Kateřina Kedron Livres

Kniha navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu "Konference mladých slavistů", pořádaného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 23 dílčích studií tohoto svazku je rozděleno do pěti tematických kapitol (Etnicita a etnogeneze prizmatem slovanských jazyků, Minoritní etnika a jejich jazyky ve střední Evropě, Jazyky mezi internacionalizací a národní exkluzivitou, Historický mýtus a jeho role při konstituování moderních národů, Otázka národní sebeidentifikace v literatuře 19. a 20. století).

Kniha navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu "Konference mladých slavistů", řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 31 dílčích studií tohoto svazku je rozděleno do pěti tematických kapitol (Národně emancipační a státoprávní ideje u slovanských etnik, Náboženská mozaika slovanského areálu, Slovanské literatury ve vzájemných reflexích a konfrontacích, Proces osvojování slovanských jazyků, Vzájemné vlivy slovanských jazyků ze synchronního a diachronního pohledu). Zástupci mladé badatelské generace z dvanácti zemí (Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Německo, Polsko, Slovensko, Ukrajina) zde v různých sférách (jazyk, literatura, národní vědomí, náboženství) kriticky zkoumají vzájemné vztahy a vlivy mezi slovanskými i neslovanskými prostředími areálu jihovýchodní, střední a východní Evropy.

Monografie se zaměřuje na problematiku genderu v jazyce – zkoumá vliv genderového faktoru na frazeologii tří příbuzných jazyků (běloruštiny, polštiny a češtiny). Autorka provádí analýzu jazykového materiálu z hlediska lingvokulturologického. V rámci svého výzkumu sleduje formální shody a rozdíly mezi jednotlivými jazyky, primárně se však snaží odhalovat odlišné a shodné rysy ve vnímání muže a ženy, jejich povahy a chování ve třech slovanských kulturách. Na základě klasifikace a hodnocení shromážděného materiálu podává podrobný popis konceptů "muž" a "žena" ve frazeologii. Práce mimo jiné řeší otázku, zda je možné hovořit o upozadění žen v jazyce ve frazeologické rovině a do jaké míry je tento jev ovlivněn sociálními faktory oproti faktorům ryze jazykového rázu.

Kniha Slovanský svět: známý či neznámý? navazuje na sérii publikací kolektivního projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 17 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích kapitol (Perspektivy dialektů slovanských národů a jejich sousedů, Jazyková tabu a eufemismy: tendence vzniku a fungování ve slovanských jazycích, Apokryfní a zakázaná literatura ve slovanském prostředí, Zamlčovaná témata v historii slovanských národů). Zástupci nastupující badatelské generace ze 7 zemí (Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Polsko, Rakousko, Rusko, Ukrajina) zde zkoumají specifické a opomíjené jevy ve slovanských jazycích, zamýšlejí se nad současným stavem i budoucností dialektů, věnují se tabuizovaným a neprávem zavrhovaným složkám literárního dědictví, odkrývají tajemné a v mnohém překvapivé stránky z dějin jihovýchodní, střední a východní Evropy.