Filip Tomáš Livres

Druhý svazek Díla Jaroslava Seiferta zahrnuje významné poetistické dílo Na vlnách TSF (1925), které je známé díky typografickému zpracování Karla Teiga. Tato sbírka bude představena jak v reprintu, tak v Seifertově pozdější redakci jako Svatební cesta (1938). Dále se zaměříme na sbírku Slavík zpívá špatně (1926), která v první části pokračuje v poetistickém veselí, zatímco ve druhé části reflektuje vážnější témata jako první světovou válku a ruskou revoluci. Obsahuje také básně a libreta, která nebyla zařazena do sbírek, včetně filmových děl publikovaných v avantgardních revue (Disk, Pásmo) a dosud netištěný Návrh scény na II. Spartakiadu (1928). Seifertovy překlady, inspirované Guillaumem Apollinairem, zahrnují Prsy Tiresiovy (1926, uvedeno v Osvobozeném divadle) a Apollinairův román Zavražděný básník (přeloženo s M. Šramlem). Zajímavostí je edice bibliofilského alba Paris, vydaná dr. Štorch-Marienem, která obsahuje antologii francouzské poezie a jemné, ručně kolorované lepty Josefa Šímy. Tento svazek se stává vizuálně nejbohatším v rámci Díla Jaroslava Seiferta, doprovázeným různočtením zachycujícím různé redakce jeho děl.

Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako "implicitní polemiku" s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi. Tématem je právě šoa/holokaust v české literatuře s přihlédnutím k literatuře slovenské, dalším literaturám Střední Evropy a také k československému filmu. Umělecké reprezentaci šoa v literatuře a filmu se u nás dosud věnovala velmi malá pozornost, kniha v tomto navazuje na dosud ojedinělou publikaci Holokaust v české, slovenské a polské literatuře (ed. J. Holý, 2007). Studie čtyř autorů zkoumají šoa v literatuře z různých stran, přehledově (Jiří Holý) i detailněji, z hlediska jednotlivých problémů (pamětní práce kultury - Petr Málek, šoa z pohledu viníků či traumatičnosti návratu - Jiří Holý) i autorských osobností a poetik (Michael Špirit se věnuje Josefu Škvoreckému, Filip Tomáš dílu Arnošta Lustiga a neprávem opomíjenému Jiřímu R. Pickovi). Shodují se přitom, že jde o téma zásadní, jehož umělecká reprezentace zasahuje i do hodnotových otázek současného života. Popsat a pochopit tyto na pohled nesdělitelné zkušenosti a rozumem sotva pochopitelné události zůstává pro umění i odborné zkoumání trvalou výzvou bez ohledu na časový odstup.

Čtvrtý svazek Díla Jaroslava Seiferta přináší poezii věrnou svému názvu – jde o verše, které Jaroslav Seifert po vyloučení z KSČ (1929) zpravidla jako nepodepsané publikoval ve druhé polovině třicátých let v sociálnědemokratickém denním tisku (Ranní noviny, Právo lidu, Večerník Práva lidu ad.). V pravidelné rubrice Pondělních ranních novin, tzv. Pondělních slokách, Seifert reaguje na aktuální dění nejrůznějšího druhu, od rozmarů počasí přes sportovní výsledky nedělních derby, politické a kulturní aféry první republiky (aktivity Jiřího Stříbrného, polemika s J. S. Macharem) či světovou situaci (nástup a vzmach hitlerovského Německa, španělskou občanskou válku) až po nadčasovější a cyklická témata jako je začátek školního roku či svátek Prvního máje, což umožňuje sledovat vývoj Seifertových básnických motivů. Některé z těchto veršů ilustrované významným karikaturistou Františkem Bidlem Jaroslav Seifert shrnul do několikrát vydané satirické sbírky Zpíváno do rotačky, část těchto veršů obsahuje Dílo Jaroslava Seiferta editované A. M. Píšou (1957). Svazek tak přináší knižně dosud nepublikovaný pandán k samostatným sbírkám Jaroslava Seiferta i jeho publicistice z daného období. Obsahuje rovněž několik drobných překladů z té doby, obvyklé různočtení, vysvětlivky a jmenný rejstřík – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy, Nadace Český literární fond, Města Kralupy nad Vltavou a Nadace Charty 77.