Rudý kat. Ochránce sirotků. Ozbrojená pěst dělnické třídy. Polský šlechtic. Leninův a Stalinův věrný sluha. Cynický politruk. Zaslepený fanatik. Ateista, který o sobě napsal: „Věřím jen Kristovu učení a Jeho evangeliu.“ Milující otec, starostlivý bratr a vášnivý milenec. Neuvěřitelné množství záhad a paradoxů v těle jednoho člověka.
Kým byl Felix Dzeržinskij ve skutečnosti?
Na tuto otázku se pokouší odpovědět polská novinářka a reportérka Sylwia Frołow a boří přitom mýty, které šéfa Čeky obklopují. Snaží se proniknout do způsobu jeho myšlení, aniž by ospravedlňovala jeho zločiny. Portrét stvořitele nejhorší tajné policie v dějinách vychází z dosud neznámých dopisů a poznámek samotného Dzeržinského i osobních rozhovorů s jeho příbuznými. Seznamuje nás s jeho osudem od dětství a školních let přes kněžský seminář a kariéru revolucionáře a teroristy až k postu nejvlivnějšího muže v sovětském Rusku.
Maria Janion se ve své knize vrací k dávným kořenům polské kultury, k zapomenutému slovanství, jednomu z prvních společenských traumat. Západoslovanské kmeny byly nuceny přijmout římský, tedy německý křesťanský ritus a vzdát se nejen pohanských rituálů, ale i slovanské liturgie (cyrilometodějská tradice). Došlo prakticky k vymazání všech pozůstatků jejich kultury a tradic, neboť byly vnímány jako necivilizované. Analýzou textů polských autorů 19. století Janion dokazuje, že se slovanská minulost stala vytěsněným místem, vyplněným temnotou a neznámem, později obsazeným idejemi panslavismu, slovanského nacionalismu nebo mesianismu. Na příkladu polské literární tvorby posledních dvou staletí ukazuje, jak se ve sdílených obrazech projevují nezpracovaná traumata a jak se pod tlakem tragických historických událostí utvářela slovanská kulturní identita.
O "konceptuální literatuře" – zóně na pomezí literární produkce a galerijního umění – se v kontextu střední a východní Evropy začalo mluvit teprve nedávno. Jaké je historické východisko a aktuální určení tohoto fenoménu? Jaká jsou jeho specifika v dané části Evropy? Tyto otázky si klade dvanáct autorek a autorů z ČR, Slovenska, Německa, Polska a Ruska. Publikace obsahuje odborné články doplněné antologií textů, básní a dokumentací, včetně nových překladů, přičemž se na ní podílelo přes osmdesát tvůrců – literárních vědců, autorů, básníků, umělců a překladatelů.
Texty lze sledovat samostatně, editoři se snažili o jejich vzájemnou provázanost. Přílohy jsou uspořádány chronologicky, odhalují paralely v tvorbě jednotlivých autorů a překračují žánrové či regionální specifika. Struktura knihy vytváří historicko-teoretickou křížovku, která umožňuje čtenářům zvolit si vlastní řešení.
Publikace se snaží přispět k diskusi o konceptuálních literárních strategiích a progresivních metodách práce s textem, které bývají často zařazovány do okrajových kategorií nebo odmítány jako umění. Tyto strategie se v historii opakovaně vynořují pod různými žánry a praktikami, přičemž komplikují ustálené historické a estetické kategorie tvorby i recepce.
Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším.
Stále větší oblibu si i díky novým překladům do češtiny (Mariusz Szczygieł, Paweł Smoleński, Wojciech Tochman, Lidia Ostałowska aj.) získává také u nás.
Publikace Fenomén: Polská literární reportáž se žánru věnuje jak z pohledu teoretického (vymezení žánru reportáže, její postavení mezi jinými žánry beletristickými a žurnalistickými, specifika tzv. literární reportáže), tak historického (reportáž v dějinách polské literatury, historické proměny žánru). Současně nabízí i pohled na aktuální polskou reportážní tvorbu.
Celek je doplněn o rozhovory s polskými reportéry či zástupci vydavatelů, kteří se v Polsku reportážnímu žánru věnují.
