István Vörös Livres

Blending the intellectual depth of Thomas Mann with Hungarian folklore, the narrative intertwines Mann's contemplations on post-World War I Europe with the whimsical tale of young Marci Tamás. As Mann engages in philosophical dialogue with his tailor about angels and devils, Marci faces the struggle of finding a winter coat amidst poverty. His discovery of a magical coat and a hidden white elephant leads to a daring rescue of his family's piglets. This novel celebrates creativity and whimsy, challenging the confines of realism while paying tribute to Mann's literary legacy.

Soubor V okně spící je reprezentativním výborem z básní významného maďarského spisovatele Istvána Vöröse. Ve svém celku věrně odráží pestrost básníkovy tvorby, jež sahá od existenciální mrazivé grotesky přes klasická haiku až po rýmovanou pohádku. Překladatel Tomáš Vašut suverénně dodržuje žánrové vymezení i danou jazykovou a stylovou rovinu, bez problémů ovládá štěpný rým (například vyrvaný / nirvány, sytí / vyvrátí ti) i přesný, přirozeně plynoucí rytmus. Nedělají mu potíže ani slovní hříčky (báseň Krátící se týdny), ani porozumění komplikovanému filozofickému kontextu (skladba Heidegger – poštovní úředník). István Vörös (1964, Budapešť) je básník, spisovatel, kritik a překladatel. V Maďarsku patří mezi uznávené autory, jejichž renomé již překročilo hranice státu. O jeho kvalitách vypovídá i několik zahraničních ocenění – Milánská cena a cena Jana Smreka. První díla vyšla v roce 1988 Só, kenyér (básně, ELTE Eötvös könyvek, 1988), Innenvilág (povídky, Széphalom, 1988) a poslední v roce 2007 – Švejk gyóntatója (povídky, Jelenkor, 2007). V letošním roce se připravuje v nakladelství Jelenkor vydání básnické sbírky s názvem A Vörös István-gép rombolása, jejíž součástí je i báseň Vlastní Tao.

István Vörös’ Gedichte zeigen die Verbindung zwischen Ländlichem und Urbanem, indem sie alltägliche Szenen neu interpretieren. Sie brechen gewohnte Wahrnehmungsmuster auf und enthüllen die Realität durch klare Sprache und prägnante Bilder, die den Leser herausfordern und zum Nachdenken anregen.

Maďarský bohemista, literární vědec, estetik a vysokoškolský pedagog István Vörös je především básník, třebaže doma i v zahraničí jsou oceňovány i jeho prózy a dramatické texty. A básník je to nápaditý, hravý, nekonvenční. Všechny uvedené kvality zcela samozřejmě a přirozeně uplatňuje rovněž ve svých odborných reflexích. Sám je označuje za myšlenkové experimenty oscilující mezi studiemi a eseji. Jejich důležitou vlastností je pak permanentní sebereflexe, komentování vlastních postupů a výkonů. Ne nadarmo se Vörös považuje za postmodernistu, autohermeneutika patří k základním rysům tohoto fenoménu.