Migrace představuje velice zajímavé téma, ke kterému je možné přistupovat různými způsoby. Výzkumy mohou probíhat v rovině kvantitativní i kvalitativní. Autor se na příkladu českobudějovického panství snažil prokázat, že zmíněné úhly pohledu se vzájemně nevylučují, ale vhodně doplňují. V českém prostředí nebyl až dosud prováděn žádný výzkum, jehož prostřednictvím by bylo analyzováno velké množství zhostních případů.
Předložená práce se na základě analýzy matričních zápisů zabývá problematiku přirozeného pohybu a především prostorové mobility městského i vesnického obyvatelstva na jihu Čech v letech 1750-1824. Jako reprezentativní mikroregion umožňující co nejkomplexnější výzkum dané problematiky byla zvolena farnost České Budějovice, jež zahrnovala lidnaté královské město, rozsáhlá předměstí a okolní vesnice.
Monografie vznikla na základě dlouholetého výzkumu demografického a sociálního vývoje v jižních Čechách během 16. až 18. století. Úvod se zaměřuje na problematiku studia dějin obyvatelstva a rodiny v evropském i českém kontextu. Následuje podrobná charakteristika metod, jako jsou mikrohistorie a historická antropologie, a přehled pramenné základny (matriky, soupisy obyvatelstva, pozemkové knihy). Hlavním zdrojem informací o populačním vývoji byly matriční zápisy z 24 farností, které poskytly údaje o 242 051 narozeních, 50 827 sňatcích a 167 410 úmrtích. Výzkum se zaměřil na krizová období (války, morové epidemie, hladomory) a na systémové změny populačního vývoje na rozhraní starého a nového demografického režimu, včetně sezónnosti porodnosti, úmrtnosti a sňatečnosti. Klíčová část se věnuje životnímu a rodinnému cyklu, kde křest představoval významnou společenskou událost. Dětství bylo vnímáno jako soužití rodičů s dětmi, a to včetně problematiky sirotků. Migrace venkovského obyvatelstva odrážela pracovní možnosti a volbu životního partnera. Analýza struktury domácnosti přiblížila roli žen ve vesnické společnosti a problematiku mezigeneračních vztahů. Monografie využívá široké spektrum historických pramenů a kombinuje kvantitativní a kvalitativní metody pro vyvážený pohled na dějiny.