Dan Faltýnek Livres

Kniha představuje problematiku nulových kategorií ve vědeckých popisech a především v popisu jazyka. Výklad je uvozen obecným představením tématu nuly a nulových kategorií, popisuje historické souvislosti zavedení nuly v matematice, postavení nuly mezi ostatními čísly a především její běžné užívání a rozdíly v interpretaci matematických operací s nulou oproti jiným číslům, v souvislosti s tím se dotýká i přístupů k výuce nuly v matematice. Jádrem knihy je popis nulových kategorií v jednotlivých plánech jazyka, od fonetického, přes morfologický, syntaktický a textový: kniha ukazuje procesy vynechání vlastnosti realizované hlásky, vynechání hlásky ve slově, výskytů nulových morfémů ve skloňovacích paradigmatech jednotlivých slov, zastavuje se u klasického tématu elipsy, řeší problematiku presupozic a implikatur jakožto vynechání textových částí v souvislosti s textovými i mimojazykovými kontexty. Největší pozornost je věnována nulovému morfému, který v historii lingvistiky a v současné praxi představuje předmět sporu, a na konec na tuto otázku odpovídá. Kniha je zároveň uvedením do sémiotiky. Zavádí základní terminologické instrumentárium popisu znakových jevů a tvorby gramatiky a na základě minimálního pojmového rozpětí se snaží dát čtenáři do ruky nástroje, kterými může popisovat libovolný znakový systém.

Tato kniha má jediný záměr. Ukázat výsledky našeho společného výzkumu a přesvědčit čtenáře, že hlásky nejsou písmena, a ukázat na vhodný přístup ke gramatickému modelování DNA, RNA, proteinů a procesů v buňce. Současný stav biosémiotiky je neuspokojivý. Celý tento diskurz vykazuje značnou nejednotnost v pojímání znakové povahy živého, procesů v buňce a tzv. genetického kódu. Jsme přesvědčeni, že naše heuristiky a experimenty jasně prokazují, že prvotní příčinou toho je konceptualizování bází DNA jakožto figur kódu. Tato představa zavedla biosémiotiky na scestí a v praxi molekulární biologie a bioinformatiky zastírá strukturu zkoumaného kódu a procesy sémiotického charakteru. Věříme, že následující stránky mohou vyřešit tento problém jednou pro vždy. Je na čtenáři, jestli naše závěry přijme jako platné.

Trápí lingvisty naše problémy s pravopisem? Proč nemůžeme zrušit tvrdé a měkké y/i? Co se stane, když se změní pravidla psaní velkých a malých písmen? Jak vypadá lingvistická analýza pokrmu kung-pao? Odpovědi nejen na takovéto otázky přináší nová kniha Dana Faltýnka. Přehledně a srozumitelně informuje o současných trendech lingvistiky ať už v oblasti jazykových příruček, nebo kvantitativní lingvistiky. Kniha nabízí i lingvistickou analýzu prezidentských projevů nebo třeba genetických textů. Lingvistika je věda pro dnešní dobu zcela zásadní, a je tedy dobré vědět, jaká v současnosti je a kam se bude vyvíjet. A přesně to vám tato publikace ukáže.

Život jako znakový proces je tématem této knihy,která na svých stránkách propojuje poznatky z lingvistiky a přírodních věd. Kniha nabízí uvedení do problematiky analogie jazyka a DNA a ukazuje vývoj tohoto vědeckého diskurzu.Znakový proces je zde vnímán v širokém slova smyslu,je v něm zahrnuta řečová činnost,tvorba proteinů v buňce i mnoho neužívaných,ale myslitelných a možných způsobů komunikace a znakových jednání,což přináší prostor pro zavedení základních vlastností znakového procesu - sémiotických primitivů.Velká pozornost je věnována současným znakovým popisům živého - DNA,proteinů apod.,což je analogicky doplněno o definici pádu češtiny a reflexi segmentačních postupů matematické lingvistiky.Kniha je určena pro odbornou veřejnost i laiky se zájmem o oblast biosémiotiky a lingvistiky.