O ludziach, którzy mają dużo miłości, ale nie mają komu jej dać.Na świecie pewnych jest tylko kilka rzeczy. Za wyrażanie się nie dostajesz deseru (kto by go zresztą jadł). Błażej to beksa i irytujący dureń, który gówno wie o życiu. A dorośli zajmują się samymi pierdołami, no chyba, że są kierowcami cystern. I bądź tu mądry, kiedy kot Szatan znika w tajemniczych okolicznościach, sklepikarka Stefa rodzi sobie nagle dziecko, a za zakonnicami to już w ogóle nie trafisz. Rozdeptałem czarnego kota… to historia poszukiwania swojego miejsca na Ziemi, planecie ludzi. Świeża, błyskotliwa proza, która sprawia, że zaczynasz widzieć, jak bardzo świat z twoich wyobrażeń różni się od tego, w którym żyjesz. Z każdą stroną uświadamiasz sobie, że tę książkę Filip Zawada napisał właśnie o tobie.Wszyscy mówią, że jestem znajdą, chociaż jeżeli nigdy nikt nikogo nie zgubił, to ciężko powiedzieć, że ktoś kogoś znalazł.[fragment książki]
Ze zdjęciami Joakima Eskildsena Znakomite opowieści o Romach Lidii
Ostałowskiej po kilkunastu latach od pierwszego wydania wciąż nie tracą na
aktualności. Niestety. Mimo upływu lat, zaangażowania prywatnych organizacji i
międzynarodowych agend sytuacja Rom�w wciąż pozostaje zła, nierzadko zmieniła
się na gorsze. Żadne z postkomunistycznych państw nie wypracowało dobrego
modelu wsp�łistnienia z mniejszością romską, kt�ra - na co dzień niewidoczna -
przypomina o sobie niemal wyłącznie w nagł�wkach alarmujących news�w:
deportacje z Francji, budowa gett na Słowacji, zakaz żebrania w Polsce. 'Cygan
to Cygan' pokazuje złożoność środowiska romskiego, na kt�rą nakładają się
mentalność gadzi�w i tożsamość narodowa państw, w kt�rych żyją Limalo, Marika,
Ziutek, Badzio, Romek i wielu innych, z paszportem polskim, bułgarskim,
serbskim, węgierskim... ?Od pierwszego wydania zbioru 'Cygan to Cygan' minęło
12 lat. W naszej części Europy sporo się zmieniło. Należymy do społeczności,
dla kt�rej liczą się prawa człowieka. We wsp�lnej pełnej zgiełku przestrzeni
publicznej coraz wyraźniej przebija się głos, że to nie my ? gadziowie` ? mamy
zadecydować o przyszłości Rom�w. Sami rozstrzygną, jak łączyć nowoczesność i
tradycję. Dajmy im miejsce' Lidia Ostałowska 'Jakże niezwykły jest świat
Cygan�w, o kt�rym tak przejmująco opowiada Lidia Ostałowska! Ileż tu przewija
się los�w najdziwniejszych, ileż zdumiewających historii. Te świetne, napisane
z pasją i humanizmem reportaże odsłaniają zagadkową i fascynującą
rzeczywistość, w kt�rą książka Ostałowskiej wciąga od pierwszej strony'.
Ryszard Kapuściński 'Szczerze Państwu polecam niezmiernie ciekawą książkę
Lidii Ostałowskiej 'Cygan to Cygan'. Impresje dotyczące tajemniczego narodu,
jego trudnej i tragicznej historii warte są przeczytania'. Jerzy Giedroyc
?Cygan�w kojarzymy przede wszystkim z problemami socjalnymi i ekonomicznymi.
Patrzymy na nich jak na niezintegrowanych ze społeczeństwem outsider�w, jak na
niechcianych parias�w. Bardzo rzadko natomiast zauważamy w nich ludzi,
wsp�łobywateli. Lidia Ostałowska w swojej książce opowiada o ludziach, o ich
marzeniach, potrzebach i tragediach. Opowiada o tym niezwykle subtelnie, bez
fałszywej sentymentalności, nie uderzając przy tym ani razu w niewłaściwy ton.
Mistrzowskie dzieło.? Martin Pollack
En pleine procédure de divorce, Maggie, Torontoise de 29 ans, est célibataire pour la première fois depuis le début de sa vie d'adulte. Elle remet sa vie en perspective, se questionne sur le sens des choses, et découvre maladroitement le monde de la séduction. Heureusement sa famille et ses amis la soutiennent.
Publikace vychází z materiálů shromážděných v rámci Polsko-českého a česko-polského překladatelského semináře realizovaného na Filozofické fakultě UK. Obsahuje originální i přeložené verze několika uměleckých textů (povídky, drama, reportáže) doplněné odborným komentářem shrnujícím nejčastější problémy spojené s překladem a způsob jejich řešení či nejčastější chyby a jejich analýzu. Na komentář navazují rozšiřující tematická cvičení s klíčem. Kniha je určena zejména polonistickým - šířeji slavistickým - pracovištím, ale s ohledem na obecnější ukotvení i všem dalším zájemcům o teorii, ale především praxi a didaktiku překladu.
