aristotelovi a detailně propracované Quintilianem je doplnil o „pohanská“ exempla, charakteristický motiv filosofické diatriby, a vytvořil tak žánr nový, specifický a křesťanský, jejž někteří badatelé neváhají počítat mezi nejpůsobivější díla svého druhu z celého starověkého křesťanství.

První reprezentativní výbor z latinských a řeckých textů se zaměřuje na raně křesťanské mučedníky, kteří se v prvních třech stoletích nenechali odradit od své víry a postavili se oficiální římské moci. Svazek obsahuje přes dvacet významných martyrologických spisů, vzniklých převážně ve 3. a 4. století, a zahrnuje různé narativní postupy, které se objevují v nejstarších hagiografických vyprávěních. Tyto texty zahrnují stručné zprávy, jako jsou acta martyrum (např. Akta mučedníků ze Scilli, Akta Iústína a dalších), a detailnější vyprávění o umučení, tzv. passiones (např. Umučení Polykarpa, Dopis obcí v Lyonu a ve Vienne). Dále je zde zahrnuta „první křesťanská biografie“ – Život Cyprianův jáhna Pontia, která využívá antickou rétoriku. Kniha obsahuje literárně historickou studii Jiřího Šubrta, vysvětlující poznámky, bibliografie, rejstříky a barevnou obrazovou přílohu. Svazek, připravený pracovníky „Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty“ při UP v Olomouci, osloví historiky, teology, religionisty i širší veřejnost se zájmem o duchovní dějiny evropské kultury. Překlady z latinských a řeckých textů provedli Iva Adamková, Pavel Dudzik a Petr Kitzler.

Spis raného latinského autora a zakladatele latinské theologie Tertulliana z Kartága je jediným dochovaným starověkým pojednáním o antických hrách. Jde o výjimečný historický dokument, který je také úvodem do Tertullianova myšlení i brilantního jazyka. Dvojjazyčné latinsko-české vydání.

Spis Zrození tragédie z ducha hudby z roku 1872 (nové, Nietzschem přehlédnuté vydání vyšlo v roce 1886 pod upraveným názvem Zrození tragédie. Aneb: řectví a pesimismus) představuje Nietzschovu první knihu, kterou vydal jako profesor klasické filologie v Basileji. Ze všech Nietzschových děl, jež byla během jeho života vydána, vzbudila tato kniha zřejmě největší ohlas: tento zájem byl ovšem převážně kriticky odmítavý, zveřejnění knihy Nietzscheho trvale připravilo o akademickou pověst a autor sám se od ní později v podstatě distancoval. Nietzsche v ní výsostně literární formou bez jakéhokoli standardního vědeckého aparátu formuluje svou slavnou „artistní metafyziku" založenou na duplicitě apollinství a dionýství, které se spojují v díle antické tragédie jakožto nejvyšší formě umění: tragédie i tragický mýtus nakonec zaniká vlivem sókratovského vědeckého optimismu, jehož – z Nietzschovy perspektivy zhoubné a rozkladné – působení stojí i v základech naší moderní kultury. Nietzschova kniha, silně ovlivněná jeho tehdejším nadšením pro Schopenhauerův pesimismus a hudbu Richarda Wagnera, se následně stává jedním z kanonických kulturněfilosofických textů, který po více než sto letech vychází v novém českém překladu.

Sborník k životnímu jubileu předního českého medievalisty, kodikologa Pavla Spunara. Příspěvky se věnují rozmanitým tématům z oblasti středověké kultury, latinské i starší české literatury či kodikologie

Kniha je věnována Tertullianovi z Kartága (3. stol. po Kr.), jednomu z prvních latinsky píšících raně křesťanských autorů, a jeho názorům na lidskou duši, jež byly do značné míry ovlivněny stoicismem. První studie se zabývá Tertullianovým pojetím lidské duše jako těla svého druhu (corpus sui generis); druhá zkoumá jeho představy o původu a předávání této tělesné duše, jež je v posledku „odnoží“ (tradux) duše Adamovy, z rodičů na jejich potomky. Kniha je doplněna exkursem o traducianismu v rané církvi a českým překladem vybraných kapitol Tertullianova spisu De anima.

Cílem knihy je poprvé uceleně představit české odborné veřejnosti jeden z prvních latinsky psaných raně křesťanských hagiografických textů, slavné Umučení svatých Perpetuy a Felicity (Passio sanctarum Perpetuae et Felicitatis), a zejména jeho recepci v písemnictví rané církve, a to od doby jeho sepsání na počátku 3. století po století páté, kdy v dílech Aurelia Augustina a jeho pokračovatelů zájem o tento spis vrcholí. Toto vyprávění obsahovalo řadu revolučních či potenciálně podvratných prvků, jež byly v rozporu s dobovými sociálními i teologickými konvencemi. S průběhem doby tak byla stále častěji pociťována potřeba normalizovat tyto aspekty původního textu, díky nimž sice získal svou proslulost, ale jež v nových dobových historických i teologických kontextech pozvolna přestaly odpovídat měnícímu se ideálu svatosti. Kniha, již lze na obecné úrovni chápat rovněž jako sondu do způsobu, jak se v průběhu doby měnil koncept svatosti ruku v ruce se změněnou nábožensko-historickou situací a jak na tuto změnu reagovaly církevní autority, je doprovozena českým překladem všech Augustinových i pseudo-Augustinových kázání na svátek obou mučednic.