Petr Kitzler Livres

Ve spise Mučedníkům se Tertullianus obrací na křesťany, kteří ve vězení očekávají mučednickou smrt, a snaží se je povzbudit, aby vytrvali ve svém odhodlání a nebáli se pro Boha zemřít. Pro tento jeho záměr se však zcela nehodila ani jedna z klasických literárních forem, které předepisovala antická tradice, tedy ani „útěcha“ (consolatio), ani „povzbuzení“ (exhortatio). Tertullianus proto obě formy smísil, podle starobylé rétorické tradice sahající až k Aristotelovi a detailně propracované Quintilianem je doplnil o „pohanská“ exempla, charakteristický motiv filosofické diatriby, a vytvořil tak žánr nový, specifický a křesťanský, jejž někteří badatelé neváhají počítat mezi nejpůsobivější díla svého druhu z celého starověkého křesťanství.

Druhý díl výboru ze starověkých martyrologií nese podtitul Výbor z latinské a řecké martyrologické literatury 4. a 5. století. Svazek obsahuje překlady celkem 13 latinských a řeckých textů vzniklých ve 4. a 5. století. Jejich hlavními hrdiny jsou opět ženy a muži, kteří pro své náboženské přesvědčení neváhali podstoupit mučení a smrt. Uspořádal a k vydání připravil Petr Kitzler, z řeckých a latinských originálů přeložili Iva Adámková, Pavel Dudzik a Petr Kitzler, úvodní studie Jiří Šubrt.

Spis raného latinského autora a zakladatele latinské theologie Tertulliana z Kartága je jediným dochovaným starověkým pojednáním o antických hrách. Jde o výjimečný historický dokument, který je také úvodem do Tertullianova myšlení i brilantního jazyka. Dvojjazyčné latinsko-české vydání.

Der vorliegende Sammelband enthält Beiträge, die auf einer patristischen Konferenz präsentiert wurden. Diese fand am 7. und 8. November 2008 in Olmütz statt und wurde vom Zentrum für die Arbeit mit patristischen, mittelalterlichen und renaissancezeitlichen Texten sowie der Theologischen Fakultät der Universität Palacký in Olmütz organisiert. Die Konferenz richtete sich an ein breites Publikum aus akademischen und Forschungsbereichen, Doktoranden und Studierenden, die ihre Interessensgebiete, Ansätze und Methoden aus philosophischer, theologischer, historischer oder literarischer Perspektive vorstellten. Thematisch war die Konferenz nicht eingegrenzt, jedoch wurden vorläufig drei Bereiche vorgeschlagen: antike philosophische und literarische Motive bei frühchristlichen Autoren, Theologie und Spiritualität frühchristlicher Autoren sowie frühchristliche Liturgie und Ikonografie. Aus den insgesamt sechsundzwanzig präsentierten Beiträgen wurden zwölf für die Veröffentlichung überarbeitet, was den Sammelband zu einer wertvollen Darstellung der aktuellen Arbeit von patrologischen Forschern der jüngeren Generation in Tschechien, Mähren und der Slowakei macht. Der Leser findet darin einen interessanten interdisziplinären Blick auf das frühe Christentum in seiner breiten chronologischen und thematischen Vielfalt.

Extrait : Nous aurons fait un grand pas en ce qui concerne la science esthétique, quand nous en serons arrivés non seulement à l’induction logique, mais encore à la certitude immédiate de cette pensée : que l’évolution progressive de l’art est le résultat du double caractère de l’esprit apollinien et de l’esprit dionysien, de la même manière que la dualité des sexes engendre la vie au milieu de luttes perpétuelles et par des rapprochements seulement périodiques. Ces noms, nous les empruntons aux Grecs qui ont rendu intelligible au penseur le sens occulte et profond de leur conception de l’art, non pas au moyen de notions, mais à l’aide des figures nettement significatives du monde de leurs dieux. C’est à leurs deux divinités des arts, Apollon et Dionysos, que se rattache notre conscience de l’extraordinaire antagonisme, tant d’origine que de fins, qui exista dans le monde grec entre l’art plastique apollinien et l’art dénué de formes, la musique, l’art de Dionysos...

Sborník k životnímu jubileu předního českého medievalisty, kodikologa Pavla Spunara. Příspěvky se věnují rozmanitým tématům z oblasti středověké kultury, latinské i starší české literatury či kodikologie

Cílem knihy je poprvé uceleně představit české odborné veřejnosti jeden z prvních latinsky psaných raně křesťanských hagiografických textů, slavné Umučení svatých Perpetuy a Felicity (Passio sanctarum Perpetuae et Felicitatis), a zejména jeho recepci v písemnictví rané církve, a to od doby jeho sepsání na počátku 3. století po století páté, kdy v dílech Aurelia Augustina a jeho pokračovatelů zájem o tento spis vrcholí. Toto vyprávění obsahovalo řadu revolučních či potenciálně podvratných prvků, jež byly v rozporu s dobovými sociálními i teologickými konvencemi. S průběhem doby tak byla stále častěji pociťována potřeba normalizovat tyto aspekty původního textu, díky nimž sice získal svou proslulost, ale jež v nových dobových historických i teologických kontextech pozvolna přestaly odpovídat měnícímu se ideálu svatosti. Kniha, již lze na obecné úrovni chápat rovněž jako sondu do způsobu, jak se v průběhu doby měnil koncept svatosti ruku v ruce se změněnou nábožensko-historickou situací a jak na tuto změnu reagovaly církevní autority, je doprovozena českým překladem všech Augustinových i pseudo-Augustinových kázání na svátek obou mučednic.