Esej Nové besedy nabízí hlubší zamyšlení a originální náhled na klíčové otázky, které nese život v současné společnosti. Významní a cenění autoři nahlíží na téma z pohledu různých vědních oborů. Čemu věřit? Orientace ve společnosti a každodenním dění a vztahování se ke světu vychází také ze schopnosti a možnosti rozeznat fakta od názorů a od nepravd; vidět jasně obrysy věcí a událostí a kriticky myslet o jejich obsahu. Kromě světa reflektovat i sebe, svojí pozici v něm, a pak činit rozhodnutí. Pojmy jako pravda a pravdivost byly samozřejmě vždy víceznačné. Avšak i když jak historickou, tak aktuální mnohoznačnost takovýchto kritických pojmů budeme brát jako nutné východisko, je současný kontext, v němž se má člověk rozhodovat a konat, znejišťující v tolika oblastech a nabízející tak vrstevnaté a typově různé víceznačnosti, že se stává neustále obtížnějším najít jakési „pevné body“, o které by se jeho každodenní existence, vytváření názorů a praktické jednání mohly opřít. Co jsou ty oporné body, ostrůvky možností důvěry? Jsou v konkrétních lidech, v institucích, v umění, v systémech, inteligenci, určitých poznatcích, postupech či vědách? Nad tématem „Čemu věřit“ se zamýšlí autoři nakladatelství Nová beseda, kteří jsou odbornými autoritami a mysliteli v různých oborech a oblastech poznání.

Kniha si klade za cíl reflektovat v reprezentativní šíři práci Jana Kořenského a představit současnou tematiku věd o jazyce v rozsahu, jaký je Janu Kořenskému vlastní. Patnáct statí rozvíjí témata, která ve svých textech Kořenský dlouhodobě rozpracovával, a vytvářejí tak osobitý kontext rozmanitého jazykového materiálu a nejrůznějších nástrojů k jeho poznání. Texty významných vědeckých osobností z oblasti věd o jazyce a žáků Jana Kořenského reflektují základní lingvistické koncepty, různá pojímání jazyka a komunikace, reagují na konkrétní aspekty gramatických popisů, ale z lingvistického úhlu pohledu také na přírodovědný výzkum, pokoušejí se nahlédnout jazyky v kontaktu a utvořit celistvý model jejich interakce. V neposlední řadě se tyto texty zabývají také problematikou sémiotické analýzy komunikátů, které i přes svou situační ukotvenost a neurčitost mohou v široké míře vypovídat o obraze postojů subjektu ke světu, který ho obklopuje. Přirovnáme-li jazyk k divoké šelmě, pak všechny příspěvky v této knize naznačují, že myšlení o jazyce je vědou, která by chtěla chovat tygry v zajetí, pokud by se dali.

Kniha, kterou držíte v ruce, vznikla jako opora ke kurzům Věda ve vědecké fantastice a Fikce a realita teorie v praxi. Tyto kurzy jsem buď vyučoval sám, nebo společně s kolegou Lukášem Hadwigerem Zámečníkem. Naším záměrem bylo představit studentům obrysy některých vědeckých teorií na základě čtení a interpretace vybraných vědecko-fantastických textů. Vybírali jsme povídky a romány, které nás inspirovaly a ovlivnily v mládí, ale i v době, kdy už jsme se jako učitelé snažili studentům předávat poznatky z oborů, jimž se věnujeme. Kolega Lukáš Zámečník je filozof vědy a také vystudovaný fyzik, já jsem se vždy snažil proniknout do lingvistiky a vědy, která si říká biosémiotika. Naše zájmy, jak je vidět, se pohybují na rozhraní humanitních a přírodní věd a zmíněné kurzy měly ambici toto rozhraní představovat co nejintenzivněji a také co nejzajímavějším způsobem.